Vítej, vážený čtenáři tohoto veledíla,
ať už ses sem proklikal omylem, a nebo tě nějakým způsobem tato story zaujala (jestli jo, tak se mi rovnou ozvi, zkonzultujeme to na terapii), mám pro tebe nejprve krátké sdělení.
Tento příběh vznikl v roce 2015-16 a je tedy takovou směsicí mých raně dospívajících myšlenek (vyplívajících především z mé k-pop obsese), prozatím zcela nepochopených pocitů a očividně jakousi formou zpovědi ze všeho, co mé 14-ti leté já nedokázalo nebo nemohlo vyjádřit (self-therapy).
Proto, prosím, berte všechno, co si přečtete, s obrovským nadhledem.
Ani já sama již nevím, co se mi před 7-8 lety honilo hlavou, ale vzhledem k ohlasům, kterých se mi dostávalo, jsem se zde rozhodla tento příběh zachovat (alespoň prozatím). Ať už pro mou vlastní nostalgii, a nebo pro ty, jenž byli u jeho vzniku a čekali netrpělivě na každou další kapitolu. Pokud tam ještě někde jste, patří vám mé velikánské díky a taky omluva, že jste si tím taky museli projít (again, pokud potřebujete, probereme to na sezení).
Prvních pár kapitol příběhu bylo později několikrát přepisováno (pokus o jeho čitelnost) a zbytek byl ponechán v jeho původní, surové formě. Proto nemusí dávat smysl a nejspíš taky nedává, i mimo to, že už samotný děj je krajně diskutabilní, stejně jako všechno ostatní.
Pokud tedy stále chceš, pokračuj ve čtení a pokud možno, užij si to. :)
- aen.
---
TW: sh, ed, etc...
