Hokejový sen 2

3. Nabídky

„To si děláš srandu?" Koukala jsem na trenéra s nevěřícím výrazem. „Ne, nedělám. Dneska mi od nich také přišla žádost." Řekl trenér a podával mi kus papíru. Se zájmem jsem mu ho skoro vytrhla z ruky. A opravdu, byla to žádost o nástup do klubu WBIS.

Dobrý den,

Jelikož stále hledáme nové členy, probírali jsme se mnoha papíry s profily mladých krasobruslařů a krasobruslařek.

Do oka nám nejvíce ze všech padla právě Rebecca Nováková. Mladá, nadějná krasobruslařka, podle nás také s velkou budoucností a kariérou, kterou může v našem klubu začít.

Žádáme Vás tímto o vyjádření samotné krasobruslařky a také Vaše, jakožto jejího trenéra, či nějakého manažera.

Těšíme se na Vaši odpověď a mějte na paměti, že do našeho klubu se nedostane jen tak někdo.

Přejeme hezký den,

Klub WBIS

Když jsem dopis přečetla, vrátila jsem ho trenérovi, který na mě smutně koukal. „Chceš tam jít, viď?" Zeptal se trenér.

Nevěděla jsem co na to odpovědět. Na jednu stranu je to úžasná příležitost a další nášlap ke kariéře profesionální krasobruslařky, ale na tu druhou stranu nechci trenéra a tenhle klub, ve kterým jsem vyrůstala zradit.

„Já nevím, chtěla bych." Odpověděla jsem potichu a koukla se mu do očí. Jen pokýval hlavou. „Nebudu tě tu držet, dám jim vědět, ať si přichystají smlouvy a přijedou se podívat." Řekl a chystal se odejít. Zastavila jsem ho. „Mrzí mě to, ale tohle je pro mě vážně příležitost, co se neodmítá." Zašeptala jsem. „Chápu to, proto tě pustím, konec tréninku, večer přijede ten manažer, tak nezapomeň." Připomněl mi. „A ten trénink před zápasem?" Zajímala jsem se. „Na ten kašli, ruším ho." A odešel.

No skvělý, zklamaný trenér. Ale zase musí chápat, že když má o mně zájem nejlepší klub na Zemi, tak že neodmítnu, ne?

Hned jsem to ale pustila z hlavy a rozhodla se tu novinku zavolat Tomovi.

Jenže Tom mi nezvedl telefon. To je divné, pomyslela jsem si a mrkla se na hodinky. Ježiš, já jsem blbá. Vždyť má zrovna rozbruslení před zápasem, ten můj trénink se trochu natáhl.

Honem jsem zaběhla zpět do arény, která se pomalu plnila lidmi, kteří přišli podpořit Šampióny na jejich první předsezónní zápas.

Zaťukala jsem na plexisklo za Tomovou brankou.

Zatímco ostatní hráči začali pomalu opouštět led, Tom přijel ke mně. „Děje se něco?" Zeptal se a sundal si masku z obličeje. Zrovna jsem chtěla začít vyprávět, když kolem prošly dvě holky a hodily na Toma flirtující pohled. Všimla jsem si toho a schválně sledovala každý jeho pohyb. Chvíli koukal na mě, ale přeci jenom mu sjel pohled na ty holky na chvíli.

Protočila jsem oči, když se znovu podíval na mě. „Promiň." Omlouval se. Mávla jsem rukou. „Stane se. Hele musím ti pak něco říct, zůstaneš tu pozápase?" Zeptala jsem se. „No jasně." Usmál se Tom a poté následoval ostatní hráče do kabin.

Když jsem domluvila s Tomem, skenovala jsem pohledem arénu a hledala Anetu s Patrikem. Támhle jsou! Ihned jsem zamířila k nim.

„Ahoj, jdu vám sem dělat křena." Zasmála jsem se a usadila se vedle Anety. „Ahoj, Rebb." Usmál se Patrik a Aneta mě na uvítanou objala. Sedla jsem si právě včas, když začal zápas.

Hned po úvodním buly, které vyhrál soupeř, přišla střela na bránu. Tom vytáhl zákrok betonem a vyrazil ho před sebe. Naštěstí pro nás na něj čekal obránce a nepustil nikoho k dorážce.

Hra se přesunula na druhou stranu, kde jsme zamkli soupeře v pásmu a začali kombinovat. Arénou se ozývalo povzbuzování našeho týmu a hráči se samozřejmě chtěli za podporu odvděčit gólem.

Což se nakonec povedlo! A po první třetině si do kabin neseme náskok 1:0.

Na to, že se Tom vrátil do týmu po zranění, zatím začapal celkem slušně. V první třetině na něj letělo 11 střel a ani jedna mu neprošla za záda.

Na začátku druhé třetiny jsme náš náskok navýšili na 2:0. Soupeř, ten si skoro ani neškrtnul a ve druhé třetině vyslal na Toma jen jednu ránu, jinak se musel stále bránit, aby nedostal dalšího góla. Ale i oni mají kvalitního gólmana, a tak po druhé třetině stále platí stav 2:0.

Ve třetí třetině ale jakoby naše obrana odjela někam na kafe.

Soupeři se dařilo přecházet do útočného pásma a zasypávat Toma střelami ze všech stran. Jenže můj brankář se nedal a stále drží čisté konto.

Prásk! Na Toma právě přiletěla prudká střela, kterou schoval do lapačky. Když rozhodčí odpískal reklamní pauzu, zlobil se Tom na obránce, že nevidí na střely. Trenér mu dal za pravdu a nařídil obráncům více čistit prostor před brankou.

Což se jim náramně povedlo a máme tady konec zápasu. Tom vychytal čisté konto! První zápas a hned čisté konto, jsem na něj pyšná.

Když se aréna vyprázdnila, přišel trenér a za ním šel ten manažer, kterého jsem si vybrala. Zamířila jsem ihned k nim.

„Dobrý den." Usmála jsem se a pozdravila svého nového manažera. „Zdravím Rebecco, říkej mi Honza, těší mě." Stiskla jsem mu ruku a znovu se usmála, musím uznat, že vypadá k světu.

Ale teď k tomu, na co tu čekáme.

„Mám vypracovanou smlouvu." Začala a vytáhl papíry z tašky. Celou smlouvu jsem pečlivě prostudovala a poté podepsala. Opět jsme si potřásli rukou. „Jsem rád, že můžu zastupovat další mladý talent." Řekl.

Další? Koho ještě?

„Koho ještě zastupuješ?" Zeptala jsem se se zvědavostí. Než stihl odpovědět, ozval se za mnou hlas. „Mě." Otočila jsem se a za mnou stál Tom.

„Kecáš!" Vykřikla jsem a objala Toma. „Nene, no to je super, že máme stejnýho manažera." Usmál se Tom. Ze svého objetí jsem ho stále nepustila. „Mladý, talentovaný pár." Broukal si Honza pod vousy.

Najednou se do toho vložil trenér. „Tak, teď už nemám právo rozhodovat za Rebeccu, tady jsou nabídky." Vzdychl trenér a předal mu další papíry.

„WBIS? No, tak to je jasná volba!" Vykřikl nadšeně. „Ano, přijedou zítra na pohovor." Odpověděl trenér nezaujatě. „Super, tak se na ně hezky připravíme." Usmál se na mě. Úsměv jsem opětovala.

„Když už tě tady tak mám, Tome." Otočil se na Tomáše. „Máš pro mě nějaký ty nabídky taky?" Zeptal se. Honza se usmál. „Si piš. Co bys řekl na to, kdyby sis třeba mohl zahrát NHL?"

*****************************

Takže další kapitola!:)

Docela se divím, že se mi jí dneska povedlo dopsat.:D Ale díky podpoře, kterou příběhu dáváte, se mi to píše skvěle!:)

Opět tedy budu ráda za votes s komentáře!:) Jinak, jestli máte třeba nějaké kamarády, kterým by se příběh mohl líbit, určitě jim první díl Hokejového snu přepošlete!:) I já jsem ho poslala kamarádkám, které ho ukazují zase dál.:)

Jinak teda úvod je za námi, a pustíme se do příběhu plného zvratů! 3:-)