Creepypasta high #DOKONČENO

5. Noc plná nebezpečí

Probudila jsem se z noční můry. Už jsem si nedokázala vzpomenout, o čem přesně byla, ale určitě tam byl Dark Link, Ben, Chloe a Toby. A určitě tam bylo plno krve.
Otřásla jsem se a otevřela oči, kolem byla ještě tma. Podívala jsem se na hodiny.. za pět minut půlnoc. Povzdechla jsem si a posadila se. Teď už nedokážu usnout. Pohlédla jsem na Chloe, hlasitě chrápající ve vedlejší posteli. Ušklíbla jsem se a přemýšlela, čím zabít čas. (opravdu bych to slovo měla přestat používat) Nakonec jsem se zvedla a rozhodla se jít na malou procházku. Vím, venku se pohybují vrazi a ve zkoušce z plížení jsem zrovna moc nevynikla, ale přesto jsem šla. Vzala jsem do ruky nůž a potichu vyklouzla na chodbu.

Rozhodla jsem se jít na balkon v tomto patře. Však víte, podívat se na hvězdy, a tak. Prošla jsem chodbou, nikde nikdo. Dost zvláštní, čekala jsem, že tu bude aspoň Toby nebo někdo, ale štěstí mi přálo. Tedy aspoň do doby, než jsem před sebou zahlédla balkon. Usmála jsem se, pak se ale za mnou ozval klučičí hlas.
"Ale ale, kočička si vyšla na procházku. Neměla bys radši jít spát?"
Prudce jsem se otočila a vyděšeně pohlédla na postavu za mnou. Vyřízlý úsměv, nůž v ruce.. Jeff the killer. Udělala jsem pár kroků vzad.
"Eh.. nazdar Jeffe?" pokusila jsem se o milý tón.
"To si zkoušej na Tobyho. Ták moc jsem doufal, že se tu někdo objeví" oblízl si rty a rozběhl se ke mně. Nakoec jsem nevykřikla, čemuž se velmi divím, a rozběhla jsem se pryč. Doháněl mě a já se musela někde schovat, jinak by mě zabil. Proběhla jsem už asi třetí chodbou a když jsem zabočila za roh, uviděla jsem šanci. Jedny dveře byly pootevřené. Než sem Jeff stačil doběhnout, vpadla jsem dovnitř, zavřela je a otočila klíčem v zámku. Pak jsem přilepila ucho ke dveřím, s nožem stále v ruce a nevnímala nic jiného, než kroky venku na chodbě.

"Sluníčko, kdepak jsi?" ozvalo se hlasitě. Otřásla jsem se a poslouchala dál, jestli už neodejde.
"Ehm ehm" ozvalo se za mnou. Rychle jsem se napřímila, takže jsem praštila hlavou do kliky a málem spadla na zem. S bolestivým syknutím jsem se otočila a moje srdce vynechalo jeden úder. Začala jsem znovu sahat po klice, abych se dostala ven.
"Vklidu, dneska nelovím" zazubil se na mě Ben. Přesto jsem v ruce pevněji sevřela nůž. Jak jsem sakra mohla vpadnout do pokoje nějaké creepypasty?

Pak někdo prudce zalomcoval klikou a já vykřikla.
"Tak tady jsi" ozvalo se zpoza dveří a slyšela jsem nějaké šustění v zámku. Teď jsem si dodala kus odvahy a postavila se do pozoru proti dveřím.
"Tak pojď ty hajzle" sykla jsem, když se ozvalo cvaknutí zámku a dveře se rozletěly. Jeff se po mně hned vrhl, já jeho noži uhla a sekla ho svým nožem do zad. Než stačil udělat ještě něco, popadl ho Ben za ruce, aby se nemohl ani hnout.
"Jeffe, do pokojů nesmíme nikoho pronásledovat!" zavrčel mu do ucha.
"Ale tohle je tvůj pokoj!" zakňoural Jeff. Pobaveně jsem to sledovala.
"Tím spíš. Takže teď laskavě VYPADNI Z MÝHO POKOJE!" Ben Jeffa strčil ke dveřím a zabouchl za ním.

"Heh.. díky" sklonila jsem nůž a váhavě postávala na místě.
"Sme kámoši, ne?" zašklebil se na mě a já mu úsměv opětovala.
"Chceš si zahrát?" Všimla jsem si, že celou dobu seděl u videoher.
"Jasně!" vypískla jsem, schovala nůž a skočila na gauč vedle něj.
"Tak co třeba.." začal, já ho ale přerušila.
"ZELDU!" Pousmál se a zapl ji. Střídali jsme se s Linkem a nakonec se na mě chvíli díval, jakoby nad něčím přemýšlel.
"Cass.. nechtěla bys přímo do Zeldy?" Vykulila jsem oči.
"Když mě tam nezabiješ" vyskočila jsem hned. Jen se zasmál a vtáhl mě do telky.

Otevřela jsem oči a zjistila, že se dívám na nebe. Hned jsem se zvedla a viděla Kokari village. Nadšeně jsem vyskočila a Ben za mnou se uchechtl. Vyběhla jsem do ulice a do někoho vrazila.
"Jé, pardón" zasmála jsem se a když jsem se postavila, viděla jsem Linka.
"Jů, ty si Link!" zavískla jsem a začla poskakovat na místě.
"No jo" usmál se.
"Hej Bené, našla jsem Linká! Tohle je boží hra!" vískala jsem a konečně se ke mně přihnal Ben.
"B-běháš m-moc rychle" funěl a opřel se o mě, aby popadl dech. Link na nás zíral s pootevřenou pusou.
"Eh.. Bene, myslím, že se mu nelíbí, jak vypadáš" zasmála jsem se, když Link vytáhl meč.
"Hej vklidu, já nejsem žádnej následovník Dark Linka" bránil se hned Ben.
"Aspoň tady ne" uchechtla jsem se.
"Cass, děláš to akorát horší" zamračil se Ben.
"Stačí říct něco jako 'přicházíme v míru'?" ušklíbla jsem se na Linka.
"Prostě jsme sem nepřišli nikoho zabít, unést, mučit ani nic podobnýho" protočil Ben očima.
"Tak proč vypadáš jako já, akorát, no.. děsivější?" váhal Link.
"Protože on je ty akorát děsivější" smála jsem se dál.
"No.. fajn teď už to asi nezakecám, když se tady moje kámoška prokecla." Ben se na mě zamračil.
"Taky tě mám ráda" uchechtla jsem se. Šli jsme stranou a Ben začal povídat o jeho příběhu.
"Fajn, takže jsi vrah, jen z jiné země." Link vytáhl opět meč.
"Heh.. asi bychom měli jít." zareagoval rychle Ben, popadl mě za ruku a vytáhl ven z televize.

"Wow. To byla nejlepší noc v mým životě!" zajásala jsem a pohlédla na hodiny. Byly tři hodiny ráno. Zívla jsem.
"Asi bych měla jít spát" řekla jsem a šla ke dveřím.
"Nikam! Zůstaneš tady, Jeff na tebe určitě čeká" zastavil mě Ben.
"No tak fajn. Budu spát na gauči" svolila jsem a lehla si. Ben si lehl na postel kousek ode mě.
"Tak ráno."
"Ráno."
A propadla jsem se do říše snů.