Nastoupila jsem do lodi a posadila se vedle Rayven. "Takže... já teď jako budu bydlet na tý vaší superhrdinský základně?" zeptala jsem se. "No.. jasně, dostaneš vlastní pokoj kde budeš mít šatnu koupelnu a pak normálně věci které potřebuješ k životu" odpověděla mi.
....na základně....
Vystoupila jsem po asi hodinové cestě, za tu dobu jsem se stihla zkamarádit s Rayven. "Tak tady máš pokoj, za půl hodiny přijď dolů. Musíš se se všema seznámit" řekla Rayven na odchodu. Vešla jsem do pokoje a viděla jsem obrovskou postel velké okno s výhledem na New York a dvoje dveře jedny vedly do koupelny a druhé do šatny. Vzala jsem svoje dva velké kufry ve kterých jsem měla všechno oblečení a takový ty kravinky který potřebuje každá holka. Vybalila jsem si oblečení a šla dolů. Seděli tam už všichni tak divně se tvářící a koukali na mě jak schazím schody. "Tak fajn co se děje?! Proč jste všichni pořád tak divný?" prolomila jsem trapné ticho. "Víš.. před půl hodinou našli tvoje rodiče mrtví..." řekl blonďák. Po tom co to do řekl všichni určitě čekali že se zhroutím a začnu brečet, ale já svoje rodiče nenáviděla vyhodili mě z domu tak jako nevím proč bych je měla mít ráda. "A víme kdo to udělal?" odpověděla jsem ledově klidně. Všichni se zarazili a jen blonďák se zmohl slova. "Ehm.. byli to lidi z Hydry. Mysleli si že pořad bydlíš s rodičema ale když zjistili že tam nejsi tak je zabili" odpověděl. "Nic jiného si nezasloužili vyhodili mě z domu v 17. Od ty doby žiju sama, takhle by se podle mě rodiče chovat neměli" řekla jsem smutně i když jsem nechtěla abych tak zněla. Po tom co jsme přestali řešit vraždu mých rodičů se mi všichni postupně představili a řekli mi co tu dělám a proč tu jsem. Všechno jsem tak nějak pochopila prostě tady budu než Avengers zabijou všechny lidi z Hydry. Protože vražda mých rodičů rozhodně nebyla poslední...
