Strážce [Pozastaveno]

6

Uprostřed noci se Shizuo probral. Chvíli pozoroval strop, než se konečně vytáhl do sedu. Od toho, co má Izayu doma, tak se často budí během noci. 

Ne, že by Shizuo zrovna chtěl, ale nakonec přeci jen zůstal pohledem na Oriharovi. Což také dělal často po probuzení... a nebyl na to zrovna dvakrát hrdý.

Izaya ležel schoulený kousek od něj ve futonu, který si musel přinést, a spokojeně pochrupával. Vypadal tak mírumilovně a klidně... Až příliš klidně na to, že Shizuo nemůže spát!!

Shizuo vstal a zamířil do kuchyně, aby uhasil žízeň. I odtud viděl na spícího Izayu. Na tu klidnou tvář bez otravného úšklebku... 

A čím déle na něj hleděl, tím byl podrážděnější. Jak si ten zmetek dovoluje klidně spát v jeho bytě a ještě u toho vypadat takhle?! 

Takzvané Ikebukurské monstrum praštilo hrnkem o stůl, div že se nic nerozbilo. Nestaral se o Izayu, kterého tím probudil, vrátil se zpátky ke svému místu a zabalen ve futonu brzy usnul. 

Nechápající Izaya se zmateně rozhlížel, jak se snažil pochopit, co ho vlastně vzbudilo. Nakonec to vzdal a ulehl. S podezřením pozoroval Shizuova záda, než dobrovolně prohrál boj se spánkem. 

*-*

"Ne, ne, ne! To je strašné! Hrůza, hrůza!" protestoval Izaya. Spolu s Shizuou, který v duchu počítal, aby se uklidnil, postával na ulici a až s tragickým výrazem si hleděl do dlaní.

Když si byl Shizuo jistý, že nebude vrčet či znít jinak nepřátelsky, zeptal se, co se vlastně děje.

"Tohle!" vyštěkl Izaya a vystřelil ruku k Shizuově tváři. Snad jen zázrakem ho nepraštil. 

Shizuo odtáhl obličej od chundelatého konce rukávu a podrážděně pohlédl černovláskovi do očí. Na jeho vkus na sebe upoutávali až příliš pozornosti.

"Cítíš to, ty primitive?! Všechno to smrdí po těch blbých cigaretách! Bude trvat, než se toho zbavím..." dodal kňouravě Izaya, zatímco se snažil dostat pramínek vlasů pod nos. "Já nechci smrdět jako Shizu-chan~"

"Můžeš toho laskavě nechat?!" zavrčel Shizuo. Vlastně se přestal snažit, aby zůstal v klidu.

"Ne." Izayův skoro zoufalý pohled zmizel a nahradil ho zcela vážný. 

Další tik v oku se dostavil u Shizui. Jak toho skrčka nenáviděl.

"Vy dva teď vážně trávíte čas spolu?" ozval se známý hlas. 

"Dotachin! Zachraň mě! Tahle zrůda mi ničí život~" s těmi slovy opět sténající informátor přiskočil ke Kadotovi a vrhl se mu kolem krku. Naposledy toto udělal, když chodili na Rairu.

"Víš, že nemám rád, když ho tak oslovuješ." zamračil se Kadota, přitom se ho snažil odtáhnout. "A pokud si dobře pamatuji, ani na škole se mi nelíbilo, když si se na mě věšel."

"Haha, tak to si to asi pamatuješ špatně." ušklíbl se Izaya, nehodlaje opustit svou pozici. Ve stejnou chvíli mu však úšklebek zmizel z tváře a než stihl zaprotestovat nebo jinak zareagovat, již ho Shizuo strhl od Kadoty k sobě. 

"Shizu-chan! Co to-?!"

"Sklapni! Kdyby jsi-!"

"Netřep se mnou!"

Kadota si ještě chvíli prohlížel štěkající páreček, než se rozhodl je zastavit. Měl docela jasnou představu o tom, co by udělala Erika na jeho místě. A to, že ho to vůbec napadlo, ho vyděsilo.