Kapitola 30

1.2K 125 15
                                    

Přidávám kapitolu již dnes, protože je to 30.kapitola :O a vy jste u posledního dílu napsali obrovské množštví komentářů, za které vám děkuji ♥

HARRYHO POHLED

Kdo by mohl být šťastnější než já na večeři své tchýně a tchána, kteří mě nesnáší? Nejstupidnější přijetí pozvání od nesnesitelných lidí bych zajisté nepřijal, ale stále to jsou Nickovy rodiče a já musím trpět, aby on byl spokojený. Jedinou záchranou se pro mě stává Niall, který však sedí po boku svého otce a zase je ta nejvzornější omega ze všech, když otci dolévá, podává omáčky a čeká, než jeho otec dojí, zatímco se nad ním Nickovy rodiče rozplývají.

„Pomohu Vám, Alice," nabídne se mile Niall a začne společně s kuchařkou, která nás i obsluhuje, sklízet ze stolu talíře od hlavního chodu. Tiše poděkuji, když sebere talíř i přede mnou, ale okamžitě mě zasáhne tvrdý hlas Caitlin Styles, alfy a Nickovy matky.

„Také bys mohl pomoct, Harry. Omegy odjakživa pomáhají hostiteli s dezertem," napomene mě uštěpačně a já postřehnu pobavený úšklebek ze strany pana Horana, který své emoce okamžitě skrývá ve sklenici s vodou.

„Jistě, omlouvám se," řeknu rychle, přičemž vezmu zbylé dva talíře. Nick se na mě omluvně usměje a nechá odejít do kuchyně, kde už Niall opatrně shrnuje zbytky na jeden talíř.

„Konečně jsme chvíli sami," poznamená Niall s jemným pousmáním. Alice se vzdálí a my zůstáváme osamotě.

„Jo," vydechnu. „Strašně se mi sem nechtělo. Když Nick přišel s nápadem, že se tu stavíme, chtěl jsem zahrát nemoc," přiznám se, nad čímž se Niall velice tiše zasměje.

„Tatínek také moc nechtěl, ale já jej přemluvil, aby k nám byli shovívavější."

„Tomu nerozumím," zarazím jej. Horan vždy byl nejoblíbenější obyvatel našeho městečka v očích Stylesů, proto mi nejde do hlavy, že by se náhle něco změnilo.

„Ani nemůžeš," ujistí mě tajemně.

„Tak mi to vysvětli," nabídnu se jako věrný posluchač, ale je mi jasné, že kdyby mu to jeho otec nezakázal, dávno by mi vše vyklopil do posledního detailu.

„Není to tak jednoduché a nemáme dost času, abych ti vše povyprávěl, ale slibuji, že až vše bude jisté, dozvíš se to jako jeden z prvních."

„Trochu mě děsíš," poznamenám s úsměvem, ale uvnitř se opravdu částečně bojím. Nikdy jsme před sebou nic netajili a já teď držím obrovské tajemství, které mě sžírá, a Niall má zase své, o kterém mu bylo zakázáno mluvit. „Co Katie?"

Tvář mého nejlepšího kamaráda nepatrně strne, zatímco krájí jahody na tenké plátky a já se pokouším oloupat kiwi. „Nemáme na sebe dost času a i když ho máme, prostě nemůžeme být spolu tak, jak bychom chtěli."

„To chápu. Můžeš říkat, že jsi se mnou – Nick tráví poslední dobu často v Americe. Nikomu to neříkej, ale Nick chce dítě a prý si tam našel vhodnou matku." Jsem opravdu rád, že konečně mohu část ze svého soukromého života vypustit aspoň před nejlepším kamarádem. Věřím, že když se mu sám otevřu, prozradí mi také své tajemství.

„Budeš táta, tak to moc gratuluji! Kdybych nebyl olepený od jahod, objal bych tě." Upřímná radost v jeho očích mě ničí, jelikož vím, že on sám po dítěti vždy toužil a já teď budu mít Nickovo dítě a to ho ani nechci. „Taky se o jedno takové maličké pokoušíme..."

Alfa A/B/OKde žijí příběhy. Začni objevovat