Creepypasta high #DOKONČENO

3. Test zbraní

Někdo se mnou třásl.
"Heej, co je, já chci ještě spát!" začala jsem kolem sebe kopat, takže jsem vpodstatě sama ze sebe dostala peřinu. Ovanul mě studený vzduch a já byla vmžiku vzhůru.
Vyskočila jsem na nohy a ohlédla se na Chloe, která se hihňala.
"Je 6:45. Za čtvrt hodiny je snídaně."

Rychle jsme se přichystaly, ona měla růžovou sukni s bílou halenkou, zatímco já si vzala fialové tričko s nápisem Me? Crazy? Hahahaha a černé legíny. Nemám moc ráda světlé barvy.
Snídani jsme jedly pomalu, protože jsme se psychicky připravovaly na setkání s lektory/psychopaty. Ona to měla v pohodě, její lektor byl Toby. Zato já měla Dark Linka, kterého se trochu bojí i ostatní creepypasty a to už je co říct.
Zdálo se, že to uteklo příliš rychle, když jsme se umyly a místo pár minut po sedmé bylo osm. Vešla jsem do jídelny a okamžitě věděla, kde Dark Link sedí, protože všichni byli daleko od něj.
"Tak tedy hodně štěstí." popřála mi s menším úsměvem Chloe a zamířila Tobymu. Ten mi zamával, já se jen nervózně pousmála a kráčela k Dark Linkovi, který mě už sledoval.

"Ahoj" řekl s úšklebkem.
"Um.. ahoj?" nervózně jsem přešlapovala na místě.
"Mluvit budeme až tam, musíme si zabrat nejlepší místa" Dark Link mě popadl v nadloktí a prakticky mě vyráhl ven z jídelny.

Pustil mě teprve v místnosti plné zbraní a figurín.
"Chytli jsme nejlepší místo" řekl s úsměvem a zamkl dveře, aby ostatní věděli, že je to tu zabráno. Na tom mi ale moc nesešlo, z jakého to bylo důbodu, akorát jsem byla nervóznější než předtím.
"Takže teď můžeme mluvit" otočil se ke mně.
"Eh.. no.. fajn" vykoktala jsem. Jako vážně? Támhle jsem urážela creepypasty a z Dark Linka budu vystrašená k smrti? Um.. tohle přirovnání bych radši používat neměla.
"Nebuď tak nervní. Říkej mi Dark. Ty jsi Cass, ne?"
"Né.. já jsem Gertrůda" řekla jsem s vážným obličejem, což ho přimělo se zasmát. Konečně to zas začínám být já, ta přidrzlá malá Cass.
"Tak tedy.. pokud nechceš probrat nic jiného, měli bychom začít, jinak tě převálcují."
"K-kdo mě převálcuje?" vystrašeně jsem vykulila oči.
"To teď nemusíme řešit. Takže začnem?" odbyl mě.
"Tak jo no" řekla jsem nervózně a on se pousmál.

"Takže.. vyber si nějakou zbraň."
Rozhlédla jsem se a hledala něco, co by mě zaujalo a po chvíli se tak skutečně stalo.
"Je tohle, to co si myslím, že to je?" začala jsem se pohupovat nadšeně na patách, ukazujíc na meč s černou rukojetí v rohu místnosti.
"Můj master sword" přikývl s úšklebkem. Nadšeně jsem vypískla a hnala se k meči.
"Můžu, můžu, můžu, můžu?" začala jsem skákat asi metr nad podlahu.
"Klidně" usmál se a pokračoval "zkus jít proti mně."
Nejistě jsem uchopila meč. Když se mé prsty setkaly s rukojetí, projela mnou jakási zvláštní vlna vzteku, nadšení a chuti.. zabít?
Darkův úsměv se rozšířil, pode čehož jsem usoudila, že poznal, co se mi právě odehrálo v hlavě. S divokým úsměvem jsem ho zvedla do vzduchu a rozběhla se proti Darkovi. Začala jsem po něm sekat hlava nehlava a dokonce se mi ho podařilo seknout do ruky.
"Fajn, to stačí!" vyjekl, když jsem mu asi po páté málem usekla hlavu. S obrovským sebeovládáním jsem se přinutila sklonit meč a sklidnit svůj dech.
"Fajn.. tohle ti jde" řekl a vyléčil si zranění. Zbyla tam po něm pěkná jizva.
"Je ale pravděpodobný, že u sebe nebudeš mít vždy můj meč" řekl sarkasticky, čemuž jsem se zahihňala.
"Vem si nějaký nůž." Vzala jsem si nůž, který mi padl do ruky a pak jsem se znovu začala ohánět po Darkovi.
Netrvalo moc a přešli jsme už i souboj beze zbraní.
"Výborně, pro boj máš nadání" pochválil mě a podrbal mě na hlavě. Připadala jsem si jako pes, jenže také víme, jak si pes připadá, když ho někdo pochválí, že?

"Dáme si pauzu a přejdeme jinam" řekl Dark, když jsme se vrátili do jídelny.
"Už se těším" řekla jsem popravdě. Dark se ke mně otočil.
"Jsi asi jediná, kdo je schopný se mnou vydržet, aniž by utekl a kdo si dnešní zkoušení užívá" zasmál se a já s ním, když jsem viděla zmučené pohledy ostatních. Nějaká holka tam brečela, protože se jí zlomil nehet.
Začala jsem si tenhle školní rok pomalu užívat.