1

98 7 5
                                    

Vzpomínky

Nadechla jsem se. Vzduch byl pro mě až moc hustý. Nebylo to tím, že jsem měla zapnutou plotnu a připravované jídlo bylo vařící. Mě by nepomohlo, ani kdybych otevřela všechna okna londýnského bytu dokořán. Vypnu sporák a napjatě přejdu do obývacího pokoje. Měla bych být šťastná. Proč nejsem?

Na skříňkách byly položené fotky, které jsem tam předevčírem položila. Byly vyfocené měsíc zpátky. Já jsem se tam šťastně usmívala a byla oblečená v bílém. Harry, můj teď manžel, kupodivu také. Z police jsem sebrala album v hladkém obalu. Měla jsem chuť vzpomínat, jak to všechno začalo. Přenesla jsem se zase zpátky do Londýna v srpnu 2013.

Nadšeně jsem si líčila oči a ramenem si přidržovala telefon.

„Jasně Jess,“ promlouvala jsem „Taky se nemůžu dočkat,“

„Potkáme se před O2 arénou,“ ujišťovala se kamarádka a ještě mě varovala „Buď tam včas,“

Když zavěsila, přelíčila jsem si ještě rty a podívala jsem se na sebe do zrcadla. Vypadala jsem super. Sama jsem to musela uznat. Doufala jsem, že se ten večír ukážu jen v tom nejlepším světle. A taky že ukázala. Naposledy jsem se překontrolovala. Do béžové kabelky jsem vložila lístek, který jsem opatrovala jako nejvzácnější poklad. Lístek na One direction do první řady. Trvalo mi dlouho, než jsem si na něj vydělala a ještě větší práci mi dalo ho sehnat. Ještě pětkrát jsem se ujistila, že ho opravdu mám. Pak jsem vyšla z domu a nejkratší cestou k O2 aréně. Jessica už na mě čekala na rohu na smluveném místě. Nervózně podupávala podpatkem a kontrolovala facebook na mobilu. Obě dvě jsme se zapojily k ostatním fanynkám, co čekaly na to, až se aréna otevře. Během toho čekání, jsme se daly do řeči s dalšími holkami, co čekaly stejně napjaty jako my. A když se ty „vrata“ konečně otevřely, utíkaly jsme jako na nějakém maratonu, abychom vybojovaly ty nejlepší místa. Splnil se mi sen…

Můj sen byl, účastnit se koncertu, stát v první řadě, aby Harry věděl, že já existuji. A to se mi povedlo. Co se stalo pak, bylo to, po čem jsem toužila snad jen v těch nejdivočejších snech. V jedné části Live we are young se kluci zvedli a každý z nich dali fanynce leden lístek. Byla to volná permanentka na after party. A Harry si vybral mě. Bylo to jako v jiné dimenzi, když jsem si to od něj brala. Samozřejmě, že jsem tam šla. Všude bylo tolik pití, hlasitá hudba a One direction nadosah. Ani nevím, jak se to stalo, ale Harry ke mně ke konci přišel a začal si povídat. Tancovali jsme spolu. Líbali se. Ačkoli jsem věděla, že je to děvkař, přijala jsem jeho ruku a nasedla do taxíku, směřujícího do hotelu. Vše bylo skvělé.

            O dost hůř jsem se cítila dva týdny na to, když jsem seděla v gynekologickém oddělení a v ruce jsem držela lékařskou zprávu o tom, že jsem těhotná. Já čekala dítě a jeho otec byl celosvětová star. To se nemělo stát…

            Jediné, co jsem věděla, že musím udělat, bylo to říct Harrymu. Trvalo mi dlouho se k němu dostat A on zareagoval jinak, než jsem čekala. Čekala jsem, že mě vyhodí a já se budu muset o naše dítě sama postarat. Nebo že mě pošle na potrat. Ale on se na mě obrátil těma jeho očima a poslal mě si sednout a počkat, až jim skončí zkouška. To napětí, když jsem půl hodiny seděla a čekala, bylo hrozné. Střídalo se ve mně spousta pocitů.

            Zjištění, že jsem těhotná. Můj život se rychle převracel. Když 1D konečně skončili, otevřely se dveře a z nich vyšli kluci. Každý mě sledoval pohledem, i když se snažili, aby to tak nebylo. Harry došel až ke mně a sedl si vedle mě. Vzal mě za ruku.

            „Jak se vlastně jmenuješ?“ zeptal se a situace se rázem stala trapnou.

            „Kaitlin,“

            „Vezmu si tě za ženu,“ řekl a mě padla brada. Harry Styles řekl, že si mě vezme za ženu. Budu vdaná paní. Vždy jsem to chtěla, ale najednou mi bylo nějak ouzko. Takhle jsem si to nikdy nepředstavovala. Mělo to být romantické, dokonalé a proto, že bychom se oba milovali. A najednou jsem zjistila, že si ho vlastně ani vzít nechci. Ne za těchto podmínek. Když jsem ho vůbec neznala.

            Samozřejmě jsem ale musela souhlasit.

            Nic jiného mi ani nezbývalo.

            Šli jsme spolu do zlatnictví a vybrali prstýnky. Vymysleli jsme příběh, jak jsme se my dva seznámili. Moje mamka na mě koukala dost vyvaleně, když ji přišel požádat o mou ruku. S Harrym jsme se domluvili na tom, že by bylo nejlepší, kdyby ani rodina nevěděla, jak to s námi doopravdy je. Svatbu pořádali kluci z One direction a bylo do dvou týdnů. Byla to malá veselka v rodinném okruhu. Užila jsem si ji, ale byla jsem smutná nevěsta. A on smutný ženich. Bylo mi neskutečně líto, že si Harry musí vzít někoho, koho nechce. Následující dny jsem se k Harrymu nastěhovala. Bylo to zvláštní…

Hra na láskuKde žijí příběhy. Začni objevovat