Letní výlet s přáteli [DOKONČENO]

7.

V nejbližší vesnici si kluci v železářství nakoupili provazy, hřebíky, sekeru, páčidlo, pasti na myši a kobercovou izolepu.

"Eh, kluci? Co s tím budete dělat?"

"Ty jsi zapomněla, že jsme ve válce?" Podívali se na mě s nechápajícími výrazy.

"No, já jen... není to už trochu moc?" pokusila jsem se upozornit na skutečnost, že vražda i pokus o ni není nejlepší nápad. A že si následujících pár let ve věznici nepředstavuju.

"Každá válka má svý oběti," řekl Míra, jakoby nic.

"A pokud nechceme být oběťmi my, musíme pro to něco udělat," dopověděl Erik.

Povzdechla jsem si a snažila jsem se vymyslet, jak z toho beztrestně vyváznout.

Erik po cestě domů nastavil ruku k Mingovi, "tak davaj."

"Co ti mám ZASE dát?"

"Tys zapomněl, jak jsem za tebe teď zatáhl tu kobercovku, protože ti nefungovala karta a tady pan Skrblík Mirek ti nepůjčil?"

"A tys asi zapomněl na těch pět tisíc, který mi POŘÁD dlužíš, viď?"

"Pět tisíc?! To sis nějak přidal, kámo."

"Fakt?" zvýšil Ming hlas a z krytu svého mobilu vytáhl snad dvacet poskládaných účtenek. "Tak si to přepočítej! Mám důkazy!"

Mirek se ke mně pomalu od řízení s úsměvem otočil, "a proto jim nikdy nepůjčuju."

"Ukradl jsem pro nás na benzínce bagety a zaplatil tenkrát benzín, když jsem tě vezl za babičkou!" hádal se Erik dál. "Takže ti dlužím už jen 3.800 korun! A... a pamatuješ, jak jsem ti k narozeninám koupil protein? To už máme jen zhruba 2.500!"

"To není možný, ty uděláš všechno, jen abys mi to nemusel vrátit! Tak víš co? Být v tvý přítomnosti tolik let mi natolik poškodilo psychiku, že by se to v penězích ani nedalo vyčíslit!"

"Kdybych byl tebou, tak to vzdám a prostě mu těch pět táců vrátím," dloubl do Erikova ramene Míra.

"Kdybys byl mnou, byl bych hnusnej," prsknul po něm.

"Hlavně, že ty sám jsi svůdnej jak Zeman v korzetu!" hájil Ming Mirka.

Vydechla jsem. "Ticho, kluci. Stejně jste všichni chtění jako žvejka ve vlasech."

"Fajn, ale musíš uznat, že tohle," poukázal Ming na Erika, "je po celou cestu příjemný jak vlas v prdeli."

"A co se týče vrácení peněz - je ochotnej jak učitel o víkendu," doplnil ho Míra.

Přikývla jsem se smíchem, ačkoliv jsem slyšela, jak se v Erikovi vaří krev.

"Máte dobrý postřeh, pánové," zabručel ironicky, protože mu došly argumenty. Pak se otočil čelem k zadním sedadlům a na protest utřel do Mingova trička svůj sopel.

"Ty hajzle! Děláš si prdel? Kolik ti je, ty vole? Tři roky?"

"Za pět minut šest," pochlubil se Erik svým mentálním věkem.

"Ááá!" zakřičel zdeptaně Ming vedle mě trhajíc si vlasy. "To je o rozum!"

"Ty nějakej máš?" chytl se Erik.

"SKLAPNI!"

"Ukaž mi jak na to!" vysmál se mu.

Ming musel v minulým životě asi hodně zlobit, když si to takhle vyžírá.