Zmatek

669 36 0
                                    

,, Víš že bys mohla vstávat." uslyšela jsem už trochu rozmrzelou Lucy.Už nějakou chvíli se mě snaží probudit.Moc se jí to nedaří.

,, Proč mě budíš?"

,, Protože je dole snídaně a chladne." odpověděla mi stále rozmrzele.

,, Myslela jsem si, že mi ji Peter už snědl."

,, No, kdyby nebyl u Remuse tak určitě, ale teď těžko."

,, Oni jsou u Remuse?Zase?"

,, Jak zase?Jsou tam už od pátku."

,, Ne, včera přijeli."

,, To těžko.Včera jsme šly na tůru."

,, Cože je za den?"

,, Nepraštila si se v noci do hlavy?Je středa."

,, No to by odpovídalo.Včera jsem měla přece tu vidinu, přijeli Poberti a dokonce..."

,, Co to tu vykládáš?To ses zbláznila.Včera jsme přece šli k tomu lomu.A já mám fakt namohlé nohy.Auvajsky!" vyjekla.Tohle slovo jsem upřímně nenáviděla.Říkala ho skoro pořád.Kdykoliv mohla.Bouchla se a...

,, Půjdeš teda na tu snídani?"

,, Jo jo.Už půjdu.Jen se obléknu."

,, Tak si pospěš." řekla a vydala se dolů.No super.Hlavně ať při scházení těch schodů neřekne...

,, Auvajsky!"

,, Proklínám to slovo!" zakřičela jsem a vydala se do koupelny.Takže, aby jsme si to ujasnili.Včerejšek si nepamatuji a místo něho si pamatuji podivný sen.Holky si nic nepamatují a ta vize očividně nebyla pravdivá.Žádný tmavovlasý mladík.Ani zrzavý, či ta dívka s bujnou kadeří a dokonce ani blonďatá dívenka.Zakroutila jsem hlavou a rychle jsem na sebe hodila oblečení co mi přišlo pod ruku.Seběhla jsem dolů, kde už seděli tři mé kamarádky.Poberti tu opravdu nebyli.

,, Proč máš to triko obráceně?" zeptala se udiveně Lilly.A já se na sebe podívala.Měla pravdu.

,, Ona je dneska celá mimo." řekla Lucy a začala se ládovat jídlem.Už jsem najednou pochopila, proč byla tak rozmrzelá. ,, Vůbec si napamatuje na včerejšek.Tvrdí něco o nějaké vidině." řekla a protočila očima.

,, Vidina?Jsi v pořádku?"

,, Jo, jsem.Asi se mi to zdálo.Už se mi to vrací.To byla, ale hrozná cesta." řekla jsem nejistě.Po pravdě se mi to stále nevybavilo.Doufala jsem, že už se nebudou vyptávat, opak byl ale pravdou.

,, Ta voda v lomu ušla co myslíte?" otázala se Lilly a svůj pohled upřela na mě.Ach jo.

,, Byla celkem čistá." řekla jsem a nejistě jsem se usmála.Snad nebyla špinavá, jinak jsem v háji.

,, Mně přišla úžasná.Čisťounká.Za tu cestu to stálo." Alespoň že tak.

,, A co se ti vlastně zdálo?" otázala se Molly.

,, No vlastně.Úplně mi to vypadlo.Ach ty sny." Výborně.Doufám, že mi to uvěřily.Nervózně jsem se usmála.Prosím, Merline!Lilly si mě pozřívavě změřila, ale dál to neřešila.Pustila jsem se do své snídaně.Byla výborná jako vždy.

Po snídani jsme se rozhodly, zahrát si minigolf.Nejdřív jsem vůbec netušila co to je a jak se to hraje, ale za chvíli jsem to chápala dokonale. Lilly tu prý byla několikrát s rodiči a moc jí to bavilo, tak proč ne?Byl to velmi klidný a relaxační sport.Alespoň pro mě.Oproti famfrpálu.Díky to mu, jsem měla možnost přemýšlet.Ten sen.To nebylo možné.Bylo to tak skutečné.Je to ale pitomost.Nikdo si nic nepamatuje a Poberti jsou stále u Remuse, kde to v mém snu, v podstatě zapálili.Ale co když...Opravdu si myslíš, že by to mohlo být skutečné. Promluvil můj vnitřní hlas. Ano, myslím. odpověděla jsem své hlavě. Jsi fakt naivní. Ale nejsem. Jsi! Nejsem.Já si tu povídám sama se sebou?Asi jsem se opravdu praštila do hlavy.
Přišla jsem na řadu.Na stavila jsem si rovně.Zamířila a pal! Nakonec se mi to povedlo na tři pokusy.Na mě celkem dobré.Bylo vidět, že Lucy v tom opravdu vyniká.Naopak Molly se to moc nedařilo.Brala to, ale celkem optimisticky.

Po dvou kolech nám začalo pěkně kručet v břiše.Stavily jsme se proto v nějakém obchodě a koupily si kebap.Já ho jedla poprvé a náramně mi chutnal.Po našem výtečném obědě jsme se rozhodly, zajít do pár obchodů a nakoupit si trochu oblečení.Vždycka jsem si přála takové to: Čtyři kamarádky si chodí po obchodech, zkoušejí si spoustu oblečení a domů se vrací se spoustou tašek.Docela to vyšlo, až na to, že ve všech obchodech jsme musely být potichu.Což pro nás byl nadlidský úkol.

Domů jsme dorazily celé utrmácené.

,, To byl teda den." řekla Lucy a začala si promasírovat nohy.Přesně jsem věděla co řekne. ,, Auva..."

,, Opovaž se říct, to ohavné slovo." osopila jsem se na ní.

,, ... jsky.To je jako ta včerejší tůra."

,, Máš vše co jsi chtěla, jsis koupila, tak si nestěžuj." odpověděla jí rozmrzele Molly.Možná už jí to její neustálé stěžování, také vadilo. ,, Tak si na to vem prášky a nech nás, bez toho tvé 'auvajsky' žít." doporučila jí.

,, Zeptej se Candy.Něco ti nato dá." doporučila jsem jí naší domácí skřítků.

,, Bum!" ozvala se rána vedle mě.Úplně jsem nadskočila.

,, Omlouvám se, paní.Volala jste mě?" otázala se pisklavým hláskem Candy.

,, Eeee.Ne.Ale rovnou se podívej po nějaké mastičce na bolavé klouby." řekla jsem ještě trochu vyvedená z míry.

,, Jistě slečno."

,, Děkuji." řekla jsem a ona s hlasitým 'bum!' zmizela.

,, Jdeme se vykoupat.Myslím, že si to zasloužíme." řekla zmoženě Lilly a my jen přikývly.Všechny jsme se tedy šouravým krokem vydaly do koupelny.

Asi po hodině jsme všechny vyšli ven.Měly jsme na sobě pyžamo a na hlavě turbany z ručníků.Tedy až na Lucy.Ta na to měla až moc krátké vlasy.Po chvíli jsme už všechny ležely v posteli.Nemohla jsem spát.Nemohla jsem na to všechno přestat myslet.V hlavě jsem měla tolik věcí.Podívala jsem se na holky.Všechny spokojeně oddychovaly.Záviděla jsem jim.Pak mě napadlo přečíst si opět kousek svého deníku.Otevřela jsem ho na náhodné straně.Trefila jsem zrovna stranu, kde jsem skončila.Začala jsem číst.

29.10 1973
Dneska byl úžasný den!A když já říkám úžasný, tak je sakramensky úžasný.Nejdříve jsem nezaspala.Úúú! Úžasné!Tleskám.Naopak Poberti zaspali, ale to už je normální.Tentoktát, ale měla naše kolejní profesorka opravdu špatnou náladu.Dostali dva měsíce trestu!To ale nebylo všechno.Na lektvarech vyrušovali tak, že jim profesor Křiklan poslal do ředitelny.Tam jim prý dal další trest Brumbál.Potom už ani necekli.A nakonec jsme je úplně setřely.Smála se celá Velká síň.Dokonce i Brumbálovy se cukaly koutky.Holky už spí.Doufám, že se zítřek povede jako dnešek.Docela se i těším.Bude sobota.Myslím, že Poberti to nenechají jen tak.Ale my se jich nebojíme.Přemýšlím, že si taky dáme nějaké 'úžasné' jméno.Třeba Itrebop.Jo to je nejlepším jméno.

Zasmála jsem se svým slovům.Tohle jsem já napsala?Proboha.Už vím proč se píšou deníky.Trochu mě to odreagovalo a mohla jsem konečně usnout.

Jsem tu po hodně dlouhé době.Moc se vám omlouvám.Doufám, že tady někdo zůstal.Pokud ano, jsem opravdu ráda.Budu ráda za každé votes či komentář.A pokud chcete aby vám něco neuniklo, můžete mě začít sledovat. 💜

Poberty🎵

Nevinná pobertkaKde žijí příběhy. Začni objevovat