Trénink s Katrin je sebevražda!

489 32 5
                                    

Seděla jsem na super nudné hodině profesora Binnse. K čemu nám to bude? Začala jsem si psát výpisky. Rozhodla jsem se celý tenhle rok snažit. Ti učitelé mě asi opravdu omámili svými  řečmi o OVCE. Sice jsou až za rok, ale oni s tím nedají pokoj.

,, Co to děláš?!" podivila se Lilly sedící vedle mě.

,, Píšu si výpisky." řekla jsem pyšně.

,, Co se to s tebou děje?" zakroutila hlavou a podívala se ven. ,, Ach jo. Zase další pochmurný den. Ráno to vypadalo tak nadějně." Podívala jsem se ven, pršelo. Darcy má očividně moc dobrý odhad.

,, Za domácí úkol chci na padesáticetimetrový pergamen esej na to to téma." oznámil nám Binns.

,, Ach jo..." povzdechla jsem si. Strčila jsem zápisník do brašny a hrnula jsem se ven ze třídy. Zamířila jsem do velké síně na oběd. U stolu seděla Darcy.

,, Ahoj." pozdravila jsem jí. Kývla mi na pozdrav.

,, Právě tu byli ti čtyři... Eh." nemohla si Darcy vzpomenout.

,, Poberti?"

,, Jo, přesně ti. Plánovali nějaký žertík." oznámila mi. ,, Potíž je v tom, že ten žertík je na mě."

,, Cože?!"

,, Já nevím. Jediné co jsem postřehla bylo moje jméno a kdy to chtějí provést." Chtěla jsem se jí se zeptat kdy, ale ona byla rychlejší. ,, Dnes večer."

,, Aha. Tohle jim nedaruju. O půl osmé na mě čekej ve společenské místnosti." řekla jsem se zlostí. To už k nám přicházela Lilly, Molly a Lucy. Darcy se zvedla a zamířila ven z velké síně. Lilly si toho všimla a zamračila se. Opravdu to vypadalo jako by se jim vyhýbala. Holky se ke mně posadily.

,, Víš co by mě zajímalo?" otázala se Molly. ,, Jak se chceš za dva týdny naučit na koštěti tak, že tě vezmou do týmu." řekla posměšně. Do teď jsem si to neuvědomila.

,, Co jsem to provedla." zakňourala jsem a dala si obličej do dlaní. ,, Myslím, že se budu muset smířit s polibkem Filche."

,, Tak to teda ne! Nenechám tě jen tak se vzdát!" rozkřikla se Lucy. Profesorka McGonagallová ji propálila pohledem.

,, A co s tím chceš dělat?" řekla jsem stále s obličejem v dlaních.

,, Jsem přece nebelvírská střelkyně. Každý den se mnou budeš trénovat!" zvolala, tentokrát však více potichu.

,, Jako kdybych práce neměla dost. Máme minimálně deset úkolů za týden." povzechla jsem si.

,, Tak se raději líbej s Filchem. Jak chceš." odpověděla uraženě.

,, No tak dobře." řekla jsem poraženě.

,, Tak dnes odpoledne, ve tři hodiny!"

Když jsem dojedla svoji porci oběda, vydala jsem se rovnou do knihovny. Potřebovala jsem napsat esej na Dějiny čar a kouzel. Pozdravila jsem knihovnici a sedla si ke stolku u dveří. Položila jsem si brašnu a vydala se mezi police. Pročítala jsem si názvy všech knih. Vyndala jsem knihu, s jejíž pomocí bych esej mohla napsat. Spory mezi kentaury a troly.  Když jsem se však vracela ke svému stolku, zahlédla jsem Poberty. Co ti, dělají v knihovně. Pomyslela jsem si. Vím, že odposlouchávat není slušné, ale tohle jsou Poberti. Připlížila jsem se za regál, který byl stolku nejblíže.

,, V žádné knize se o ničem takovém nepíše." oznámil ostatním Remus.

,, Víš to jistě." otázal se ho James.

,,  Kvůli tomu tu tvrdnu v knihovně, tak doufej, že to ví jistě." zabrblal Black.

,, Půjdu se ještě podívat do regálu." Remus si to namířil směrem k mému úkrytu. Po špičkách jsem rychle doběhla ke svému stolku a otevřela knihu. Stihla jsem to jen tak tak. Remus začal číst názvy knih a já se pustila do referátu. Tajně jsem ho, ale stále pozorovala. Z regálu vytáhl knihu a vydal se zpět za zbytkem své skupiny.

Když jsme konečně dopsala referát, bylo tři čtvrtě na tři. Poberti se zrovna zvedali od stolu. Vyčkala jsem až odejdou a potom jsem se vydala k jejich stolku. Na něm leželo pár knih. Přečetla jsem názvy. Podivné přízraky. Co to má znamenat? Zvláštní tvorové. Nevím co mají za lubem, ale vůbec se mi to nelíbí. Přečetla jsem si název poslední knihy. Podivuhodné experimenty. Zavrtila jsem hlavou. Podívala jsem se na hodinky. Za deset minut tři.

,, A sakra!" zaklela jsem. Ve tři mám ten trénink s Lucy. Rychlestí zlatonky jsem vběhla do společenské místnosti. Lucy nikde. Rychle jsem vyběhla schody, které vedly do pokoje. Ani v pokoji Lucy nebyla. Asi na mě čeká venku. Rychle jsem se převlékla do oblečení, ve kterém jsem ráno běhala, popadla své koště a znovu vyběhla. Když jsem konečně doběhla k famfrpálovému hřišti, Lucy na mě čekala. Nebe bylo zamračené a hlína nasáklá od deště.

,, Jsi tu přesně na čas." pochválila mě Lucy která na sobě měla dres. ,, Ták... Za koho by jsi chtěla hrát? zeptala se mě.

,, Jelikož James je chytač a i kapitán týmu, tak na to místo nemám nárok." přemýšlela jsem nahlas. ,, Brankář? To by to dopadlo." pokračovala jsem.
,, Odrážeč. Na to nemám sílu." ušklíbla jsem se.

,, Takže střelec." vyhodnotila Lucy.

,, Asi ano."

Lucy přinesla dřevěnou bednu. Moc dobře jsem jí poznávala. Má hnědovlasá kamarádka z ní vytáhla camrál.

,, Než začneme, dej si pět koleček kolem hřiště." Neochotně jsem se posadila na koště a vzlétla jsem. Při tom jsem minimálně třikrát málem spadla. Lucy nade mnou zakroutila hlavou. Pomalu jsem oblétla jedno kolečko. Při druhém jsem nechtěně proletěla obručí a při třetím jsem málem narazila do tribuny. Místo dvou zbývajících, jsem nešikovně sletěla dolů a dopadla na zadek. Lucy na mě vyděšeně koukala jako na Lilly, když nám oznámí domácí úkol, na který jsme dočista zapomněly.

,, Koukám, že máme ještě hodně práce."

,, To koště mě nemá rádo." obhajovala jsem se.

,, No jasně." ušklíbla se. Potom jsme si házely camrálem. Přitom jsem svou kamarádku málem připravila o zuby. Myslím, že si oddechla, když jsme společně odcházely na večeři. Tam na nás už čekaly dvě zrzavé kamarádky.

,, Tak co?" zeptala se napjatě Molly.

,, Ta holka je na létání
anti-talent." řekla jim se
smíchem Lucy.

,, Hele!" zvolala jsem. ,, Sedím tady hned vedle tebe."

,, To rád slyším." ušklíbl se na nás Black, který zrovna odcházel.
,, Díky tvému anti-talentu, bude Filch poprvé dost žádaný." Chtěla jsem mu drze odpovedět, bohužel mě přerušil James, který se prostě musel předvést.

,, Co rande, Evansová." mrkl na Lilly a ta se naštvaně zvedla. Společně s ní jsem vyšla z velké síně. V půl osmé jsem však už seděla ve společenské místnosti a vyčkávala.

Jak se Pobertům jejich vtípek povede?

Jak si povede Katrin na koštěti?

Kdo vyhraje sázku?

Nevinná pobertkaKde žijí příběhy. Začni objevovat