8.část - Nenávist

29 5 0
                                    

,,No...on tvůj bratr...“ nemohla jsem se vykoktat. ,,Co s ním, co se stalo?" Ptal se stále David...,, on mě napsal přes tvůj mobil abych došla k vám že na mě čekaš a pak pak."...zase jsem se rozbrečela...,,stihla jsem naštěstí v čas utéct ale...“ David jen rudnul vzteky ale zároveň mi řekl: ,,Liso moje, já si to s ním vyřídím, nenávidim ho, už se nic takového nestane a moc se ti za něj omlouvám, neboj, si u mě v bezpečí".

Hned jsem se cítila lépe, ale Alex mě pořád v mysli pronásledoval...

,,Liso? Pojď jdem k nám nebo umrzneš"..řekl David a sevřel mě ještě vic v jeho objetí. ,,Ne! Davide! Tam je Alex..."vykřikla jsem. Nakonec mě David přesvědčil že se mě ani nedotkne a dostane co proto.

U Davidoveho domu jsem ztuhla....byl to strach který za to mohl...,, Já se bojím" špitla jsem. ,,Neboj lásko ja to vyřeším." řekl klidně David a vzal mě za ruku. Když jsme vstoupili, z obýváku jsme jen oba slyšeli ,,Copak krásko už byla venku zima? Já věděl že se vrátíš! " řikal Alex. Když jsem si uvědomila že je to na mě, udělalo se mi zle. Ale to už zakročit David...

,,To jsem já Alexi, dělej pojď sem musíme si něco vyříkat!“ řekl David naštvaně a s rychlou chůzí šel k doteď sedícímu Alexovi. ,,Klid bracho jo? Nic se nestalo!“ řekl Alex s úsměvem a oddělal Davidovu ruku od svého límce na košile. To ale Davida nezastavilo strčil do něj a začal mu nadávat co se opovažuje dotykat jeho holky... když už šlo celkem dost do tuheho a bratři se začínali prát musela jsem zakročit. ,,Dost! jste blázni? Jděte od sebe!“ zakřičela jsem jak nejvíc jsem uměla... V tu chvíli jako by se oboum vrátil rozum. David se odtrhl od Alexe a došel za mnou. ,,Promiň Liso ale je to hajzl, a tobě nebude nikdo ubližovat“. řekl tiše... ,,Děluji Lásko,ale on ti za to nestojí pojď jdem" zavelela jsem.

Oba jsme okolo Alexe prošli a nic neřekli. Až u Davida v pokoji jsme začali mluvit... Dlouho jsme si povídali až jsme byli oba unavení...pomalu se nám klížili oči...Oba jsme leželi v Davidově posteli a on mě hladil po rameni. Byla jsem z toho dne tak vyčerpaná že jsem se k němu přitulila a usnula jsem.

No je to trošku agresivní část snad vam to nevadilo...určitě pište co mam zlepšit, každopádně přijímám každý názor. Tak co bude další část? :-)

Život je bojKde žijí příběhy. Začni objevovat