Love Book? No

6

Hned jak jsem dala tu bombu (do koupele) do dárkové tašky, tak jsem běžela dolů pro pití. Doufám že Rora tu tašku nenajde. Hrozně jsem se na její narozeniny těšila. Bude to jedna velká oslava kde budeme my její kamarádky a její rodina. Zítra pojede s její tetou nakupovat a my jí mezitím uděláme oslavu. Upekla jsem jí dort, a musím říct že vypadá vážně hodně dobře. Chtěla jsem už jít spát, po dnešku jsem byla hodně unavená. Vzala jsem si mobil a nastavila budíka, už jsem pomalu usínala když v tom mi začal se zvonit mobil. Vzala jsem ho do ruky a bylo tam neznámé číslo, chtěla jsem to vytípnout, ale omylem jsem to vzala. Přiložila jsem mobil k uchu a čekala až ten někdo promluví.
,,Ahoj, hele dej od Calvina ruce pryč jo"
,,Ahoj, hele bylo by hezké kdyby ses mi představila, ju?" Řekla jsem co nejvíc přesazeným hlasem.
,,Mé jméno není podstatné, říkej mi třeba Rose a nebo Emily nebo třeba Darphy"
,,Tak dobře Darphy, proč mi voláš o půlnoci? A proč bych měla dávat ruce pryč od Calvina?"
,,Protože jinak by to bylo blbé vadí mi volat někdy ve prostřed dne, protože ho chci"
,,Hele holka teda Darphy mne je jedno jestli ho chceš nebo nechceš, nebudu ti ho nechávat jen tak"
,,Vím něco co ty chceš vědět ty"
,,A to je co?"
,,Vím kdo ti posílá ty vlaštovky"
,,Blbé vlaštovky mne nezajímají radši si 'nechám' Calvina, takže zatím čau Darphy" Típla jsem to, dala jsem mobil na nabíječku a usla jsem. Ráno jsem se vzbudila 30 minut před budíkem a bohužel jsem nemohla usnout, šla jsem udělat snídani, teda spíš jsem jí jen připravila, dneska udělám wafle s kakaem. Šla jsem nahoru kde jsem se oblekla, připravila jsem si tašku do školy jelikož mi zbylo ještě asi 15 minut tak jsem si šla umýt hlavu. Stihla jsem to přesně, začal mi zvonit budík. Oblékla jsem si své oblečení a šla jsem vzbudit Roru. Jakmile jsem jí vzbudila šla jsem udělat ty wafle a kakao, potom jsem jenom nalila džus do skleniček, na wafle jsem dala šlehačku nějaké jsem polila čokoládou, na nějaké jsem dala ovoce a ty zbylé jsem nechala jen se šlehačkou. Udělala jsem jich hodně takže myslím že zbyde i mamce, taťkovi a Mikovy.
,,Mňam, ty Zoe měla bys jít na nějakou kuchařskou školu, vaříš fakt dobře"
,,Ooo děkuji, hele, ale nevím jestli by mne bavilo" Rora se šla obléct bylo už 8.00 už jsme se nudily tak jsme šli do nákupáku.
Zašli jsme si do Starbucksu dala jsem si střední Latté a Rora to taky. Šli jsme ke škole Calvina jsem neviděla. Ale za to jsem viděla Joeho, jak já ho nesnáším. Dneska jsem si na sebe vzala bílou mikinu, černé jeany, mé černé Conversky a vak. Dnes nemáme moc hodin jenom dvě výtvarky, hudebku, informatiku, biologii, matiku a anglinu. Stáli jsme před školou a čekali na to až nás pustí do školy. Dopila jsem svoje kafe a šla jsem ho vyhodit. Ve výtvarce jsme kreslili portréty, teda většina se aspoň snažila. Já jsem kreslila Calvina, chtěla jsem kreslit Roru protože tu už jsem několikrát kreslila dokonce jí dám můj nejpovedenější obrázek a to její portrét. Umím celkem dobře kreslit. Samozřejmě že jsem Calvinův portrét nedokončila, skoro nikdo to nestihl. Jinak jsem o výtvarce nedostala holubičku zvláštní. Na hudebku jsme si měli připravit nějaké písničky které budeme zpívat, jelikož já umím hrát na klavír tak jsem zpívat nemusela jen jsem doprovázela ostatní a potom jsem měla ,,klavírní sólo". Na informatice sedím vedle Rory, jelikož si učitel zapomněl něco co nám chtěl ukázat tak se pro tu věc vracel. Já jsem si mezitím došla na záchod, když jsem přišla tak jsem měla dvě vlaštovky jednu červenou a druhou zelenou. Otevřela jsem prvně tu červenou a tam stálo:
Zdálo se mi to a nebo si byla nějaká ospalá? A nebo si fetovala?
Co tohle bylo za zprávu? Vytáhla jsem si zrcátko a koukla jsem se do něj, měla jsem úplně žilkovaté oči. Chtěla jsem otevřít i tu zelenou jenže jsme už něco měly dělat na počítači, zeptala jsem se Rory co a jak mám udělat. Nakonec to byla rychlá práce takže jsem si mohla otevřít i druhou holubičku. Byla různě ozdobená a popsaná.
Zkus se někdy zase usmát, třeba právě teď když čteš tenhle vzkaz abych věděl že tě potěšil, že si ráda že ti píšu. Si krásná, roztomilá, někdy sice arogantní a právě proto se teď usměj, TY si na nic nehraješ, proto si právě TY ta nejúžasnější holka kterou 'znám'. Celkem by mne zajímalo kdo si myslíš že tyhle vzkazy píše, možná si myslíš že to píše někdo koho hodně dobře znáš, ale to není pravda.
M I L U J U T Ě Z O E

Usmívala jsem se jak blázen, tohle číst každý den tak budu mít to největší ego na světě. Zazvonilo a my jsme se přesunuli na další hodinu, na biologii dneska chybí náš učitel na biologii takže budeme mít nějakého učitele na suplování. Když zazvonilo tak do třídy přišla paní učitelka Williamsová, nejlepší učitelka která na škole je. Celou hodinu jsme se koukali na film, přesněji na Harryho Pottera poslední díl. Jelikož máme na matiku stejného učitele, tak jsme zase měli na suplování paní učitelku Williamsovou. ,,Paní učitelko můžu jít na záchod?" Zeptala jsem se
,,Jasně že můžeš Nicol" Do kapsy jsem si strčila čočky a šla jsem na záchod. Na záchodě jsem si dala čočky do očí aby mi nebyli tolik vidět ty žilky. A taky jsem šla na záchod, protože jsem doufala že mi tam přistane nějaká vlaštovka. Když jsem přišla do třídy tak tam byla jedna vlaštovka, tentokrát byla jen bílá. Tentokrát to byl krátký vzkaz:
To chodíš na záchod jenom kvůli tomu abych ti měl možnost poslat vlaštovku? Hele mohla by ses zase usmát, neboj jednou zjistíš kdo ti tyhle 'záhadné' vlaštovky, ale kdy to nevím ani já sám, celkem škoda že ty mi nemůžeš nijak odpovědět.

No dobře, tak to nebyl krátký vzkaz.
Na ájině jsem vůbec nedávala pozor.