Dance with me

41 4 2
                                    

"Wait, wait. No. Like this," ukázala jsem krok Justinovi, protože ho udělal špatně. Učím ho duo, co jsem vymyslela šest let nazpátek, naposled jsem ho tancovala s mým kámošem Jacobem v Česku. Takhle, jmenoval se Jakub, ale já mu říkala Jacobe.
"Will I touch you once at least?" zasmál se, protože jsme tančili zatím jenom od sebe.
"I teach you less hot version," řekla jsem a sundala jsem si kšiltovku.
"I thought you'd like to do that version more," usmála jsem se.
"Why? I'm not afraid to touch a girl. I really like to touch girls," viděla jsem jeho úšklebek na tváři. Pokroutila jsem nad tím hlavou a zasmála se.
"That sounded horrible, i'm sorry," zasmál se.
"I don't mind, i like to touch boys. We're both horrible," pokrčila jsem ramena.
"I'm a boy," naklonil hlavu a olízl si rty.
"Alright, but don't touch too much," ukončila jsem tuhle divnou konverzaci, mrkla jsem na něj a postavila se vedle něj.
"I won't do anything without you telling me," kývl a čekal až mu řeknu co má dělat.
"Alright," pokašlala jsem. "Soooo," začala jsem tancovat na markýra tu sestavu, abych si vzpomněla, jak to bylo.
"Shit, i don't know what's next," dělala jsem furt pět kroků dokola a snažila se na to napojit nějaký krok, co tam mohl být.
"I'm sweatin'," sundala jsem si triko a upravila si sportovní podprsenku.
"Can you open the door a little?"
"Okay," rozklusal se ke dveřím.
"Thanks," houkla jsem na něj a v tom si vzpomněla na ten krok.
"Justin, i got it!" řekla jsem nahlas, ale on už stál vedle mě.
"Well, gimme your arm," vzala jsem ho za ruku a natiskla se mu zády na hrudník. "What i taught you before are first sixteen steps, right? Now, our arms put guickly up. Ca! Yep, like that. Now i'll slowly put my arm down by smoothing your arm," hladila jsem ho po ruce a pak jsem pokračovala po mém boku. "Now it's another quick move," koukla jsem se na něj a on mě pobídl, abych pokračovala. "Like that, yes, you got it. Now you need to get really close to me..," v tom se na mě úplně natiskl a usmál se. "Yes, but you making me nervous now," nervózně jsem se usmála. "Do you mind?" dal si mé ruce okolo krku. "I - I don't really..," zadhrla jsem se. Jeho tělo bylo v tu chvíli tak pohodlné, ale cítila jsem, že to není správně. Jak by mohlo, když vím, kdo je a kdo jsem já. Z uvažování mě vytrhl Justinův přibližující se teplý dech.
Když jsem se plně vzpamatovala, Justin už měl hlavu na straně a jeho obličej se blížil ke mně.

Máš krásnou tvář, hochu, ale nemůžu. Copak budu? Úlet? A ještě zadanej úlet? Tímhle ti pomůžu, abys neudělal další píčovinu, který děláš docela často, jak jsem slyšela, a budu mít čisté svědomí.

"Let's move on," řekla jsem a on otevřel oči. Odtáhl se a zahleděl se mi do očí s letmým úsměvem na tváři.
"Yep, what's next?" oblízl si rty a snažil se dělat, jako že se tahle skoro pusa nestala. Bylo to od něj šlechetný, aspoň jsem se necítila tak divně.

Takhle. Cítila jsem se divně, ale ne tolik.

Uviděla jsem, jak to malinko ublížilo jeho egu. Byl takový zaskočený, ale na druhou stranu to vypadalo, že to chápal. Hned jsem si vzpomněla na písničku od Big Seana, Owe me.

Smile on your face is the only thing, that i can't read.

Jo, to sedí na Justina úplně nejvíc. Nebo se na takové úsudky známe moc krátce?

Měl by mi být vděčný za to, že jsem to zastavila. Za mojí zodpovědnost..

Miami [JB FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat