Creepypasta high #DOKONČENO

12. středa 2/2

Bože, jak je to ještě daleko? Musíme jít snad půl dne!
Podívala jsem se na hodinky.. Jdem jednu minutu. Ok, to jsem úplně nedomyslela.
"Hej, Cassie?"
"No?"
"Jak je to ještě daleko?"
"Já nevim, asi dost."
Podívala jsem se znovu na hodinky. Pořád jdeme jen jednu minutu?! Moment.. né mně se zastavily hodinky.
"Hej Chloe, mně se zastavily hodinky."
"A co já s tím."
"Jen že nevím jak dlouho jdem."
"No a."
"Že nevim jak je to ještě daleko."
"To je blbý."
"Hmm."

Na nějakou dobu zavládlo ticho. Pak se před námi objevila hluboká propast a polorozpadlý most.
"Cass? Vidíš to?"
"Jo nejsem EJ."
Chloe se zahihňala.
"Ale co budem dělat?"
"Zkusíme, jestli nás to udrží, ne?" Chloe jen váhavě přikývla a šla za mnou. Vážně netušim, jak to hodlá přejít v podpadcích. Každé druhé prkno tohohle mostu chybí a když už tam je, tak je zkrácené.

Opatrně jsem našlápla na první prkno a přenesla na něj váhu. Trochu zaskřípělo, ale vydrželo.
"Tak jo," otočila jsem se k Chloe. "až to přejdu, sundej si lodičky a pojď pomalu za mnou. Nechápu, proč si bereš na takovýhle akce podpadky."
"Když já žádný jiný boty nemám" pokrčila rameny.
"To je teď jedno. Prostě se řiď tím, co jsem řekla, ano?" Chloe přikývla a já dala nohu na druhý prkno, po chvilce přenesla váhu. Takhle jsem to zopakovala asi desetkrát, až jsem byla zas na pevné zemi.
"Tak pojď Chloe!"
Ta si sundala lodičky a rychle přeběhla za mnou. Zazubila se na mě a rozešla se kupředu, já hned za ní. Po chvilce jsme konečně došly k jezeru. Byla na něm jedna loďka a k ní vedlo několik cest. Znamená to, že se tu naše cesty prolínají a jen jeden ze tří si bude moct vzít loďku?

Odpověď přišla vzápětí. Zprava k nám běžely creepypasty a zleva nějaká zrzka s blonďákem. Popadla jsem Chloe za ruku a taky se rozběhla. V čele creepypast běžel Jeff, s napřaženým nožem. Panebože, ten skončí nakonec kromě rozřízlý huby i s uřízlým nosem.

Chloe si konečně uvědomila co se děje (a že to trvalo) a do nově zavedeného maratonu se taky zapojila. Vypadalo to, že tam dorazíme první. Sklonila jsem hlavu, když mi nad ní proletěl Jeffův nůž a skočila do loďky, div se nepřevrátila. Chloe se na břehu zastavila a opatrně položila pravou nohu na dno loďky.
"Panebože Chloe, na to teď nemáme čas" zavrčela jsem a stáhla ji vedle sebe k pádlu.
"A rychle!"

Odpádlovaly jsme právě včas, creepypasty doběhly ke břehu a Jeff vztekle zaklel. Vyplázla jsem na něj jazyk a pádlovala dál.

Po nějaké době jsme dopluly ke břehu. Vystoupila jsem z loďky a nahlédla do mapy, zatímco Chloe se snažila také vylézt, aniž by se namočila.
"Je to zakreslené kousek nad jezerem. Nemělo by to trvat dlouho" řekla jsem a vydala se kupředu, Chloe za mnou.

Měla jsem pravdu. Šly jsme možná jen minutu. Octly jsme se na malé mýtince a tam stála uprostřed truhla. Chloe vystřelila vpřed jak raketa a otevřela ji. Náhle se zatvářila znechuceně a ustoupila.
"Coje?" zeptala jsem se a přistoupila k truhle.

Uvnitř byla sekera a celý vnitřek byl plný krve. S pokřiveným úsměvem, lehce znechucená, jsem ji vzala a vytáhla, až to kolem vystříklo. Chloe zaječela.
"Pojďme rychle zpět. Aby nám neukradli loďku" řekla jsem a vyrazila nazpátek, sekyru na rameni jak dřevorubec.

O půl hodiny později
"Jsme zpátky!" zařvala jsem, když jsme vylezly z lesa a octly jsme se na place s učitelem. Pak jsem si všimla skupinky lidí, sedící opodál.
"Oni už jsou tady?!" vyhrkla Chloe a já se jen zamračila.
"Já nikdy neprohrávám!" vítězně zahýkl Jeff.
"A já nikdy nehýkám, nejsem osel" ušklíbla jsem se a Jeffovi úsměv zmizel z tváře.
"Ne, nejsi osel ale koza."
"Lepší koza než vůl!"
"To odvoláš!"
"Přinuť mě!"
Jeff se vrhl ke mně a já mu vrazila pěstí, načež jsem si vysloužila ránu do břicha. Byla to taková rána, že jsem vyprskla krev.
"Jeffe přestaň" popadli ho Toby s Benem.
"No co, chtěla abych ji přinutil, tak ji přinutim!"
"Houby mě přinutíš" vyrazila jsem ze sebe v záchvatu kašle.
"Tak klid prosím!" vyjekl profesor, který se pomalu klepal strachy. "Dnes už máte volno, poslední hodina odpadá."
"Jakto?" podivila se Chloe.
"Profesor Karotka je nezvěstný" odpověděl nám profesor. Skroll se přitom zle pousmál a já vyprskla smíchy.
"K-karotka?" vykoktala jsem mezi smíchem. "A vy jste Brambora či co?"
Učitelův obličej zrudl. "Jmenuji se Kartoffeln."
Kartoffeln jsou německy brambory vážení...
Všichni kolem se začali chichotat. Až na mě, já se bez ostychu smála nahlas.
"Běžte, hodina skončila!" vykřikl Brambora a Chloe mě začla táhnout pryč.

Tato kapitola jekapitolu😂
BarboraTulisov  , která vyhrožovala, že na mě pošle kousajícího Jeffa, pokud nevydám kapitolu, tak jí poděkujte, díky ní tu máte kapitolu😂
Kdybyste chtěli, neváhejte na mě poslat Bena!😂
Vaše HarleyQuinn55555