Život je boj

6. část- Seznámení

Když jsme s Davidem přijeli před jeho dům, rozbušilo se mi srdce a popadl mě strach. David si toho musel všimnout, protože mě chytil za ruku a řekl mi že se nemusím bát, protože jeho rodiče ani bratr nekoušou. Tak jsme se oba zasmáli a vstoupili k nim domů.

Když jsme zavřeli vstupní dveře už se k nám šinula celkem vysoká paní. Bylo mi hned jasné že je to Davidova mamka. A taky že byla..."Ahoj ty budeš Lisa že?" zeptala se mě s úsměvem. "Ano jsem Lisa" odpověděla jsem a  taky jsem ji opětovala úsměv. Ona jen přikývla a řekla: ,,Jsem Anna budeme si tykat?" A podala mi ruku. Já ji stydlivě odpověděla ano a podala jsem ji tu svou.

Po seznámení s Annou jsme šli do Davidova pokoje. Byl celkem velký, měl modré stěny, postel v rohu místnosti, stůl se židlí pod oknem a ještě nějaký nábytek u stěn.

V pokoji jsme si chvíli povídali.

Potom Anna zavolala že už je večeře a mi si to kráčeli na jídlo. U stolu už seděli Davidův bratr i s taťkou. Seznámení proběhlo vpohodě a já zjistila že se Davidův bratr jmenuje Alex a taťka Pavel. Při večeři jsme si všichni povídali. Každopádně Davidovy rodiče byli přátelští a Alex byl trošku drzý na svůj věk (přeci jenom už měl 18 a byl ode mě a Davida o 3 roky starší) ale ke mě se choval hezky takže to bylo vpohodě. Po večeři jsem pomohla Anně s umytím nádobí. Anna sice nechtěla aby jí host (já) pomáhal ale já se nedala odbít. David i Alex šli do svých pokojů a David mi řekl ať pak dojdu za ním. Pavel tedy Daviduv taťka šel do obýváku na televizi.

Když jsme s Annou umyly i utřely nádobí já se vydala po schodech do druhého patra za Davidem. Vyšla jsem schody a z Alexova pokoje (který je vedle Davidova) vyšel Alex. ,,Čus Liso, vykašli se na Davida je to takové ještě nevyspělé pako." šeptl mi a smál se. Já na něj jen divně zírala a řekla jsem mu: ,, ke mě je David milí a nepřijde mi jako pako". Alex jen pokrčil rameny a dodal: ,,jak myslíš Liso ale podle mě máš na lepší, jsi krásná". Tak to mi vyrazilo dech a já se zmohla jen na: ,, tak já už pujdu". Alex se pousmál a řekl ať o tom popřemýšlím.

Do Davidova pokoje jsem vletěla jako střela a zabouchla za sebou dveře. Stála jsem jako sloup a čuměla na protější zeď. ,,Je ti něco Liso?" z přemýšlení mě protrhl Davidův hlas. Nevěděla jsem jestli mu mam o scéně s Alexem říct, ale nakonec jsem se rozhodla tím nezaobýrat a tak jsem jen řekla že mi nic není.

Bylo už dost hodin a tak jsem řekla že už pujdu. David mě domů zavezl zase na jeho motorce. Rozloučili jsme se krátkym polibkem a já šla do domu.

Před spaním jsem ještě dlouho myslela na rozhovor s Alexem. Nakonec jsem se ponořila do tvrdého spánku.

Pokračování příště...(pokud budete chtít) :D