Ice Girl [ DOKONČENO ]

1) ,, Promiňte. "

    ,, Promiňte. " omluvila jsem se muži, do kterého jsem omylem vrazila.

,, Nic se neděje, slečno. " muž se na mě mile usmál a pokračoval dál ve své cestě.

Ten muž byl velice pohledný a mladý, krátké zlato-hnědé vlasy a nádherné modré oči. Na sobě měl pouze tričko bílé barvy a kalhoty tmavě modré, kdež to já na sobě mám špinavé modré šaty, které jsou schované pod černou kápi.

Tak, jako ten muž, jsem se vydala svou cestou, která směřovala někam pryč z tohohle města ode všech lidí.

Pro zkrácení cesty jsem zahla do jedné uličky, kde se nenacházelo moc lidí, spíš jen zatoulané kočky a psi.

Čím dýl jsem šla, tím ulička byla temnější a strašidelnější. Kolem mě se povalovaly špinavé kusy oblečení, promočené papírové krabice s rozbitými láhvemi a splašky.

,, Co tu taková krásná dámy, jako jsi ty, dělá úplně sama ? " zeptal se mě postarší muž s našedlým plnovousem, blížící se pomalým krokem ke mně.

,, Já... Hledám svoji kočku. " zalhala jsem a udělala pár kroků vzad.

Muž se stále přibližoval a já s každým jeho krokem ke mně, udělala krok od něj.

,, A jak pak ta tvá kočička vypadá ? " zajímal se a nepřestával se přibližovat.

Hlavně zachován klid, Cindy.

,, Je bílá s černými flíčky. " odpověděla jsem a naneštěstí jsem stoupla na láhev, kvůli které jsem spadla na zem.

Muž zrychlil svůj krok a když byl dostatečně blízko, surově mě chytil za pravé zápěstí a vytáhl na nohy.

,, Teď si trochu užijeme, co ty na to ? " promluvil tak blízko mého obličeje, až jsem z jeho dechu cítila závan alkoholu a tabáku.

Udělalo se mi z toho nevolno.

,, Prosím, pusťte mě. " vzpírala jsem se, ale on svůj stisk zesílil.

Donutilo mě to zaskuhrat bolesti.

,, Pomoc ! Pomoc ! " začala jsem řvát, co mi plíce stačily.

,, Neřvi, ty malá mrcho ! " stisk zápěstí ještě víc zesílil a někam mě začal táhnout.

,, Dámě se sprostě nenadává. " pronesla neznámá osoba nacházející se někde v uličce.

Já i muž jsme otočily hlavy směrem, odkud hlas zazněl.

,, Kdo to řek ?! KDO JE TAM ?! " zděsil se muž a hlavou se začal oháněl ze strany na stranu.

,, Pustíš prosím tu slečnu ? " neznámá osoba ignorovala otázku a dál se věnovala mému vysvobození.

Muž si mě přitáhl blíž k sobě, jako ochranný štít, kdyby se neznámá osoba rozhodla střílet nebo ho jinak napadnout.

Páni, jak odvážné.

,, Chtěl jsem to vyřešit po dobrém, ale svoji šanci jsi promrhal. " pronesl neznámý a muž za mnou spadl na zem svírající se v bolesti.

Já naštěstí pořád stála na svých nohách.

Živá a zdravá.

,, V pořádku, slečno ? " optala se osoba, která mě zachránila a přistoupila ke mně.

,, A-ano, děkuji. " odpověděla jsem a podívala se na mého zachránce.

Já ho znám. Někde jsem ho už viděla.

A v tom mi to došlo.
,, Vy jste ten pán, do kterého jsem narazila na ulici. " vyhrkla jsem ze sebe.

Všimla si, že v levé ruce svírá štít s červenými, stříbrnými a modrými pruhy a stříbrnou hvězdou uprostřed.

,, Kapitán Amerika ? " šeptem jsem se zeptala sama sebe, když jsem si dala dvě a dvě dohromady.

,, K vašim službám. " kapitán mě i přesto uslyšel.

,, Moc děkuji za záchranu. " oči jsem stydlivostí sklopila dolů a dívala se na špičky bot, které vykukovaly z pod kápi.

,, Nemáte zač. Navíc, je to má práce. " myslím, že se při těch slovech usmál.

,, Rád bych tu s vámi stál a hovořil o něco déle, ale mám rozkaz, a to odvést Vás do Stark Toweru. " prolomil ticho a já k němu vzhlédla s nechápavým pohledem.

,, S.H.I.E.L.D " vydechla jsem, když mi došlo, o co se jedná.

Kapitán jen přikývl hlavou k souhlasu a pokynul rukou za sebe, kde stála jeho motorka. Rozešla jsem se tedy tím směrem s kapitánem v patách, až jsme se zastavili před jeho motorkou.

Kapitán nasedl, nasadil si helmu, kterou měl pověšenou na ručce řídítka a z pod zadní sedačky vytáhl druhou helmu.

,, Nasaďte si ji. " natáhl ke mně ruku s helmou, kterou jsem si vzala a nasadila.

Poté jsem nasedla na motorku za kapitána a rukama se chytila sedačky na které jsem seděla.

,, Být vámi, chytil bych se kolem mého pasu, slečno. " poradil mi kapitán a já tak učinila.

No co ?
Kdy se mi zase poštěstí obejmout kapitána ? A navíc je to pro mou bezpečnost.

,, Můžeme ? " zeptal se kapitán a natočil hlavu trochu ke mně.

,, Ano. " odpověděla jsem s mírným úsměvem.

Kapitán otočil hlavu zpět, nastartoval a vydal se ke Stark Toweru.