Z pohledu Leanne:
Včera, když mi Justinova máma zavolala, abych přišla, neváhala jsem. Ihned jsem vyšla z domu bez toho, aby mi řekla, co se vlastně děje. Jediné, co mi řekla bylo to, že mě Justin potřebuje a poté zavěsila.
Poté, co jsem přišla k Justinovi a viděla v jakém je stavu, zůstala jsem u něj až do noci. Zůstala bych déle, ale jeho máma trvala na tom, že bych měla spát doma. Prý také potřebuji oddechovat.
Byla jsem z toho úplně rozhozená, řekl mi všechno, o co mezi ním a Kirsten došlo a mě ho bylo neskutečně líto. Proto jsem mu také pomohla.
Jestli právě teď myslíte na to, jestli jsem mu pomohla “uvolnit se”, tak se pletete. Takhle to vůbec nebylo. Přísahám, že jsem ani jednou neochutnala jeho rty i přesto, že mě to neuvěřitelně lákalo.
“Děkuji za pozornost” probral mě z mého myšlení hlas profesorky, která právě opouštěla třídu. Povzdechla jsem si, protože jsem konečně měla za sebou náročný den ve škole. Postavila jsem se ze židle a všechny věci kromě učebnic naházela do své tašky, která vzápětí putovala na mé rameno.
Vyšla jsem ze třídy a z ní rovnou k mé skříňce, ve které jsem si nechala všechny učebnice. V duchu jsem se těšila, měla jsem totiž vymyšlený úžasný plán na to, jak vynervovat Adele. A to se mohlo uskutečnit jen tehdy, když budu doopravdy spěchat a ještě jí před školou stihnu.
Rychlým krokem jsem přímo vyletěla ze třídy a všimla si jejích blonďatých vlasů u jednoho ze stromů, kde se bavila s Justinem. Povzdechla jsem si nad tím, že to musím udělat přímo před ním, ale nesmí se cítit tak, jako bych před ní měla nějaké zábrany. Bylo by pak strašně lehké to odvodit.
Dostala jsem se až do jejich blízkosti a když jsem od nich stála tak dva metry, rozhodla jsem se udělat první tah: “Hej, Adele.” Upoutala jsem její pozornost a ona se ke mně na podpatku otočila.
Na tváři ji pohrával hravý úsměv, nemýlila bych se, kdybych řekla, že se právě snažila Justina okouzlit. “Co chceš?” Obrátila na mě očima a já šla k ní ještě o něco blíž. O Justina jsem ani pohledem nezavadila, i když mi to dělalo opravdu velký problém.
“Chci si promluvit o jedné věci, kterou jsme nedořešili.” Rozhodla jsem a ona se na mě podívala se svraštěným čelem. “Co tím myslíš? Nechápu,” zkřížila si ruce a pokroutila hlavou. “Jak jinak,” poznamenala jsem dostatečně nahlas, aby to slyšela.
Přehodila jsem si vlasy na druhé rameno a vydechla. “Pamatuješ si na tu dohodu mezi Besties a tom, že se nesmíme vzájemně nikomu prozradit?” Zeptala jsem se a ona přikývla. To se divím.
“A pamatuješ si taky to, jak jsi ji porušila, Ads?” Použila jsem její přezdívku jen proto, abych ji vyprovokovala.
Ihned jsem viděla, jak znervózněla a přenesla váhu z jedné nohy na druhou. “Počkat, ale to neplatilo!” Obraňovala se a její nechutně přeslazený hlas mi trhal ušní bubínky.
Obrátil jsem nad ní očima a pokroutila hlavou. “Ale platilo, sama moc dobře víš, že jsi porušila pravidla a nenechá se to jen tak bez následků. Pravidla nejsou od toho, aby se s nimi posunovalo podle toho, jak se ti zachce.” Zamrmlala jsem a ona na mě zaraženě koukala.
Zaregistrovala jsem, jak se těžce polkla a poté se podívala na Justina. “A ty mě neobráníš? Nic k tomu neřekneš?! Vždyť ji taky nesnášíš! Ty mě nemáš rád!” Zakřičela a já zadržovala smích. Poprvé jsem se podívala na Justina, který se tvářil všelijak. Na koutcích jsem mu však viděla, že se snaží zůstat neutrální. Chtěl se smát.
