Brácha? Herdyn? FF- Baxtrix, Wedry a Vláďa

#7 kamarádka?

,,Vláďo?!" Podíval se na něj Štěpán jako by ho snad chtěl zabít.
,,Ehm... Co ti by to mám říct?! Byl jsem opilej a ke všemu ještě zdrogovanej! Nevěděl jsem to! Nic mi neřekla!" Začal řvát Vláďa. Takhle se hádali ještě asi pět minut...
,,Nechte toho kurva! Já nejsem těhotná!" Uklidnili se.
,,Ale vždyť..?"
,,Byla. Tou ztrátou paměti jsem potratila. Stačí?!" Nečekala jsem na odpověď a šla do koupelny, zamkla jsem se a nikoho k sobě nepustila. Brečela jsem, nevím proč, ale najednou. Bum do obličeje. Další vzpomínka.
*,,Byla jsem u sebe doma? Stěpán přišel do kuchyně a já se lekla. Musela jsem jít nakoupit. Stěpán šel se mnou. Zeptala jsem se ho co si dá k obědu. Odpověděl mi že mně, ale já to ignorovala pak jsme si to uvědomila. Nic mi neřekl a já jemu taky ne. Myslím to co jsme k sobě cítili navzájem. Řekl mi to až u mně doma kde byl Pavel a Radek. Něco jsem zapomněla v autě. Radek šel se mnou, řekl že Štěpán má přítelkyni Nikolu!"* Moje celá vzpomínka. ,,Auu..."Bolí mě hlava. Někdo zaklepal, otevřela jsem. Byl to Štěpán, obejmula jsem ho.
,,Díky, mám tě hrozně ráda a nechci o tebe přijít... " Řekla jsem mu.
,,Já tě mám taky rád a nechci o tebe nikdy přijít."
,,Miluju Tě. " Řekla jsem mu a dala pusu na tvář. Pavel vyšel z pokoje.
,,A... Kurva." Řekl a já se na něho otočila.
,,Co je?" Zeptala jsem se.
,,Radek nebo Štěpán? " Zeptal se.
,,Štěpán stoprocentně jen on..." Usmála jsem se a šla do kuchyně kde byl Radek a ta Anetka. OMG furt se líbají! Ta holka ho zatáhne do maléru nebo už je v něm.
,,Nechtěli by jste jít do pokoje? Chci se koukat na telku." Řekla jsem.
,,Už jdeme!" Trhalo mi to srdce, když jsem viděla Radka a tu Anetu. Milovala jsem ho, ale to je minulost... Je vidět že s ní je radši.. Mám dojem že to tak má být... Koukala jsem se na fimy a usnula.
Ráno
Pohled Radka
Bože! Mně bolí hlava... Počkat, počkat! Otočil jsem se a vedle mě spala Aneta! Co jsem vyváděl?... Jo už vím. Šel jsem do baru se opít jako to největší hovado na světě. No nic jde se vstávat, ale Anetu asi nechám spát. Šel jsem do kuchyně, byla tam Míša dělala si kafe.
,,Dobré ráno." Řekl jsem ji, ale ona mně ignorovala?! Co jsem!...Aha už si vzpomínám.
Jsem idiot! ,,Dobré ráno " Odpověděla mi né moc mile ani se nedivím...

Pohled Míši

Vztala jsem né moc brzo řekněme že kolem 10:19. Šla jsem si udělat kávu. ,,Dobré ráno." Řekl Radek a já se rozhodovala zda mu mám odpovědět... ,,Dobré ráno." Procenila jsem mezi zuby. Nechtěla jsem na něho ráno vůbec narazit. Měla jsem v plánu jít ven s Magdou, kamarádkou ze školy, ale nějak mě přešla chuť i na to kafe. ,,Co se včera stalo?" Zeptal se. ,,Zeptej se kluků. " Odpověděla jsem a odešla do Štěpánova pokoje. Už byl vzhůru.
,,Dobré ráno." Řekl rozespale. ,,Dobré ráno. " Usmála jsem se na něj. Asi poznal že jsem ze včerejška trochu naštvaná. ,,Co se děje?" Zeptal se. ,,Nic co by se mělo dít? " Dělala jsem jsem že o ničem nevím...,,Nedělej že nevíš?!" Zvýšil hlas. ,,Nech to být...prosím... "Řekla jsem a odešla se obléknout.

Pohled Štěpána
,,Nech to být... prosím..." Řekla a odešla. Co jsem to udělal?! Řval jsem na ni... Nechci aby odešla! Začal ji zvonit mobil. Vláďa?!
,,Míšo?! Zvoní ti mobil!" Zavolal jsem na ni. ,,Jo díky... " Řekla a odešla ven. Kam jde? Doufám že nezapomněla na to že za dva dny odjíždíme... Šel jsem se nasnídat.
,,Vypadni! Už tě tu nechci vidět! " Řval Radek z pokoje. Aneta vyběhla z jeho pokoje, brečela. Není mi ji líto, ani se nedivím proč ji Radek vyhazuje. No nic... Šel jsem zpátky do pokoje a natáčel.

Pohled Míši

Volal mi Vláďa. Co asi chce?
V: ,,Ahoj Míšo, nevzbudil jsem tě že ne?"
J:,,Ahoj, ne. Co potřebuješ?"
V:,,Nic já jen... Jestli by jsi nešla na kafe nebo tak..."
J: ,,Ráda bych šla, ale jdu s kamarádkou ven. Tak jindy? Už musím končit čau. "
V: ,,Pak ti zavolám čau. "
Sakra? Proč se mnou chtěl jít na kafe? Nic nemysli na to... Jen myslíš na blbosti! Šla jsem za Magdou, byla to třídní coura a nikdy se se mnou nebavila. Ale včera mi napsala že se chce sejít. Nevím proč, ale ok... Dorazila jsem před dům kde bydlí. Zaťukala jsem na dveře, asi po dvou minutách mi přišla otevřít.
,,Ahoj, pojď dál. " Brečela.
,,Ahoj, co se stalo?" Zeptala jsem se. ,,Nic, jen jsem si s tebou chtěla promluvit. Vím že na škole jsme nebyli moc velké kamarádky. Chodila jsem s Tomášem, ale včera mi řekl že už mně nechce nikdy vidět... " Rozbrečela se víc.
,,Vyhodil mně z bytu... nemám kam jít..." To si myslí že bude bydlet se mnou a klukama?! Ne! V žádným případě! ,,Hele proč tě vlastně vyhodil?" Zeptala jsem se, ale věděla jsem že ho podvedla...
,,Šli jsme do baru a já tam potkala Erika za základky. Tak jsem si s ním chvíli povídala no a Tomáš si myslí že jsem ho podvedla, ale ono to tak není..."
,,To bude v pohodě uvidíš... " Utěšovala jsem ji. ,,Máš kde bydlet?"Zeptala jsem se jí a ona mi kývla že ne. ,,Tak nějakou tu dobu budeš moct být u mně a mých spolubydlících. Snad jim to vadit nebude..." Bojím se že to dopadne hodně špatně... Přeci jen ona se se mnou nebavila a teď si hraje na kamarádku?! Ach... ,,Nebudu vám překážet?" Zeptala se Magda. ,,Zavolám klukům jestli jim to nebude vadit a pak se uvidí... " Odešla jsem do vedlejší místnosti abych měla klid na hovor. Nejprve jsem volala Štěpánovi, ale ten mi to nezvedal. Takže jsem volala Pavlovi taky to nezvedal! Omg to si děláš legraci ne? Radkovi volat nebudu, nechci s ním mít nic krom baráku ve kterým jsme čtyři jako SPOLUBYDLÍCÍ a kamarádi! ,,Promiň mi to, ale budu muset jet... Večer ti napíšu jak to dopadlo... Čau" Řekla jsem a odešla.

Tak další kapitola tentokrát jen 1000 slov... Doufám že se líbí! Díky za veškeré ohlasy Leík!
PS: Moc se omlouvám že to vychází tak pozdě!