7

116 16 5
                                    

Po škole jsme šli s Rorou do nějaké restaurace. Já jsem si dala šopský salát a Rora rajčatový. Rora mi přišla taková nějaká smutná.
„Roro? Děje se něco"
„No víš Zoe... Parker se se mnou rozešel" Parker byl Rory kluk, chodili spolu asi dva roky
„Jako dneska?! Na tvé narozeniny?!"
„Jo dneska, vůbec to nechápu o důvod se prý nemám zajímat, že je to jedno"
„To je takovej hajzl, jak se někdo může rozejít s holkou na její narozeniny?!"
„Nevím" Fňukala Rora.
Když jsme jí nějak uklidnila, tak jsme dojedli saláty a šli ke mně domů.
Přišla mi zpráva od Calvina:
Calvin: Zoe stalo se něco?
Zoe: Ne? Co by se mělo stát?
Calvin: Celý den si se mnou nepromluvila, ani když si mi kreslila portrét. Skoro si se na mne nekoukla. Vážně se nic nestalo?
Zoe: Ne nic se nestalo
Calvin: Tak proč ses se mnou nebavila? Ani to ahoj by si mi neřekla
Zoe: Tak proč si mi neřekl ty ahoj?
Calvin: Já jsem tě zdravil o výtvarce a i před výtvarkou, fakt se nic nestalo?
Zoe: Ty vole Calvine, nic se nestalo!
Calvin: Promiň.....
Calvin: Si na mne naštvaná?
Calvin: Zoe??
Dál už mi nic nenapsal. S Rorou jsme se chvilku koupali v bazénu, potom Rora jela nakupovat s její tetou a já jsem jí nějak dobalila dárek. Potom jsem jenom vzala ozdoby které jsem koupila a šla směrem k Rory domu, tam už čekali naše společné kamarádky Sofinka, Vero (Verónica, Áďa pochopí) a Wendy.
Výzdoba vypadala vážně perfektně, bylo 15.58 a Rora měla přijet někdy kolem 16.00. Nakonec Rora přijela až v 16.37. Její mamka jí zavázala oči a zavedla na zahradu kde už byla výzdoba, my, dort a jídlo. Rora je v takovýhle věcech hrozně netrpělivá, takže tohle pro ní muselo být hrozný. Na zahradu jsme přesunuli stůl na který jsme dali dort, jídlo a dárky. Rora stála už celá netrpělivá před stolem a čekala až jí někdo rozváže pásku. Když už se konečně dočkala rozvázání pásky, skoro se rozbrečela. Dort byl trojpatrový a s motivem Harryho Pottera, dole byli domečky (jakože to město kde byl Harry, ale nemůžu si vzpomenout jak se jmenuje), nad tím byli různé věci z fanfrpálu, zlatonka, koště a nápis „Harry Potter" a poslední patro bylo podle mne to nejhezčí nahoře byli bradavice a potom tam byl vodopád. Rora miluje Harryho Pottera takže z tohohle dortů musela být v sedmém nebi. (Nevšímejte si toho podpisu)

„Roro nebreč" Šli jsme za ní s holkama a obejmuli jsme jí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

„Roro nebreč" Šli jsme za ní s holkama a obejmuli jsme jí.
Začali jsme Roře předávat dárky a já jsem si stoupla až úplně na konec „fronty". Roře se všechny dárky strašně líbili a nemohla ani zadržet slzy. Začli jsme krájet dort kterej vypadal vážně naprosto úžasně. Rory rodiče odešli dovnitř do baráku a my jsme si mohli na zahradě dělat co jsme chtěli, sedli jsme si ke stolu, seděla jsem vedle Rory (takže zády k bazénu) a viděli jsme na branku kdyby někdo přicházel, povídali jsme si a jedli. Najednou se Roře začali plnit oči slzami koukla jsem se směrem kterým se koukala Rora. Stál tam Parker s růžemi. Na Roře šlo vidět že nevěděla co udělat, jestli za ním dojít dát mu facku a říct mu ať jde pryč nebo se za ním rozběhnout a skočit mu okolo krku. Rora vstala pomalu ze židle a šla hodně pomalu (skoro jako šnek) směrem k Parkerovi. Když k němu přišla nic neudělala neobejmula ho, nedala mu facku, nezačala na něj řvát prostě vůbec nic. Jen se mu koukala do očí, ani nepromluvila, stála nehybně jak sloup. Parker nahlas polkl a něco Roře řekl, my jsme, ale neslyšeli co řekl. Nakonec řekla něco i Rora a potom ho objala a vedla k našemu stolu, ale furt nebyla šťastná měla kamennou tvář. Sedla si a začali jsme si znovu povídat, Najednou jsme slyšeli řev tak jsme se s Roru šli kouknout před dům a tam byli kluci ze školy, mezi nimi i Calvin, Benny, Aaron a spoustu dalších kluků. (Asi jsem zapomněla říct že Rora je celkem oblíbená na škole). Kluci zakřičeli něco jako „Všechno nejlepší Roro". Rora pozvala kluky dál, já jsem se snažila Calvinovy vyhýbat, jenže si mne Calvin odchytil a to už jsem neměla možnost utéct.
„Zoe stalo se něco?"

„Ne co by se mělo dít?"

„Celý den se mi vyhýbáš, tady se mi snažíš vyhýbat na zprávy mi odpovídáš arogantně a hnusně. Zoe udělal jsem ti něco"

„Jak se to vezme" zašeptala jsem
„Tak udělal nebo neudělal? Zoe mne na tobě záleží"

„Kdyby ti na mne záleželo tak by sis na mne včera ráno před školou udělal čas a neodbýjel mne tak."

„O to jde?"

„Jo"

„Zoe promiň, ale vždyť to je úplná maličkost"

„Tobě to možná přijde jako maličkost, ale mne ne. Říkal jsi mi jak by ses se mnou chtěl zase bavit, jak si říkal že jsem super kamarádka a tyhle kecy, tak ty se potvrdili že jenom lžeš a nebo taky když si mlátil Joeyho, nemlátil si ho kvůli mně, ale kvůli sobě, potřeboval sis něco dokázat"

„Zoe, prosím věř mi. Si pro mne moc důležitá, nejsou to kecy si úžasná kámoška a chybí mi ty časy kdy jsme se spolu bavili princezno, nelhal jsem vážně si pro mne důležitá. Máš pravdu Joeyho jsem z části mlátil kvůli sobě"

„Kdyby si mne pořádně znal tak by si věděl že nesnáším oslovení 'Princezno' je mi líto" dala jsem mu facku vážně nesnáším oslovení 'Princezno' mi přijde jako to nejlacinější oslovení„ zajímalo by mne jak moc 'důležitá' pro tebe jsem a co si si chtěl dokázat?"

„Zapomněl jsem na to promiň... Si pro mne hrozně důležitá nevím jak ti to mám dokázat, ale si pro mne jako vzduch, protože bez vzduchu nepřežiješ. Potřeboval jsem si dokázat to že tě dokážu ochránit"

„Přežil si to bezemne celý prvák a půlku druháku, myslím že to přežiješ beze mne i dál."

„Zoe?" pustil mne

„Ano?"

„Záleží ti na mne? Prosím po pravdě."

„Asi jo"

„Asi?"

„Calvine já nevím v hlavě mám šílený zmatek, ale si moc milej, hodnej a všechno to vím na 100 %, ale nevím jestli mi na tobě záleží"

_________________________________________Ahoj, lidi po sakra dlouhý pauze jsem zpět. Byla bych ráda kdyby jste si tohle krátký 'info' přečetli. Důvod proč nebyli kapitoly byl ze začátku ten že jsem byla nemocná, ale potom se stalo pár věcí o kterých nechci mluvit a ty věci mne mrzí, teď by měli vycházet kapitoly tak nějak normálně. Takže doufám že jsem vám aspoň malinko chyběla a že jste rádi že jsem zpět 😂😂❤❤. Toť vše k Infu.

Love Book? NoKde žijí příběhy. Začni objevovat