The Rejected wolf || Larry//ABO ✔

85.~Barn~

Louis

Otevřel jsem oči, protože se mnou někdo zatřásl. Unaveně jsme zamrkal a usmál se na Harryho, který stál nade mnou a snažil se mě probudit. "Pokračujeme v cestě." řekl mi s úsměvem a políbil mě na čelo. Zívl jsem si a rozhlédl se okolo na ostatní, kteří balili. Pohled mi padl na tu Alfu ze včerejšího večera, který nás nenasytně pozoroval. Bylo to jako kdyby se chtěl přidat do našeho Mates. Odtrhl jsem od něj pohled a přijal od Harryho kalhoty, které jsem si ve spacáku natáhl na sebe a potom se odhodlal vylézt ven. Zmoženě jsem se protáhl a široce jsem se usmál, když jsem si vzpomněl na to, co jsme s Harrym včera dělali. Doufal jsem, že jsme nikoho moc nerušili. "Za pár minut musíme jít dál, abychom dohnali bílé vlky!" zavolal Harryho táta a já bez keců začal pomáhat ostatním balit.  

Harry

Sledoval jsem, jak se na nás stále ohlíží ten kluk. Byl docela mladý. A neříkám, že to byl nějaký nechutný slizák, ale očumoval mi Louise a to jsem mu nehodlal trpět. "Pobalíš mi Lou?" Zeptal jsem se a Louis přikývl. Otočil jsem se a šel jsem za tím klukem. Chytl jsem ho za vlasy a táhl jsem ho pryč. Přirazil jsem ho na strom a chytl jsem ho pod krkem. "Mohl bys nás přestat očumovat? Louis je můj a to nezměníš. Nechápu o co ti jde!" Zvýšil jsem hlas a ten kluk se na mě se strachem v očích podíval. "Omlouvám se. Před měsícem mi umřel Omega a Louis vypadá přesně jako on. Nedokážeš si představit, jak moc to bolí. Neochránil jsem ho. Byli jsme jako vy, on byl bílý a já černý. Zastřelil ho myslivec. Je mi děsně a Louis je přesně jako on. Nechtěl jsem vás včera pozorovat. Ani jsem nevěděl, že tam jste. Byl jsem se projít. Od Peterovi smrti moc nespím." Řekl a já se mu podíval do očí a pustil jsem ho. Bylo mi ho líto. Byl vážně mladý a musel strávit zbytek života sám. "Příště přijď pozdravit a nešpehuj nás." Řekl jsem a chytl jsem ho kolem ramen. Vedl jsem ho k Louisovi. Věřil jsem mu, protože si pamatuju, že mi o něm rodiče říkali, že mu umřel Omega a že si to rozhodně nezasloužil, protože je to moc hodný kluk. "Dávej si bacha. Je to můj Omega." Řekl jsem a on přikývl. "Nestojím o nikoho." Řekl a já ho dovedl k Louisovi. "Broučku, tohle je kluk, který nakonec není uchyl, ale jen mu připomínáš jeho Omegu. Řekl jsem a on se zasmál. "Dan. Omlouvám se za ten včerejšek." Rekl a Louis se usmál a taky se mu představil. Nakonec se ukázalo, že je Dán docela milý. Povídali jsme si během cesty a on nám vyprávěl o Peterovi. Bylo hezké spřátelit se s někým z téhle smečky.  

Louis

Nečekal jsem, že by kluk, co nás očumoval mohl být tolik v pohodě. Celou cestu jsme si s ním povídali, dobře tak Harry si s ním povídal a já většinu času jen poslouchal. Po asi dvou hodinách cesty jsme zastavili a Harryho otec nám řekl, ať tu počkáme. Společně s nějakýma Alfami se přeměnil a běžel pryč, Harry se k nim přidal, protože chtěl být nějak prospěšný. Vysíleně jsem se posadil na zem a trochu si vyhrnul triko, abych se podíval na břicho, které bylo zahojeno moc rychle. Bylo to zvláštní a já chtěl vědět, co to bylo za rostlinu, co na mě táta použil. "Vážně jsi Peterovi hrozně podobný." ozval se Dan a s úsměvem si sedl vedle mě. "Jen Peter neměl ty jizvy." při jeho slovech jsem si povzdechl a měl jsem zase chuť schovat si obličej před světem. "Ale myslím, že s tím vypadáš vážně krásně." cítil jsem jak se červenám a nebylo mi to moc příjemné, protože lichotit mi má jen Harry. "Jak se ti to vůbec stalo?" zeptal se zvědavě, ale o tom jsem vážně nechtěl mluvit. "Neřekl jsem to ještě, ani Harrymu. Myslíš, že bych to řekl tobě?" zeptal jsem se možná trochu ostřeji než jsem chtěl. Jen pokrčil rameny a rozhlížel se okolo sebe. 

Harry

Táta ucítil srnku a tak jsme se vydali na Lov. Lou zůstal s Danem a já byl rád, že není sám. S dalšími Alfami jsem se rozběhl za tátou. Táta najednou zastavil a my udělali to samé. Začali jsme se plížit ke stádu srnek. Já pustil vlka a s tátou v čele jsme se rozběhli ke stádu. Srnky se daly na útěk a my běželi za nimi. Táta jednu z nich dohnal a kousl ji do krku. Věděl jsem, že je to málo a tak jsem běžel i na další srnku, která mi k tomu dala dokonalou příležitost tím, že zakopla. Skočil jsem ji po krku a jedním šikovným kousnutím jsem ji zabil. Část Alf ke mně došla a chytli srnku do zubů. Teď přišla na řadu ta nudná část. Dopravit srnky ke zbytku smečky. Dál jsem Louisovi myšlenkami vědět, že neseme srnku, ale odpověď nepřišla. Co by mi na to taky odpovídal? Šel jsem za zády srnky a postrkoval jsem ji zatímco další Alfy ji táhli za nohy.