Probudila jsem se z polovičního spánku. Bylo mi vedro a nemohla jsem spát. Odkopala jsem se a chvíli civěla do stropu. Harry vedle mě pravidelně oddechoval. Byla to podívaná, když spal. Posadila jsem se a chvíli ho sledovala. Prostěradlo měl přehozené přes klín a levou nohu. Kvůli mně rozhodně nerušil svůj zvyk chodit spát nahý. Nejprve mě to hodně znervózňovalo, ale pak jsem si zvykla. Vylezla jsem z postele a sedla si na parapet. Opřela jsem si čelo o studené sklo dveří. Přivřela jsem oči. Několik pater pode mnou lidé žili nočním Londýnem. Taky jsem tak mohla žít…kdyby.
Zazvonil domovní zvonek. Najednou bylo ráno . Navlékla jsem na sebe župan a vydala se rozespale otevřít. Harry seděl na posteli a byl vyvalený jako já. Za dveřmi stáli tři cizí tváře. Byli to muži a měli na očích tmavé brýle. Tvářili se hodně nasupeně. Vpadli nám do bytu a chovali se jako doma. Jeden v ledničce nalezl plechovku s nějakým nápojem, druhý šel do ložnice poručit Harrymu aby okamžitě vstal a třetí mě popadl za ruku a odvlekl mě do obýváku. Pořádně to bolelo. Posadil mě na sedačku a z aktovky vytáhl štus papírů. Harry byl překvapen posazen vedle mě. Měl na sobě osušku omotanou kolem pasu. Očima mi naznačil, že to jsou lidé z managementu. Ti, kteří by mu nejraději poroučeli, co má dělat. Zvědavě jsem nakoukla do papírů na stolku. Museli jsme je všechny podepsat. Byla to žádost o rozvod. Smlouva o mlčenlivosti. Souhlas s potratem.
"Tohle nemůžu podepsat!" bránila jsem se pevně rozhodnuta. Jeden z nich se na mě nasupeně podíval.
"Musíte je podepsat. Harry je aktivní zpěvák, který je až moc mladý na rodinu. Musí si budovat kariéru."
"Chcete snad bránit citům?" podíval se na mě Harry a zase se tvářil přesvědčivě.
"To ani nemusíme. Žádné mezi vámi nejsou."
"Ale já ho miluju!" vykřikla jsem a myslela jsem to vážně. Všechny mužské tváře se na mě podívaly. Harry překvapeně a se slzami v očích. Ostatní tvrdě.
"Jsi jen hloupá naivní fanynka, co podlehla kouzlu casanovi a nechala se zbouchnout. Ale na tomhle kariéra nestojí."
Začala jsem brečet. Neposlouchala jsem je. O něčem debatovali a Harry nakonec zval do ruky pero a podepsal všechny souhlasy a žádosti.
"NE!" křičela jsem. Bylo mi to k ničemu. Několikrát mě praštili, než jsem musela vzít do ruky propisku a podškrábnout všechny papíry. Jen souhlas o potratu jsem vynechala.
"I toto,"
"To po mě nemůžete chtít," zašeptala jsem.
"Kaitlin,"
"Ne. Je to moje dítě,"
"Kaitlin, nech toho," Harryho hlas byl naléhavější.
"To po mě nemůžeš chtít!" křičela jsem.
"Kaitlin proboha zbuď se!"
