The Rejected wolf || Larry//ABO ✔

43.~He wanted to escape again~

Louis

Vlčí Alfa se ke mně přiblížila a já ustoupil, protože mi to připomnělo minulost. "Louisi, víš, že tě nemůžeme nechat utéct?" řekl ten Alfa, myslím, že se jmenuje Todd. Chtěl jsem se otočit a odejít od nich, ale ten vlčí Alfa na mě skočil a povalil mě pod sebe. "Neber nám tohle za zlé, ale jde o to, že kdybychom tě nechali odejít a pak by někdo zjistil, že jsme tě viděli a nezastavili tě, tak nás Harry zabije." zastavil se a zasmál se. "Nebo spíš James, jelikož Harry už se neodváží nic udělat... když nemá ocas." na jeho slova jsem zavrčel, ale nesnažil jsem se bránit, protože jsem nemohl ublížit někomu z naší smečky. Todd vytáhl z tašky co měl u sebe obojek, který dával elektroky šoky, stejný co jsem měl posledně a já se nestihl bránit, když mi ho nandal. Tenhle obojek zamezoval k tomu, abych se mohl přeměnit a nemohl jsem jim vysvětlit, že jsem se chtěl jen proběhnout. "Tak pojď Louisi. Vezmu tě za Jamesem a ten už vymyslí, co s tebou. Už po druhé chceš utéct a nemyslím si, že tohle ještě Harry zvládne."

Harry

Konečně jsem usnul, ale do pokoje vtrhl James. "Pojď Harry, musím s tebou vyřešit něco ohledně Louise. "Řekl James a pomohl mi na nohy. "A to to nemohlo počkat? Konečně jsem spal." Zamumlal jsem, když jsme scházeli schody. James mlčel a vedl mě k němu do kanceláře a já ucítil Louisovu vůni. Vstoupili jsme do místnosti a já spatřil Todda, jak drží na vodítku Louise, který měl na krku elektrický obojek. Zamračil jsem se. Nechápal jsem o co jde. James mě posadil na židli a sám si sedl za stůl. "Takže Harry. Ten tvůj malý nevinný Omega se znovu pokusil utéct." Řekl James a já se ublíženě podíval na Louise. "Vážně nevím, co s ním. Jestli nechce být věrný smečce, neměl by být její součástí." řekl, ale já ho přestal vnímat. Chtěl odměně utéct... Do očí se mi nahrnuly slzy. Jasně že nechce Alfu bez ocasu. "Promluv si s ním o tom. Nechte ho se přeměnit a jestli chce odejít, ať odejde." Zašeptal jsem a s velkou námahou jsem se zvedl a odešel jsem. Posadil jsem se v jídelně, protože schody bych nezvládl. Seděl jsem na jedné z židlí a nechal jsem to všechno vyplout na povrch... Louis mě chtěl opustit a neměl ani tolik slušnosti, rozloučit se. Už o mě nestojí. Nevím proč. Včera se vše zdálo v pořádku. Možná je to právě kvůli tomu včerejšku... tiše jsem vzlykl a otřel jsem si slzy. Už jsem nechtěl plakat. Musel jsem sám sobě dokázat, že jsem stále ta silná Alfa, kterou jsem byl předtím.

Louis

Nechápal jsem proč dělají tak unáhlené závěry a tím to akorát mezi mnou a Harrym zhoršují. Viděl jsem bolest v jeho očích a ani se na mě nemohl dál dívat a odešel. Nechtěl jsem tohle zavinit jen obyčejným proběhnutím. Todd mi sundal obojek a James mi ledovým hlasem nařídil, abych se proměnil. Chvíli mi to trvalo, než jsem se změnil na člověka a hned jak jsem to udělal, tak jsem vrazil Toddovi pěstí a pokusil jsem se vyběhnout z kanceláře, ale James mě pevně chytil a já vyjekl. "Pusť mě!" zaječel jsem a po tvářích mi tekli slzy. "Musím za Harrym, prosím! Musím mu to vysvětlit!" vykřikl můj vnitřní vlk, jelikož to nezvládal. Začal jsem být nepříčetný, když mě James nechtěl za Harrym pustit. Musel jsem za ním, ale nedokázal jsem se ovládat. Moje logická část zmizela a já před sebou jen viděl Harryho zklamaný obličej, když mu řekli, že jsem chtěl zase utéct. James se už neudržel, nasral se a hodil se mnou o zem, když Alfa hlasem zakřičel, abych se uklidnil. Na zemi jsem se schoulil do klubíčka a hlasitě plakal, když mi jeho hlas zapichoval jehly do mozku.

Harry

Uslyšel jsem z Jamesovi kanceláře Alfa hlas... Jamesův... Když jsem si uvědomil, že tam je můj Omega zvedl jsem se že židle a rozešel jsem se do jeho kanceláře. Vešel jsem a uviděl jsem Louise plakat na zemi a Jamese stát naštvaně nad ním. "Bože, Jamesi, co ti udělal?" Vyjekl jsem a posadil jsem se na pohovku, protože moje zranění mi nedovolilo stát o nic déle... "Neumí poslouchat. Člověk by řekl, že po tom, čím si prošel, bude mít k Alfám respekt, ale on ne..." zavrčel a posadil se zpět za svůj stůl. Louis stále ležel na podlaze a já nemohl nic udělat. "Louisi seber se a teď, když je tu Harry můžeš nám to vysvětlit oběma." Zavrčel a Louis se zvedl a posadil se vedle mě, načež jsem se od něj odsunul. Louis tiše vzlykl a sklopil hlavu. Bylo mi ho líto, ale nechtěl jsem to nechat znát. Chce mě opustit... podíval jsem se na Louise a čekal jsem, až se pustí do vysvětlování.

Louis

Tak moc mě bolelo, když se ode mě Harry odtáhl a v té chvíli jsem bojoval mezi vlkem a sebou. Buď mu řeknu pravdu, ale je tu možnost, že mi neuvěří, nebo mu zalžu a oni mě vyhodí. Pak by Harry kvůli mně nemusel tolik trpět. Moje sobecká část vyhrála, jelikož jsem si neuměl představit být bez Harryho. "Ne-nechtěl jsem u-utéct." zavzlykal jsem hlasitě a neměl jsem daleko k panickému záchvatu. Pokud si opravdu budou myslet, že jsem chtěl utéct tak Todda nejspíš zabiju, protože za všechno může on. "Ch-chtěl jsem tr-trénovat." popotáhl jsem a moje tělo se začalo automaticky třást, protože i vlk začal tiše plakat, jelikož z nás byl Harry zklamaný. "Pr-proměnil jsme s-se a na-narazil n-na ty dva. Usmysleli si, ž-že chci utéct a-a nenechali mě to vysvětlit... Na-nasadili mi oboje a od-odvlekli mě sem." přisunul jsem se k Harrymu a těžce se nadechl, protože už sem pomalu kvůli breku nedokázal dýchat. "Pří-přísahám... že... jsem... ne-nechtěl utéct." vydechl jsem zlomeně. "Sl-slíbil jsem t-ti, že ti ni-nikdy nebudu lhát."

Harry

Louis hystericky plakal a já se cítil hrozně. Tohle jsem nechtěl. Natáhl jsem se k Louisovi a pevně jsem ho obejmul. "A to ti jako mám věřit? Jednou už si utekl, tak proč bys to neudělal znovu?" Řekl James a já po něm hodil vražedný pohled. "Nechovej se jako hajzl. Sám moc dobře víš, že utekl kvůli Christine." Řekl jsem a Louis mi vylezl na klín. Usmál jsem se a pevně jsem ho stiskl v objetí. "Fajn Harry... Když mu věříš, tak já taky... Omlouvám se za ten alfa hlas." Řekl a Lou přikývl. Pohladil jsem Louise po zádech a naznačil jsem mu ať vstane, abych se mohl taky zvednout. Vyšli jsme z Jamesovi kanceláře a já se podíval Louisovi do očí. "Bál jsem se, žes mě chtěl opustit." Zašeptal jsem tiše. Cítil jsem se vážně špatně.

Louis

Po Harryho slovech jsem se ještě víc rozplakal a opatrně jsem ho obejmul a byl jsem rád, když mi to objetí opětoval. "Mi-miluju tě." zašeptal jsem mu do krku a cítil jsem, jak mě neuvěřitelně začíná bolet hlava z toho breku. "Ne-nemám důvod, abych t-tě opouštěl. Jen ten, že beze mě by-bys měl le-lepší život." vzlykl jsem a snažil se uklidnit, ale moc dobře to nešlo. Tak moc jsem se bál, že mi to Harry neuvěří a teď, když vím, že mi věří, tak jsem se bál, že je to jen přetvářka a on mě opustí, protože kvůli mě se mu začali dít ty špatné věci, kvůli mně se mu členové smečky posmívají za to, že nemá ocásek.

Harry

Stiskl jsem Louise pevněji. "Bez tebe bych neměl lepší život. Znamenáš pro mě hodně a prošli jsme si spolu spoustou zlých věcí, ale to nic nezmění na faktu, že tě miluju a nechci o tebe přijít... Myslel jsem, že tohle všechno víš Lou. Život s tebou je nejlepší, který jsem si mohl přát." Zašeptal jsem se slzami v očích. Odtáhl jsem se od něj a podíval jsem se mu do očí. Najednou mi vážně bylo jedno, co si o mě myslí ostatní. Záleželo mi jen na tom, abych nepřišel o Louise. Jemně jsem ho políbil a chytl jsem ho za ruce. "Věříš mi to?" Zeptal jsem se tiše a doufal jsem, že Louis řekne, že ano, protože chci, aby věděl, jak moc pro mě znamená.

Louis

Roztřeseně jsem přikývl a zatlačil jsem další várku slz zpátky, když jsem Harrymu skočil kolem krku. Byl jsem šťastný, že mi nedává za vinnu to, co se stalo a že i přes to chce, abych s ním zůstal. chvíli jsme takhle stáli a já se podíval k jídelně, kde stál Todd a držel si zmrzlý balení špenátu u nosu. Odtáhl jsem se od Harryho a zamířil k němu. "Neznamená, že když Harry nemá ocas, že se neodváží nic udělat!" vykřikl jsem na něj, protože jsem měl pocit, že musím Harryho obhajovat, když před tím jsem nemohl. "Pořád je lepší a silnější vlk než ty, takže si ho laskavě neber do huby!" cítil jsme se dobře, když jsem ochraňoval Harryho čest. "Jestli uslyším ještě jednou nějaký posměšek, co se týká Harryho ocásku, tak ti ublížím... hodně." zavrčel jsem mu do obličeje a viděl jsem, jak jeho oči ztmavly.

Takže dnešní podmínka je 5 komentářů, ALE  beru jen komentáře, které budou mít pět a více slov :D Bacha na to :D

Pokud toto splníte, tak do večera přibude další kapitola :D