Letní výlet s přáteli [DOKONČENO]

1.

Letní škola skončila mně i bráchovi před dvěma týdny. Mám za ten měsíc zase další hromadu vzpomínek a k tomu tentokrát i kontakt na kluky.

Už se nedivím, že jsem je před rokem na Instagramu či Messengeru nemohla najít, když se tam Erik jmenuje My dick is too big. Míra je tam jako Král Miroslav a Minga s přezdívkou Shanghai99 bych taky nikdy neuhodla.

"Lukáši, ty prase!" vlítla jsem bratrovi do pokoje. "Nechal jsi na záchodě mokrý prkýnko! I opice by pochopila, že ho má zvedat, když jde čůrat!"

"BUĎ ZTICHA!" zaječel a rychle začal prstem mačkat obrazovku na telefonu. "Ty seš fakt blbá!"

"Co se stalo?" rozesmála jsem se. Když je naštvanej tak mu vždycky vyleze na čele obří žíla.

"Volal jsem si s Terkou a slyšela tě!"

"Aspoň už ví, s kým chodí," usmála jsem se mile.

"Krávo," prskl.

"Hele~ trochu úcty. Zasvětila jsem svý dětství tvé výchově."

"A co mi uděláš? Zmlátíš mě?" zvedl vyzývavě jedno obočí.

"Něco horšího," poslala jsem mu škodolibou vzdušnou pusu a odešla jsem.

"A máš to, hajzle," zašeptala jsem si pro sebe, když jsem pod zachodovým prkýnkem natáhla transparentní potravinovou fólii.

"Barů, pojď sem!" volala máma. Došla jsem k ní a převzala si telefon, který byl propojený se zvonkem ode dveří.

"Ano?" Netušila jsem, kdo tam mohl stát.

"Kuže kungpao a hranolky," ozval se mužský hlas s čínským přízvukem.

"Já jsem si nic neobjednala," zasmála jsem se do telefonu.

"Vy šla dolů? My vyžešit."

Za chvíli jsem seskákala poslední schody a za dveřmi jsem spatřila Minga v celé své kráse.

"Jedeme s klukama na vejlet," ukázal za sebe na fialové auto a v něm na dva zbývající kluky. "Jedeš s náma?"

"Vždyť je to moc narychlo!"

"Noták! Nebuď srab!" ozvali se vysmátě oba uvnitř auta, jehož díly držel při sobě zázrak boží.

Neváhala jsem a světelnou rychlostí jsem si zabalila do baťohu to nejdůležitější. Rychle jsem se rozloučila s mámou, aby neměla čas mi to rozmluvit.

"Fuj, nachcal jsem si do očí! To pálí! Mamkoo!" uslyšela jsem bratra, který se chytil do mé pasti. Za hlasitého smíchu jsem naskočila do auta.

...

"Ještě se stavíme k mechanikovi. Ten výfuk je až moc hlasitej, tak aby se na to pro jistotu mrknul. Pak už pofrčíme," řekl nadšeně Míra a vystoupil z auta.

"O kilo, že to nebude jenom výfuk," vyzval nás pohledem Ming.

"O dvě, že mu to auto odvezou rovnou na šroťák," potřásl si s ním Erik rukou.

Vystoupili jsme a hodinu čekali na mechanikův konečný verdikt.

Muž si utřel zpocené čelo, "no... tak to nebyla jenom výfuková soustava."

Ming se usmál, neboť se vyplnilo to, na co si vsadil.

"Co ještě?" zeptal se zaraženě Míra.

"V podstatě takové maličkosti, jako že to chce nový písty, svíčky, kondenzátor, rotor, karburátor, generátor a ventily, spojku, obložení brzdových čelistí, zadní nápravu, klínovej řemen a tlumiče. Jo, a přišel jsem na to, že... sakra netuším, jak... ale pokud zatroubíte, může dojít k samovznícení."