Jin pov.
Zůstal jsem stát zády stále opřený o skříňku, která byla za mnou a rozdýchával to, co se v posledních minutách událo.
Namjoon byl první člověk, který ke mě projevil nějaké sympatie. Byl to člověk, kterému jsem se mohl svěřit. Věřil jsem mu.Ze zamyšlení mě vytrhl ten nepříjemný zvuk, který oznamoval začátek hodiny. Rychle jsem tedy popadl svůj batoh a začal sprintovat do třídy.
Když jsem tam doběhl, profesorka naštěstí ještě ve třídě nebyla. Došel jsem tedy do své lavice a nachystal si věci na hodinu fyziky.
Hned jak jsem si položil své učebnice na lavici, znovu se otevřely dveře třídy a profesorka nakráčela před tabuli.
Když jsme se "přivítali" jak tomu s oblibou naše fyzikářka říkala, začalo pětačtyřicetiminutové mučení. Ne že by mě fyzika nebavila, ale ten otravný monotónní hlas naší profesorky by nezaujal nikoho. Normálně jsem se snažil aspoň trochu vnímat její výklad, ale tentokrát tomu tak nebylo. Moje myšlenky se stále vracely k tomu, co se stalo dnes ráno.
Co jsem to cítil, když byl u mě Namjoon tak blízko? Přemýšlel jsem v duchu.•••
Po první vyučovací hodině jsem se rozhodl, že si půjdu koupit něco z automatu. Za posledních několik let jsem si našetřil nějaké peníze a kupoval si za ně ve škole jídlo, jelikož po tom, co jsem ve školním obědě našel plesnivé brambory se jídlům ze školní jídelny vyhýbám.
Rychlým krokem jsem tedy opustil třídu a zamířil přes dlouhou chodbu k automatu.
Lidi kolem mě jako vždy ignorovali a nikdo se po mě ani nepodíval. Tedy pokud jsem zrovna neměl být terčem nějakého špatného vtipu, což se nyní (naštěstí) nedělo.
Už jsem byl témeř na druhém konci chodby, kde se automat nacházel, když vtom jsem uviděl Namjoona, jak se opírá o zeď kousek ode mě. Chtěl jsem na něj zamávat, když vtom se k němu přihnal nějaký tmavovlasý kluk. Už z dálky jsem poznal Taehyunga.
Začal se na Namjoona lepit a blonďatý kluk nevypadal, že by mu to nějak zvlášť vadilo. Spíš naopak....vypadal, jako by se mu to líbilo.
Potom si Joon tmavovláska přitáhl k sobě, jeho ruka se obmotala kolem Taehyungova pasu a dlouze ho políbil na rty. Taehyung mu polibky oplácel a ještě víc se na blonďáka nalepil.
Na tohle jsem se nemohl dívat. Připadal jsem si zraněný. Jako loutka, se kterou si Namjoon chvíli pohrál a nakonec ji zahodil. Bylo mi do pláče a protentokrát jsem v sobě slzy nedržel. Přede všemi jsem spustil vodopád slz a rozběhl se na záchod.
"Jine!" Ozvalo se někde za mnou, ale já to nevnímal. Rozrazil jsem dveře na záchody, vytáhl z kapsy žiletku a začal si zběsile rýt do zápěstí.Wohoo! Za dnešní den další kapča! Líbila?
ČTEŠ
Don't hurt you! [Namjin]
FanfictionKim SeokJin- Kluk který zažívá šikanu Kim Namjoon- Populární, chytrý, hezký...má prostě dokonalý život...ale něco (nebo spíš někdo) mu v něm chybí