Nový svět - pokračování Invaze.

Část 7. Nesmíš umřít.

Mike

Ležel jsem na lehátku na balkoně. Slunce krásně hřálo a ke mně doléhala melodie mandolíny od pana Roe. Přemýšlel jsem co se stalo minule. Cestovatelé jsou další věrní a úžasní spojenci, které máme. Ale stále vymýšlím, jak takovou věc říct ostatním v táboře. Bojím se, aby se z toho nevyklubala panika. Pořád je to velký risk. Už jsou to dva dny co jsme je našli a stále nemáme plán. Musíme na to jít pomalu. Kdyby se to všichni v táboře dozvěděli najednou, tak by to určitě způsobilo chaos. Dokonce je zpřísněn zákaz vycházení z tábora. Jenom určitý tým a já s Chloe můžeme ven. Protože se v lese a v okolí ukázala velká aktivita nebezpečí. Když loď spadla, musela probudit daleko horší věci, než jsou velké ryby v jezeře nebo velká krysa, která nás napadla v lese. Ale skoro pořád myslím na přátele, kteří jsou už dlouho na cestě. Naštěstí se každou hodinu hlásí, tak je to v pořádku. A Katherine mi říkala, že je napojená na Cestovatele. Ze začátku jsem nevěděl, jak to myslí. Ale říkala mi, že ať je klidně odsud 100 mil a je v nebezpečí, tak se za ní mohou přemístit Cestovatelé a zachránit ji. To kvůli tomu, že je našla jako první. A taky mi popisovala, že když byla včera v lese, tak ji dva Cestovatelé zachránili.

O den dříve

Katherine

Šla jsem lesem, bylo ráno. Chtěla jsem se provětrat, ale vstoupila jsem na špatné místo. Kolem mě se rozestavili čtyři postavy v plynových maskách. Každý z nich měl v ruce dva nože. Nejděsivější na tom bylo, že to nebyli lidi. Další výtvor spadlé lodi. Nevydali ani hlásku. Čekali, jak se zachovám. Pušku u sebe nenosím, ale čepel mi pomohla. Dva ke mě přiskočili a já mezi nimi proklouzla. Jednoho jsem bodla do zad. Takže už jenom tři. Druhý šel k zemi trochu hůř, musela jsem mu podkopnout nohy a bodla ho do hrudi. Ale další dva na mě byli příliš. Snažila jsem se, ale byli silnější. Sekli mě do zápěstí, takže jsem pustila čepel a pak mě udeřili. Myslela jsem si, že je konec, ale když se ke mě přiblížili, ukázal se za každým jeden Cestovatel a pouze natáhli jednu ruku a obě postavy ztuhli a bezvládně spadli k zemi. Tam mi řekli, že jsem na mě napojená.

Mike

Katherine měla štěstí. Od té doby nechodívá moc daleko a většinou, jde s někým. Upravil jsem si klobouk a stoupl si. Kráčela si po chodníku Chloe.

,,Chystáte se někam slečno" zavolal jsem.

Podívala se a mávla. ,,Ahoj, zrovna jdu za tebou".

,,Tak pojď, je otevřeno" mrkl jsem.

Vstoupila do pokoje. ,,Snad tě neruším"

,,Ne, nerušíš, stejně jsem se chtěl za chvíli projít" ukázal jsem rukou aby si sedla.

,,Přišel si na něco, já jsem skoro ani nespala, ale nic mě nenapadlo" ušklíbla se.

,,Rád bych ti řekl, že jsem na něco přišel, ale mám to stejný" pokrčil jsem rameny. ,,Ale nebudeme to vzdávat" kývl jsem.

Usmála se. ,,Dnes máme jít na hlídku, doufám, že si na to nezapomněl".

,,Neboj, to bych si nenechal ujít. A musíme se zastavit u Cestovatelů, stále mám na ně plno otázek" ušklíbl jsem se.

Chloe se zasmála. ,,Všimla jsem si, že si je nenechal ani oddechnout" mrkla.

,,No co, oni jsou tady už od začátku. A jestli mě ti hnusní zelenáčové sejmou, rád bych se dozvěděl toho dost o minulosti, víme" zazubil jsem se.

,,Však to je v pořádku, pane Good nighte" provokativně se podívala.

,,Páni, takhle si mi ještě neřekla" řekl jsem pobaveně.