O Peterovi jsem se dozvěděla že je taky super hrdina nebi tak něco. Potom jsem odešla z posilovny tak jsem potkala Erika všimla jsem si že byl dost smutný...zastavila jsem ho a zeptala se co se děje. Erik "Víš já jsem byl za Reyven a řekla mi že se se mnou rozejde a že se o to dítě nemůžu starat..."
Scar "Bože to je strašný já s ní promluvím". Erik jen kývl hlavou a šel dál byl opravdu rozrušený a vyděšený. Potkala jsem Steva a on hned začal mluvit o tý pitomý svatbě. Steve "Hele chtěl jsem ti říct že ta svatba se bude konat už za týden jestli by jsi nemohla napsat seznam všech hostů a tak?"
Scarlet "Jo jasně napíšu..."
Musela jsem souhlasit, když on zlomil srdce mně nemohla jsem mu taky ublížit.
Šla jsem za Rayven, zaťukala jsem na dveře a vešla dovnitř. Scarlet "Právě jsem mluvila s Erikem. Proč jsi na něj tak zlá?!" zakřičela jsem na ní. Rayven "Co? Proč křičíš? Stejně to není ani tvoje věc!" vybalila na mně. "Máš pravdu nevím co tu vůbec dělám!" odpověděla jsem jí a práskla za sebou dveřma. Odešla jsem do pokoje lehla si na postel a jen ležela, a taky trochu přemýšlela. Ani nevím co tu dělám lidi z Hydry se tu nějakou dobu ne ukázali, podle mně už mně ani nepotřebují. Rozhodla jsem se tedy že si vyrazím do města sama.
... ve městě ...
Prošla jsem všechny krámy který mi přišli zajímavý, a potom jsem se vydala takovou dlouhou uličkou zpátky na základnu. Taková ta klasická temná New Yorská ulička jako z filmu. Šla jsem a najednou se předem mnou objevili tak čtyři muži, oblečení celý v černém. Hned mi bylo jasný že nemá cenu utíkat, a ano v tuhle chvíli mně moje superschopnosi vůbec nenapadly. Jeden mně chytl a druhy mi přiložil kapesník na pusu a v tu chvíli jsem usnula. Probudila jsem se na židly se svazanýma rukama, jediné co jsem viděla bylo ostré světlo zářivky nade mnou. Najednou se tmy vyšla postava menší, spíš drobná byla to žena. Čím blíž se přibližovala tím víc jsem ji začala poznávat, a když přišla až ke mně tak jsem ji poznala úplně. "Sharon?!" řekla jsem vyděšeně.
