Génius vs. génius

Šach mat

Letadlo do Japonska odstartovalo a já z okna pozoroval šedobílé mraky. S lehkostí v srdci jsem opouštěl Irsko, a to i když Artemis Fowl stále ještě dýchal a já neměl jediný proti němu důkaz. Jeho tajemství však sedělo vedle mě a znuděně zkoumalo brožurku pro případ havárie letadla. Kapitánka Myrta Krátká, skřítka, elfka a členka LEPReko, jednotek zvláštního nasazení, zástupkyně zákona svého Národa a žena chovající k Artemisovi zlost, jak jsem se o ni postupem času dozvěděl. Žena, kterou nemohu zabít, ale která mi slíbila pomoc s dodržením mé smlouvy, ale i s koncem boje s Artemisem Fowlem. Skřítka a policistka, to je osud, tady je vidět, že stojím na dobré straně, když mi někdo takový chce pomoct, nebo ne!?

Za tu dobu už Fowl neudělal jediný krůček, který by ho stál život. Možná už neměl co prozradit, nebo také ano, ale ač skrýval cokoli, já teď měl osobu, která mi vše ochotně z vlastní vůle poví. A vypadalo to, že budu mít hodně co říci. Artemisi Fowle, dal jsi mi do ruky zbraň proti sobě i proti Lovi a ani o tom nevíš! To jí skutečně tak bezmezně věříš!

„To je k smíchu. Proč mám letět něčím takovým. Už jen kdybych tu kraksnu těch Blátivých řídila já, procenta na spadnutí by klesla o polovinu," rozčílila se z ničeho nic Myrta a zavrtěla nechápavě hlavou. Překvapeně jsem na ni pohlédl. „Dobře, nemáme k dispozici jeden z našich letounů. To je jasné, ani nemůžu o ně požádat, ptali by se proč a já jsem stejně jen na dovolené. Musela bych říct, že jde o záležitost národní bezpečnosti a zmínit se také o Artemisovi. Pak by nějakému moulovi mohlo dojít, že se jedná o porušení odstavce 105 článku 40 trestního zákona a místo toho bych měla ještě větší problémy, ale proč nemůžeme použít má křídla. Připadám si opravdu špatně v té čepici a mezi těmi všemi lidmi. Navíc, když uvážím jak je pořád technologie létání Blátivých špatná..." stěžovala si dál a nepříjemně se zavrtěla.

„Nevrť se tolik, nebo si zničíš svůj kostým dítěte a někdo pozná, že tu něco nehraje."

„Ale, snad se nebojíš prozrazení?" zasmála se.

„Ne, mě koneckonců muže být tvůj Národ ukradený, to ty by sis měla dávat pozor. Nicméně přestaňme se pošťuchovat a raději mi pověz, co je ten zákon, o kterém jsi mluvila."

„Nový zákon," odpověděla vyhýbavě.

„Nový zákon? O čem?" naléhal jsem zaujatě.

„Podčlánek o našem utajení, nekontaktování a nezasahování do životů Blátivých,"

„Blátivých, myslíš lidí," opravil jsem ji.

„Ano," přikývla

„Podčlánek o čem," zamračil jsem se. Lezlo to z ní jak z chlupaté deky. Tohle měl být můj spojenec. Policistka, která sama porušuje zákony svého Národa. Možná se to týkalo mě, neměla se mi ukázat, ale to ji ještě nijak moc neomlouvalo.

„Podčlánek o Artemisu Fowlovi," nakonec na mě vybafla.

„Říkala jsi, že Artemis o vašem Národě ví dlouho, ale mít o něm speciální zákon," zasmál jsem se tentokrát já.

„Nejde pouze o to, že Artemis a jeho bližní o našem Národu ví dlouho, ale také již dlouho se do našich záležitost plete, a stejně tak dlouho náš Národ využívá." Využívá jo! To zní dost špatně, že bych konečně měl v ruce důkaz?! No tak Myrto, nesnášíš ho, řekla jsi, že tvůj hněv ho nemine. Nemusíš mít s ním slitování. Tušíš, že jsem Kira, ale nemusíš mít špatné svědomí, když to bude díky tvé informaci, že ho zapíšu do Death notu. Způsobil si to sám svým jednáním. „Prostě bylo na čase uznat, že jeho zásahy přinesly spíše víc špatného než dobrého, a tak vyšel speciální podčlánek o tom, že jakákoli informace, která mu bude dána a jakýkoli kontakt s ním je trestnou činností."