New World

Prolog

„Už nezbývá moc času," promluvil hlubokým hlasem muž, kterého znám celý svůj život. Seděl jsem na židli v rohu velké místnosti, do které nepronikalo žádné denní světlo. Jediným zdrojem osvětlení bylo několik zářivek.

Uprostřed místnosti stála skupinka mužů v černých oblecích a v jejich čele stál jeden z hlavních ředitelů STARTu – můj otec. Měl jako vždy sebejistý postoj a klidný výraz.

Čtyři šedivé zdi, pár židlí podél jedné z nich, jedny dveře a na druhém konci místnosti veliký stůl, za kterým seděla starší žena. Vedle ní seděli dva muži a z druhé strany dvě ženy.

„Máte to, co jsme po vás žádali?" promluvil znovu otec po chvíli ticha.

Vážně mě překvapuje, že nikomu z těchto vážných lidí nevadí osmnáctiletý teenager sedící pár metrů od nich, poslouchající jejich rozhovor.

„Samozřejmě pane Darway. Vybrali jsme třídu, ve které je třicet dětí. Eleanor podej jim ty složky," žena se otočila na svou kolegyni.

„Jistě paní Richardsonová," odpověděla poslušně mladší žena po její levici.

„Zde máte jejich složky. Jsou tam o nich napsány všechny informace, které naše škola má," otec si převzal několik svazků papírů.

„My však z tohoto místa potřebujeme jen jednoho," pohlédl na ženu.

„Omluvám se, ale více vám s výběrem nemůžeme pomoci," odpověděla mu, jestli si pamatuji dobře jméno, paní Richardsonová.

„To nevadí proto jsme přinesli tyto testy. Jamesi můžete?" Otec se otočil na jednoho z jeho společníků. Ten beze slova vyndal několik papíru z černé tašky, které jsem si předtím nevšiml.

„Pomohou nám vybrat jednoho vhodného kandidáta pro projekt New World," dodal.

„Děkujeme. A tady máte ještě seznam těch třiceti dětí pro větší přehlednost," slečna natáhla k otci ruku s papírem.

„Tom Warren, Grace Fosterová, Ross Moran, Violet Greenová, Roger ....." začal nahlas číst jména ze seznamu, která jsem po chvíli přestal vnímat.

Už od malička se účastním otcových jednání. Vždycky mi říkal, že to budu potřebovat. Říkal, že je jednou zaujmu jeho místo a budu jedním z nejvýznamnějších lidí této země, tak jako on.

Já však nic takového nechci. Samozřejmě, že mě to láká, ale nechci být tím, koho si budou lidé spojovat se všemi zákony a vším co START udělal po válce.

Ale dnes jsem rád, že mě sem s sebou vzal, protože chci udělat něco dobrého pro naši zem. Chci se zúčastnit projektu New World a už mám plán, jak to udělám.

„Ryane? Ryane!" zvýšil můj otec hlas, čímž mě vytrhl z přemýšlení. „Odcházíme," oznámil mi poté co zjistil, že mu věnuji celou mou pozornost.

Zvedl jsem se ze židle, nasadil jsem si černou kapuci mé mikiny a vydal se za otcem ke dveřím.

Než je otevřel naposledy se otočil „Jste si jistá tím, že nic neví?"

Žena mu odpověděla „Ano. Nikdo z nich nic netuší a také se nic nedozví."