Nevinná pobertka

Zápis v deníku

Vstoupili jsme do malé předsíňky.Sundala jsem si boty a Euphémie mi je dala do botníku, kde jsem zahlédla i ostatní boty, co jsem měla doma.Takže mě věci přestěhovali.

,, Jamesi!" zakřičel Fleamont.
,, Ukaž prosím tě Katrin její pokoj."

,, Jasně!" Ozvalo se ze zhora a následně bylo slyšet zbíhání schodů.James popadl můj kufr a vedl mě nahoru.

,, Tady." ukázal na dveře vedle koupelny.Vstoupila jsem do svého pokoje.Byl krásný.(Nechce se mi popisovat, tak si ho představte jak by se líbil vám.#lenostautorky)
Celý den jsem se pak zabydlovala.Když jsem pak vybalila fotku mích rodičů, zesmutněla jsem.

,, Tolik mi chybíte." řekla jsem a postavila jí na noční stolek.

,, Já ti chybím?" ozval se za dveřmi Jamesův hlas.

,, Ach jo.To nebylo na tebe." řekla jsem.

,, Jo, to ti tak budu věřit.Za chvilku je večeře, tak přijď." řekl a odešel.
Rozhodla jsem se, že půjdu rovnou. Jenomže když jsem byla v půlce schodů, zaslechla jsem jak se Fleamont s Euphimií hádají. Najednou jsem ale zaslechla něco co mě opravdu zaujalo. Bylo to o mně.

,, Já myslela, že to schválí.Sice nejsme pokrevní příbuzní ale..."

,, Ale co?"nevydržela jsem to a skočila jí do řeči.

,, Jé Katrin.Jdeš na večeři?"zeptala se mě nervózně.Ale já se nenechala jen tak ukecat.Jiné blondýny možná, ale já ne!(Nic proti blondýnám.Já jsem vlastně sama blondýna.Tak nic no.)

,, O čem jste teď mluvili?Kdyby jste v tom nezmínili mě, tak bych se nezajímala." řekla jsem trošičku nasupeně.

,, To je moc dlouhý příběh." řekl Fleamont a bylo poznat, že taky není zrovna klidný.

,, Času mám dost." řekla jsem.To už si ale naší debaty ale všimnul i James.

,, Co se to tu děje?" zeptal se a podezřívavě  si nás prohlížel.

,,To není tvoje starost."

,, Jelikož mě to zajímá, tak je."

,, Co?To nedává smysl."

,, Celý můj život nedává smysl." odpověděl.Rači jsem od něj odvrátila a otočila se zpátky k tetě a strejdovi.

,, Požaduji vysvětlení."

,, Tak se posaď."

,, A co já?" zeptal se zvědavě James.

,, Co by s tebou mělo být." zeptala se jeho matka.Já už jsem se rači neptala, protože jsem tušila, že by z jeho IQ nic kloudného nevyšlo.Zase další volovina.Jeho matka to asi cítila podobně,protože mu řekla ať se taky posadí.

,,Tak abych začala od začátku.

Před dávný mi lety žili čtyři důležití lidé.Založili Bradavice.Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru..."

,,Ano.To známe." skočil jí do řeči James.

,,Nepřerušuj!Jinak od tud poletíš jako namydlený blesk.

...Salazar Zmijozel a Godrick toho nám teď půjde.Říká se, že měl dceru.Matka při porodu zemřela.Hned jak se dcera narodila, byla v obrovském nebezpečí.Musel se rozhodnout jestli ji bude vychovávat a ona bude pořád v nebezpečí nebo se jí vzdá a ona bude žít v domněnce, že její rodiče jsou úplně jiní lidé.Rozhodl se, že  v žádném případě nebude riskovat její život a proto chtěl najít způsob, jak ji ochránit.Nakononec na něco přece jen přišel.Napadlo ho vypravit se do budoucnosti a tam dceru přenechat jiným silným kouzelníkům.A tak tedy udělal.Vypravil se tedy do budoucnosti..."