Anneris je krásná, šestnáctiletá dívka, která nemá jednoduchý život. Její rodiče jsou smrtijedi. Ona však není jako oni a smrtijedství nesnáší. V Bradavicích chodí do Zmijozelu, kvůli svým předkům.
Rodiče jí neustále podstrkují Luciuse Malfoye...
Takže na začátek bych chtěla poděkovat @OnceUponGirl za překrásný cover❤.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
No, není úžasný? Fakt smekám!!
A teď už další část😂...
Pohled Anneris:
Otevřela jsem oči. Po místnosti se pomalu rozlévalo světlo. Nějak jsem si neuvědomila, co se stalo a že jsem na ošetřovně. Tak jsem se postavila a nohou mi projela ukrutná bolest. Spadla jsem rovnou na zadek a sykla. Jojo, Anneris je moc šikovná holka. Dveře se rozletěly a z nich vyběhla madam Pomfreyová:"Slečno Lavetcherová, co to děláte?". Snažila jsem se postavit, ale nešlo to. " Spadla jsem" odpověděla jsem naprosto zbytečnou odpověď. Pomfreyová mi pomohla zpátky do postele a dala mi nějaké lektvary. " Až do dna." řekla a já se následně zašklebila nad tou odpornou tekutinou. "Teď v klidu ležte a když půjde všechno dobře, odpoledne vás pustím. Ovšem budete ještě pár dní kulhat." dodala. Ne asi, mě z ní jednou klepne. Nechtěla by už jít do důchodu? Během dne se za mnou zastavila ještě Cissy, která mi donesla nějaké úkoly. Musela jsem se jí zeptat na jednu důležitou věc, ale v posledních dnech na to nebyl čas. " Cissy, jsi doopravdy smrtijedka?"ztišila jsem hlas. Rozklepaly se jí ruce." A...Ano" hlas se jí třásl. "Víš Anne, já ještě chtěla počkat, ale Bellatrix řekla, že už to nemůžu dále odkládat. Ty jsi vyvolená, to se moc často nestane, máš na výběr. Máš jistotu, že tě pán zla nezabije, ani nebude mučit. My ostatní se musíme podřídit" řekla smutně. Když viděla, že na ni civím s otevřenou pusou, rychle dodala:" O všem se včas dozvíš". Najednou sykla bolestí a křečovitě se zvedla ze židle:" Promiň Anneris, už musím jít" řekla a odešla. Byla jsem pořádně zmatená, něco tady nehraje. Něco mi tají.
Pohled Narcissy:
Jakmile jsem opustila ošetřovnu, věděla jsem, že jsem v pěkné kaši. Řekla jsem Anne něco, co vůbec vědět neměla a on to ví. Důvod proč jsem tak rychle odešla z ošetřovny byl ten, že mě začalo strašně pálit znamení. Procházela jsem bradavickými chodbami a spěchala do komnaty nejvyšší potřeby. Rozplývavou skříní jsem se dostala do místa, které jsem nesnášela a bála se ho, protože tam byl on, Voldemort. Už tam na mě čekal. Stál ke mě zády, avšak věděl, že jsem tam." Zklamala jsi mě." řekl rádoby klidně, ale bylo vidět, že se drží." Jak jsi to mohla udělat ty vymaštěná slepice! Kazíš moje plány jenom proto, že si neumíš dávat pozor na pusu. Čeká tě trest." Otočil se ke mě a řekl naprosto ledovým hlasem:"Crucio.". To slovo mi pořád dokola znělo v uších a téměř okamžitě se dostavila neuvěřitelná bolest. Neměla jsem ani sílu brečet. Mučil mě sice asi jenom pět minut, ale pro mě to bylo jako několik hodin. Když přestal, řekl:" Ještě jednou a víš, co tě čeká.". "Ano můj pane" řekla jsem roztřeseným hlasem a ztěžka vydechovala. Potom se přemístil. Mě se zatočila hlava a omdlela jsem.
Takže dneska tady máte i pohled Narcissy. Chtěla jsem se jen zeptat, jestli sem chcete dávat víc takových pohledů? Dále vám strašně moc děkuju, za 200 přečtení. Ani jsem nevěřila tomu, že si to někdo přečte a už vůbec ne tomu, že se to někomu bude líbit. Děkuju moc, že pro mě hlasujete❤.
