Nevinná pobertka

Co si o sobě myslí?

Rychle jsem si zaběhla pro věci na lektvary a na přemněňování, které máme další hodinu.Běžela jsem zpátky ze schodů.Jak jinak.Musela jsem do někoho narazit.

,,Promiň.Jsem fakt nešika.Měla jsem koukat na cestu."

,,Nic neděje." odpověděl mi kluk do, kterého jsem narazila.Byl to Amos Diggory.Hezký tichý mladík.Líbil se skoro každé dívce na škole.Popravdě trochu i mně.Problém byl v tom, že byl o dva roky starší.

,,Moc se omlouvám." řekla jsem mu znovu.

,,Fakt mi to nevadí.Promiň.Tvoje jméno mi uniklo."

,,Jmenuji si Katrin Branch."

,,A já jsem..."

,,Amos Diggory." nenechala jsem ho domluvit.

,,Ano.Nechtěla by jsi se mnou zajít do Prasinek?"

,,Se mnou?"

,,Jestli nechceš..."

,,Chci.Chci."

,,Takže až se bude nějaká konat, pošlu sovu.Teď už budu muset jít.Omluvíš mě?"

,,Jistě.Tak zatím."

Amos se otočil a odešel.Hned co se vzdálil objevil se za rohem nasupený Sirius.

,,Co se ti stalo?"

,,Ale nic." odseknul mi a zastavil se.

,,Něco se ti ale očividně stalo, když máš tenhle nafučený výraz."

,,Doufám, že sním nechceš jít do Prasinek?"

,,Proč ne?"

,,Protože je to namyšlený frajírek.Myslí si o sobě kdoví co."

,,To není pravda.Jak si na to přišel?"

,,Takže ty sním chceš jít?"

,,Proč by ne?Je pohledný..."

,,To teda není." nenechal mě Sirius domluvit.Zdá si mi to nebo žárlí.

,,Jako jedna z členů Pobertů bys neměla..."

,,Jako s někým randit?A proč by ne, kde jsi na to přišel?"

,,Je to..."

,,Kde.To by mě tedy fakt zajímalo.

,,Prostě sním nepudeš!"

,,Řekni mi důvod." Už jsem začínala být pěkně vytočená.

,,Prot... ...ože... jsem mys... ...lel že by js... ...i šla se... mno... ...u."

,,Cože?" zeptala jsem se udiveně.

,,Nic." odseknul.

,,Já sním prostě půjdu."

,,Ty jedna...Už nejsi člen Pobertů."

To už jsem nevidržela a vrazila mu facku a natož se mi do očí nahrnuli slzy.Rychle jsem odběhla a on tam pořád stál jako tvrdé Y.Ještě jsem slyšela jak volá několikrát mé jméno ale já jsem neměla náladu se sním bavit i s ostatními .Doběhla jsem na pokoj a brečela.Bylo mi jedno, že začala hodina já chtělala jen ležet a truchlit.

Z toho truchlení jsem nakonec dostala angínu a tím se vykroutila z učení.Na ošetřovnu za mnou chodili holky.James, Remus a Arthur za mnou také chodili ale já neměla náladu se snimi bavit.Jednoduše jsem jim řekla ať jdou pryč nebo jsem je ignorovala.

***********************************

Vím , že tu budou teď hodně časové skoky ale chci so dostat do vyšších ročníků kde to bude více zajímavé.Tato kapitola byla také opožděná ale já je budu vydávat tak různě.Jinak doufám, že se líbí.

Poberty♫