Strážce [Pozastaveno]

7

"Nakura-san, děkuji!" rozzářila se opět dívka. Dnes už to bylo po několikáté, co tu větu řekla a pokaždé zněla nadšeně. 

"To je maličkost." usmál se Izaya mile. "Co bych neudělal pro tak rozkošného andílka."

Dívka mírně zrudla rozpaky. Sklonila hlavu, aby to skryla, ale Izayovi neušlo nic. Kromě vysokého blonďáka, který se náhle zjevil za ním.

"Můžeme si promluvit? Nakura-san?"

Vlna šoku, překvapení a možná i trochu strachu se mihlo Izayovi ve tváři, než se ohlédl po Shizuovi. Překvapení se ještě prohloubilo, když mu došlo, že Shizuo není naštvaný. Teda, rozhodně tak nevypadal.

"Bude to jen chvilka." dodal Shizuo stále klidným hlasem. Věnoval dívce krátký úsměv, čímž ji uklidnil, než opět pohlédl na informátora.

"Já budu hned zpátky." řekl Izaya dívce, poté s Shizuou poodstoupil. Pochopil, že je Shizuo klidný kvůli dívce. 

"Nakura? Co je to sakra za jméno?" začal Shizuo.

"Pracovní... Co tady děláš?" zamračil se Izaya.

"Na to se ptám já tebe! Na něčem jsme se včera přece domluvili!"

"Ne, ty ses akorát rozhodl. Já s tím nesouhlasil."

"Tsk! Jak dlouho tu chudinku hodláš ještě tahat za nos?"

"Dokud je potřeba. Hele, Shizu-chan, pracovní záležitosti s tebou nehodlám řešit. Tahle 'chudinka', jak říkáš, má dnes narozeniny a na rozdíl od její rodiny to hodlám oslavit, takže se laskavě ztrať. Monstrum po svém boku dnes nepotřebuji."

Shizuo dostal tik do oka a jen zázrakem Izayovi jednu nevrazil. 

Informátor se bez dalšího slova otočil a vrátil se k dívce, která stále trpělivě čekala. 

"Takže, co teď?" zeptala se se zájmem.

"Jdeme na premiéru filmu, o kterém jsi mluvila." odpověděl Izaya přátelsky. Vztek nahromaděný z rozhovoru s Shizuou úspěšně potlačil. 

Dívka překvapeně zamrkala, než se nadšením doslova roztřásla. "To je skvělé! Když je to premiéra, mohl by tam být i Yuuhei, že?"

"Ano, bude tam. Informoval jsem se."

"Když máš narozeniny, jistě nebude problém tě dostat až k němu." ozval se opět Shizuo, který k Izayovu překvapení, ještě neodešel. 

"C-cože? To jako... vážně?" zalapala dívka po dechu.

"Nakura-san to zařídit nemůže, ale díky mně se k němu jistě dostaneš."

Dívka nadšeně vypískla. "No není to skvělé, Nakura-san?!"

"Přímo báječné..." usmál se Izaya. Jeho oči se však neusmívaly. Jeho oči se snažily zabít Shizuu, který se tvářil celkem spokojeně. 

Nakonec se stalo to, čeho se Izaya bál, Shizuo s nimi zůstal po zbytek dne. Štvala ho jeho společnost, jelikož by jediným slovem mohl zničit jeho těžko vybudovaný vztah s dívkou. Naštěstí se nic takového nestalo. Shizuo udržel svůj vztek na uzdě a nikdy nespletl jeho jméno, celý den ho oslovoval Nakura-san. 

"Tohle už ale stačí! Každý vtip jednou skončí a tady ten trvá krapet dlouho, Shizu-chan!" vyštěkl Izaya. 

"A ty si jako myslíš, že s tebou chci trávit čas?!" zavrčel Shizuo.

Uběhlo již několik hodin, co se rozloučili s dívkou a Izaya se svého přiděleného bodyguarda již nemohl zbavit. 

"No tak se otoč a jdi terorizovat osobní prostor někomu jinému!"