Smrtijedská selekce

Zatím...

Probudila jsem se na měkké posteli v obětí někoho neznámého. Podívala jsem se pořádně a byl to Lucius Malfoy. Upřel na mě své šedo-modré oči, ve kterých byla prosba, abych to nechala být. Jenže co? Až teď jsem si všimla, že jsem jen ve  spodním prádle.

"No to si ze mě děláš srandu! Ty jsi mě svléknul?"zeptala jsem se nevěřícně."Nemohl jsem odolat, to víš, taková kočička se moc nevidí."zkusil to tím ála nabalovacím tónem."To ti to neni blbý? Osahávat holku v bezvědomí?"přišlo mi to naprosto nenormální."A proč ne? Patříš mě, kotě a mě taky patřit budeš. Můžu si s tebou dělat, co chci."prohlásil sebevědomě."Tak za prvé nejsem žádná věc a za druhé tvoje zatím nejsem."odpověděla jsem rozstřeseným hlasem."Zatím."zašklebil se a  sledoval moje tělo. Protočila jsem oči a vydala se hledat svoje oblečení. Malfoy měl na tváři škodolibý úsměv. Jak jsem mohla být taková naivka? Samozřejmě mi ho někam schoval. Jelikož už jsem nechtěla plýtvat slovy, vzala jsem jeho peřinu a odešla z chlapecké ložnice.