The Rejected wolf || Larry//ABO ✔

78.~I lied to you~

Louis

Hlasitě jsem se rozplakal a přitáhl si nohy k hrudi. Nechtěl jsem mu lhát, ale už vůbec jsem mu nechtěl říkat pravdu a to hlavně ze strachu. Nedokázal jsem se uklidnit, ale spíš víc slz začalo stékat z mé tváře. Potopil jsem se pod vodu a pokusil jsem se... utopit se, ale to mi taky nešlo, protože instinkt mi velel, abych z té vody zase vylezl. Takže jsem po pár minutách zase vyšel zpod vody a rozkašlal se. Otřel jsem si tváře a zhluboka se nadechl. Ucítil jsem nějakou krásnou vůni. Někdo poblíž dostal rut. Zakousl jsem se do rtu a ta vůně mě úplně omámila. Cítil jsem i narůstající chloubu v mém klíně. Opatrně jsem vylezl z vany a rozešel se za tou vůní. Bylo mi úplně jedno, že jsem nahý a mokrý. Vlk uvnitř mě volal, že ta Alfa někde potřebuje pomoc. Mojí pomoc, když už jsem nedokázal pořádně pomoc Harrymu.

Harry

Ucítil jsem silnou vůni a najednou se objevil Louis, který nahý vylezl z koupelny a jako zombie mířil za tou vůní. To mě dostalo. Mě lže a pak se vydá pomoct jiné Alfě. Doběhl jsem ho, odtáhl jsem ho do pokoje a zamkl jsem ho tam. Sám jsem se vydal hledat toho Alfu a zjistil jsem, že je to můj táta, který zoufale hledal mamku. Z představy, že by se Louis začal lepit na mého tátu mi bylo zle. Celkově mi bylo zle že všeho, co se dnes stalo. Louis se ke mně dneska nechoval vůbec fér. Já se snažím, abych pro něj byl co nejlepší... Já jemu za tu snahu očividně nestál. Se slzami v očích jsem se přeměnil a běžel jsem neznámo kam. Potřeboval jsem se uklidnit. Nechtěl jsem na nic myslet. Přemýšlel jsem o tom, jak jednoduše nám všichni Mates vysvětlovali. Prostě se spojíte a budete šťastní navždy. Jako by problémy neexistovali. Občas bych si přál být člověk a neřešit věci, jako Rut, Heat a Mates. Louise miluju, ale dnes mě naštval. Nelituji, že s ním jsem. Jsem za to rád, ale je to všechno tak hrozně složité.

Louis

Seděl jsem u dveří a zoufale do nich mlátil. Slzy mi tekly po tvářích, protože jsem si uvědomil, že jsem chtěl jít za jinou Alfou... zase. Harry na mě musel být neskutečně naštvaný. Byl jsem tu zavřený asi hodinu a už jsem byl z toho bouchání unavený, ale nepřestával jsem. Moc jsem plakal, až jsem se občas nedokázal nadechnout, ale bylo mi to jedno. Chtěl jsem jen, aby se Harry vrátil, obejmul mě a řekl, že je všechno dobré, ale to se očividně nestane. Musel jsem mu už neskutečně lézt na nervy a proto mě tu nechal zavřeného, aby si ode mě oddechl. Z těch myšlenek mě vytrhl můj žaludek, který se zhoupl a já rychle doběhl do koupelny, kde jsem se vyzvracel do záchoda a lapal po dechu, protože jsem v podstatě vyzvracel jenom svoje žaludeční šťávy. Měl jsem hlad, ale víc jsem chtěl Harryho. Spláchl jsem záchod, vypláchl si pusu a sedl si, stále nahý, zpět ke dveřím. Další hodina uběhla a já už neudržel otevřené oči, takže jsem je prostě zavřel a během pár vteřin usnul.  

Harry

Vrátil jsem se do pokoje až k večeru. Odemkl jsem a našel jsem Louise ležet před dveřmi. Zvedl jsem ho a položil jsem ho na jednu půlku postele a sám jsem si lehl na druhou půlku zády k němu. Pořád jsem se zlobil. Nesnáším lži a ačkoliv tohle byla prkotina od Louise mě to mrzí. A pak se prostě zvedl a chtěl jít za jinou Alfou. Bylo mu jedno, že má mě. Klidně by mě podvedl. Znovu. Ale když jsme Mates bylo by to horší... Nemohl jsem usnout. Chtěl jsem, ale nešlo to a z mých očí začaly téct slzy. Cítil jsem se děsně.  

Louis 

Cítil jsem Harryho bolest a to byl ten faktor, který mě donutil otevřít oči. Podíval jsem se vedle sebe, kde ležel Harry a já slyšel, že pláče. Bylo mi hrozně a chtěl jsem ho obejmout, ale věděl jsem, že brečí kvůli mně a nejspíš bych to jen zhoršil. Napadla mě jedna věc, kterou dělala matka, když jsem byl malý a lhal jsem jí. Opatrně jsem vylezl z postele a přešel k němu. Donutil jsem ho, aby se posadil a on mě jen nechápavě pozoroval. přešel jsem ke skříni odkud jsem vzal jeho kožený pásek a vrátil jsem se k němu. Pásek jsem položil vedle něj a přehnul se přes jeho kolena. "Lhal jsem ti." špitl jsem těžce, protože to bylo něco, co jsem nechtěl, ale bylo to lepší než pravda. "Udělej, co se ti zdá za vhodné." zamumlal jsem, protože jsem chtěl, aby to udělal, aby mi připomněl, že jsem jeho a jemu lhát nebudu, aby mě potrestal on a abych trpěl... stejně jako on.