Protože komentáře u předešlých dílů zahřály u srdce, a taky proto, že je to jediný příběh by me, který se i mně libí - což jsem zjistila až potom, co jsem na něj dočista zapomněla -, rozhodla jsem se ho ještě zachránit a vyhovět vašim žádostem.. Nějak jsem se do toho pustila a tadá - nový díl. Předem se omlouvám, protože po přečtení všech tří dílů se tento zdá nejslabší.. možná jsem to ním zkazila, ale možná, když vydržíte, bude to lepší a lepší. :D Děkuji a přeji hezké počtení..
Vzbudila jsem se v 8:49. Chris ještě spal a s neviným výrazem ve tváři byl strašně roztomilý. Ještě než jsem vylezla z postele, dala jsem si ruce za hlavu a chvilku přemýšlela o předešlé noci. Líbala ses s holkou, vykřikovalo na mě mé protivně otravné já jako první. Bohužel, mělo pravdu. Ale nehodlala jsem to opakovat.
Dole z kuchyně jsem slyšela nějaký rachot, a tak jsem se vydala zjistit, co se děje. Seběhla jsem schody a v kuchyni uviděla tátu.
„Co tady děláš?“ zeptala jsem se a se zívnutím se posadila na barovou židli.
„V práci nejela elektřina, tak nás šéf poslal domů,“ odpověděl znaveně.
„A co budeš dělat?“
„Teď se najím… a potom si půjdu nejspíš zaběhat na pláž. Půjdeš se mnou?“ usmíval se.
„Nahoře mám Chrise,“ pohodila jsem hlavou tím směrem.
„Aha, kámoška potřebuje podporu?“
Hodila jsem po něm vražedným pohledem. „Klid.“
„Promiň, vypadlo to samo,“ zasmál se. Chris byl na jeho narážky zvyklý a smál se jim většinou také.
Vyskočila jsem ze židle, v kuchyni vzala něco k snídani a běžela zpět do pokoje.
Když jsem vešla, už byl očividně vzhůru.
„Dobrý ráno.“
Protřel si oči a odpověděl: „Dobrý.“
„Tak jak?“
„Blbě. Neměl jsem toho vypít tolik,“ vstal z postele a protáhl se „ale potřeboval jsem to na kuráž.“
Zasmála jsem se a zakousla se do toastu. Chris si taky jeden vzal a chvíli jsme jen potichu jedli. Určitě přemýšlel o včerejšku. Pokud si to pamatoval, napadlo mě.
„Pamatuješ si všechno?“ zeptala jsem se tedy.
„Já nevím… myslím, že snad jo.“
„Líbala jsem se s holkou,“ vypadlo ze mě.
Vyvalil oči: „Co? Fakt? Jakto?“
„No.. ona se líbala se mnou. A já pak utíkala za tebou,“ objasnila jsem mu to trochu víc.
„Takže to nebyl tvůj nápad…“
„Ne, nebyl,“ zasmála jsem se.
„Já se líbal s klukem,“ řekl se zmatením ve tváři. – Ne proto, že to byl kluk.
„Ano, líbal,“ kývala jsem hlavou.
„A on pak s dalším,“ pokračoval smutně.
„Jop.“
„Proč?“
„Je to blbec… asi.“
„Já jsem taky blbec a s nikým jiným jsem se neocucával,“ mluvil klidně.
„Ty nejsi blbec, Chrisi,“ řekla jsem s jistotou.
„Možná ne… ale on teda je.“
Jen jsem přikývla. S klukem, co se na večírku líbá s půlkou hostů, bych ho stejně chodit nenechala.
ČTEŠ
Aren't we awesome? (Czech)
Teen FictionChris a Liz jsou nejlepší přátelé. Vlastně víc než to. Nebýt jisté skutečnosti - související s Chrisovou orientací -, jistě by už byli další šťastný páreček. Gay a jeho nejlepší kamarádka - klišé? To už musíte zjistit sami.
