Creepypasta high #DOKONČENO

7. chybná hra

Zírala jsem na sebe do zrdcadla. Co se to se mnou sakra děje? Málem jsem zabila Jeffa! Teda.. ono moc nesejde na tom, kdo to je, ale pořád to byl člověk.
"Cassie?"
Otočila jsem se a spatřila Tobyho, za ním Bena a Maskyho.
"N-nechoďte ke mně. Běžte pryč!" dostala jsem záškuby do levé ruky a nohy, což mě vyděsilo ještě víc.
"No páni, z naší studentky se stává psychopat" zasmál se Ben.
"Já nejsem psychopat! N-nejsem vrah! J-já nemůžu být." Začala jsem před nimi ustupovat.
"Carrie buď vklidu. Nechceš přece nic udělat, ne?" pomalu ke mně přistupoval Toby.
"Nechci" šeptla jsem a přestala se třást.
"Tak pojď, půjdeš si lehnout."
"Tak jo, ale nemluv na mě jak cvokař" souhlasila jsem nakonec a nechala se jím zavézt do Benova pokoje.
"Proč nejdu do svého a proč jsem u Bena?" podezřívavě jsem přimhouřila oči.
"Protože kdybys šla do pokoje, byla by tam Chloe a zabila bys ji" vysvětlil Masky.
"JÁ NEJSEM PSYCHOPAT!!!" zaječela jsem tak, že to musela slyšet celá škola.
"Tak jinak.. ona by zabila tebe. A u mě jsi, protože tady mám jako jediný videohry" objasnil Ben.
"Fajn" sklidnila jsem se hned a lehla si na gauč.
"Beru si na dnešek volno, budu tu taky. Toho šprta si přebere Dark" ušklíbl se a já musela taky, když jsem si představila výraz toho šprta.
"Tak my jdem. Čeká nás ještě dost práce a já půjdu na ošetřovnu za Chloe" řekl Toby a já jen pokrčila rameny. Tím jsem si od Bena vysloužila všeznalý úsměv.

"Ha! Vyhrávám!" ječela jsem nadšeně, zatímco Ben se mračil.
"Sakra jakto, že seš tak dobrá? Vždyť já ve videohrách žiju!" vztekal se.
"Přirozený talent!" zasmála jsem se a schytala za to herdu do ramene.
"VÍTĚZSTVÍ!" zařvala jsem a začla v sedě tancovat vítězný taneček.
"Nechal jsem tě vyhrát" odložil Ben konzoli.
"Jasněeee" zasmála jsem se a udělala totéž.

"Tak co budem dělat teď?"
Jen pokrčil rameny.
"Tak jdeme navštívit našeho starého známého" usmála jsem se, když se na mě nechápavě podíval.
"Linka!"
"Ach ták.." přikývl, zamyslel se a nakonec opět pokrčil rameny. "Proč ne?"Vtáhl mě opět do telky. 

Otevřela jsem oči a zjistila, že jsem v.. nějaké budově? Ale tohle neznám.
"Ty idiote!" zařvala jsem na Bena. "Tys tam nepustil Zeldu! Jsme v Five nights at Freddies!"
"Tak rychle vypadnem" řekl Ben a chytl mě v nadloktí. Nic se však nedělo.
"C-co se děje?" vyděšeně jsem sledovala, jak se k nám ode dveří blíží dvě žlutá světýlka-oči. Přiskočila jsem tam a zabouchla dveře.
"A-asi musíme vyhrát" zakoktal Ben.
"COŽE?!" zaječela jsem.
"Tak tak, musíte nejdřív vyhrát" ozvalo se od šachty. Rychle jsem ji zaklapla a Ben zatím otevřel tamty dveře. /v tuto chvlíli jsem odešla hrát Five nights at Freddie's. A jak to dopadlo? Samozřejmě že mi spadl mobil!/
"Je to jedno. Když na nás přijdou, prostě je roztrhám na kusy" řekl v klidu.
"Ale já asi sotva!" zavrčela jsem vztekle.
"Fajn, prostě zavírej dveře a kdyžtak řvi" slyšela jsem v jeho hlase mírnou paniku, když posvítil baterkou na plátno, aby odtamtud zmizel freddy. Já zatím otevřela tu šachtu a rozběhla se zavřít druhé dveře. Tohle bude dlooouhá noc..