Stay Strong I.

Smím prosit?

Dnešek byl náročný hned po škole jsem musela do práce na odpolední. Směna utekla a v práci mě to baví, obzvlášť když má směnu i Mich, to je můj kolega. Vysoký mladý kluk s nádherným úsměvem a modrýma očima. Je to typ kluka, kterého si všimne každá holka, která projde kolem. Po směně jsme spolu šli na kuřárnu, sedli jsme si do dvou proutěných židlí a Mich spustil "Dneska to bylo peklo, přemýšlela jsi někdy o tom, že bys tohle dělala celý život?" Celkem mě to zarazilo, protože už mě i tohle napadlo, ale jen jsem se usmála a řekla, že nechci skončit jako prodavačka v obchoďáku. Až potom jsem si všimla jeho výrazu, byl smutný a starostlivý. "Michi, co se děje? Proč ses ptal na tohle?" "Víš Bon, odešel jsem ze školy, naši o tom neví, ale já už nemůžu, nenávidím to tam, chci být automechanik a ne nějaký blbec s kravatou." Jen jsem se na něj podívala a soucitně jsem ho pohladila po rameni. Usmál se a řekl, že už musí jít.
Převlékla jsem se a vyšla jsem do večerních chladných ulic, leden teprve začínal a před námi byl ještě jeden měsíc plný mrazů a sněhu. Najednou jsem si všimla, že na mě bliká nějaké auto, šla jsem blíž  a v autě seděl Derek. S pokřiveným úsměvem se na mě podíval a nabídl mi odvoz. "Ty jo Bon, jak je možné, že jdeš z práce vždycky o půl hodiny později?" Řekl to takovým tím tónem, děláš si prdel, že tě to tam tak baví? Jeho otázku jsem ignorovala a zeptala se "Cos tu dělal? Neříkej že jedeš náhodou kolem." Derek se usmál tím svým úsměvem, který mě strašně vytáčí a dává mi tím najevo, že dělám blbou. Protočila jsem očima.

"Bon sakra co jsi zase dělala?! Říkal jsem ti, že jsem domluvený s Erikem na 10! Nasedni a dej si pás." Derek už vypadal opravdu naštvaně, ale neměl důvod, dneska se mi nikam nechtělo a on mě přemluvil, tak si prostě počkal. Jeli jsme po hlavní cestě do města, uvelebila jsem se a zapálila si cigáro, Derek si okamžitě taky jedno vytáhl a přidal hlasitost na rádiu zrovna hrála naše písnička. (Média) 
Začali jsme si zpívat a Derek zrychlil do tempa hudby. Dojeli jsme na náměstí a šli do Klubu Miami u vstupu už stál Erik. Starší týpek s velkým egem a někdy s blbým smyslem pro humor. Usmál se a pozdravil mě i Dereka. Sundala jsem si kabát a pověsila ho na kraj. Erik mi dal do ruky klubovou kartu a mohli jsme jít, ale jako vždy si kluci začali povídat a zůstali jsme u vstupu. Po chvíli jsem řekla Derekovi že si jdu pro drink a jestli mu mám něco vzít. Derek se zamyslel a šel se mnou. Vzala jsem si jegra s retbulem a Derek capitana s kolou. Vrátili jsme se za Erikem a hovor se obrátil ke mě. Erik se mě ptal co nového a utahoval si z mého trička. "Víc toho už odhalit nešlo, co?" nad jeho trapnými poznámkami jsem se jen usmála, prostě Erik, přece jen se už nějakou chvilku známe a na tohle jsem si za tu dobu už celkem zvykla. Postavila jsem se k pultu a zapřela se o něj od předloktí. Když v tom se ze sálu, kde byla diskotéka objevil celkem pěkný týpek. Měl na sobě tmavě modrou košili s proužky a rifle. Nešlo si ho nevšimnout, když přicházel k nám a upřeně se díval na Erika a gay hlasem řekl "Ale ty uličníku, jak pak se máš?" tato role mu docela šla a tak jsem se jen usmála a mlčela. "Tohle je můj kámoš Damon, známe se už dlouho." tímto způsobem mi objasnil Erik situaci, jen jsem se nevinně usmála a podala jsem dotyčnému ruku a představila se "Jsem Bon." teprve, když si mou ruku přitáhl k polibku jsem k němu zvedla pohled. Mírně mě to gesto vykolejilo, ale jen jsem se usmála a ruku strčila do kapsy pro cigarety.

Poté jsme odešli přímo na bar do středu dění diskotéky. Hudba hrála a Dj měl celkem dobrý vkus, takže jsem si objednala spolu s Derekem naše oblíbené pití a začala jsem si prozpěvovat a z části vnímat, co mi Derek vypráví. Nevěnovala jsem se ničemu jinému jenom broukání písniček, které jsem znala a konverzaci s Derym. Po chvíli jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje a musel to být dlouhý pohled, protože jinak bych si ho nevšimla, zvedla jsem hlavu, kterou jsem do teď měla sklopenou, protože jsem si hrála s prsty na ruce. V tu chvíli jsem si všimla seděl naproti nám Damon, hned si mého pohledu všiml a vpil se mi hluboko do očí. Ta chvíle mi přišla nekonečná, ale najednou do mi Derek šťouchnul loktem mezi žebra a zeptal se, jestli vnímám, až teď jsem si všimla, že tam Demon už není. Naše konverzace se točila okolo Derekovi kamarádky Lusi do které byl zamilovaný. Povídali jsme si když v tom mi někdo poklepal na rameno, než jsem se stihla vzpamatovat, měla jsem v dlani papírek s číslem a jménem a prosbou o SMS. Teprve potom jsem si všimla odcházejícího muže v modré košili s proužky, když jsem se, ale podívala kam odešel všimla jsem si, že sedí s tou blondýnkou a drží ji kolem ramen. Nevím proč, ale jsem chtěla, aby žárlil, tak jsem sebevědomě nakráčela k té trojici a vytáhla toho druhého muže na parket. Tam mi o sobě prozradil, že se jmenuje Leny po chvíli za námi přišel i Damon, ale bez té blondýny. Po pár písničkách jsem se odebrala zpět na bar, kde už seděl Derek u té blondýnky a já měla přestěhovaného panáka k nim. Blondýnka se mi představila, jako Stefany a řekla, že je tu s manželem, bylo vidět, že už je opilá, ale mě už k tomu taky moc nechybělo, když v tom přišel Damon se slovy "Smím prosit?"

Damon

Stefany