Nevinná pobertka

Kdo vyhraje?

,,Milý žáci výtám vás v novém roce. Chci připomenout, že je zakázán vstup do Zapovězeného lesa a že se nemáte toulat po večerce. Ale teť konec povídání a pusťte se do jídla." ukončil Brumbál svůj dlouhý monolog a na stole se objevilo jídlo.

Divila jsem se kde sebrali tolik jídla.Vzala jsem si pár ovocných knedlíku a pustila se do jídla.

Z mého jedení mě vytrh James.

,, Nevíte jak se jmenuje tamta krásná dívka?"

Překvapeně jsem se na něho podívala.On ale koukal ůplně jiným směrem.Podívala jsem se tím směrem a zjistila, že to je dívka z rudými vlasy a zrovna se baví s Remusem.

,,Zeptej se Remuse." Řekla jsem a on se rychle zvedl a štrádoval si to rovnou k němu.

Za chvíli se vrátil s širkým úsměvem.

,, Jmenuje se Lilly." řekl zasněně.

,, No a já se jmenuju Katrin." řekla jsem mu.

,, To jsem opravdu nevěděl. Tu holku ještě dneska pozvu na rande."

,, Tak to chci vidět." řekla jsem.

,, Klidně se stebou vsadím. Mám to v kapse, protože jsem tak oslnivě kránej.Podle mě nejhezčí na škole."

,, To teda nene." ozval se Sirius, který nás uš chvíli poslouchal.

,, Jo jo."

,, Ne ne. Víš proč?" otázal se Sirius.

,, Ne, to teda nevim."

,, Tamhle ty holky na mě koukají celou dobu." řekl a ukázal na houf prvňaček z Havraspáru a usmál se na ně.Ty se všechny začaly červenat.

,, Dobře.Pokud se mnou půjde na rande dáte mi pět galeonů a pokud ne dám vám oboum, pět galeonů."

,, Tak platí." řekla jsem a široce se usmála.

Pak už se nic nedělo. Jenom nám profesorka McGonagallová přinesla rozvrh.

Po jídle nás prefekt odvedl k naší koleji a zdělil nám, že heslo je dávivý dortík. Jak jinak.

Naše kolej byla celá červená a občas zlatá.

,, Dívky mají pokoj v levo a chlapci v pravo. Vaše jména jsou napsaná na dveřích." řekl prefekt a odešel. Šla jsem po schodech a hledala svoje jméno.

Našla jsem ho na dveřích u kterých stály další tři dívky a očividně čekaly na mě.

,, Ahoj." řekla jsem nejistě a moje vlasy se opět změnily na světle modrou.

,, Jéé! Ahoj.To ty jsi prodloužila večerku. To je hustý." vychrlila dívka s hnědými vlasy.

,, A taky jsi spadla z lodičky."řekla druhá. Když jsem to slyšela začala jsem se červenat a mé vlasy také.

,,To nic. Ty jsi metamorfomág?" řekla opět ta první.

,,Jo jsem. Nepůjdeme dovnitř?"

Všechny přikývli a hnědovláska  otevřela dveře. Ložnice byla hezká a opět byla vymalovaná červenou barvou. To se dalo očekávat, když jsme v nebelvíru. U postele úplně na kraji stál můj kufr.

,, Hele! Vždyť jsme se vůbec nepředstavily." řekla hnědovláska. Přišla mi hrozně hyperaktivní.

,, Já jsem Lucy Sranch." řekla hyperaktivka.

,, Já jsem Lilly Evans." řekla tentokrát ta co ještě nepromluvila.

,, A já jsem Molly Prewettová. A ty?"

,, Katrin Branch. Teda jmenuju se Katrin Branch." vykoktala jsem nakonec.

,,Nejsou tví rodiče bystrozoři? Četla jsem o nich v novinách." řekla Molly.

,, Jo jsou."

,, Moji pracují  na odboru záhad."

,, Aha Molly. A vaši rodiče pracují kde? otázala jsem se.

Než mi ale odpověděli přiřítilo se sem jedno střapaté pako s kradačem hůlek.

,, Na toho kluka s modrýma očima si dávejte pozor. Krade hůlky a jak vidíte neumí klepat." řekla  jsem se smíchem.

Věděla jsem přesně proč přišli.

*******************************

Další kapitolka na světě.Doufám, že se líbí.

                                              Poberty ♫