Brácha? Herdyn? FF- Baxtrix, Wedry a Vláďa

#9 Nemělo to tak být...

,,Nech mě.... Musím jet on pro mě znamená vše..." Řekla jsem Dušanovi, ale on jako by neslyšel... Přiblížil se ke mě a políbil. Odstrčila jsem se od něho se slovy. ,,Sorry, ale tohle ne. Miluju Štěpána... Čau..." Odešla jsem a šla na nádraží. Uff... Jede mi to za pár minut. Sakra! Proč? Vždyť Štěpána nechci ani vidět! ,,Ale on se kvůli tomu zhroutil a předávkoval se..." Řeklo mi svědomí. Proč já?! Proč mi to ta karma dělá?! Začal mi zvonit mobil. Vláďa.
V: ,,Čus, nechtěla by jsi dneska jít na panáka?"
J: ,,Ahoj, asi ne... Nemám čas... a taky musím do nemocnice..."
V: ,,Aha... Tak jindy. Proč jdeš do nemocnice?"
J: ,Štěpán se předávkoval práškama.... Tak jindy čau." Položila jsem to a nastoupila do vlaku který právě teď přijel. Cestou jsem zase poslouchala písničky a přemýšlela proč jsem měla ten výpadek? Proč jsem od něj odešla? Dojela jsem do Prahy. ,,To jsem tak dlouho přemýšlela? " Zeptala jsem se sama sebe. Došla jsem k nemocnici a zavolal mi Radek.
R: ,,Kde jsi?"
J:,,Ehm... Právě u nemocnice? Třeba..."
R: ,,Hele... Já bych ti to asi měl říct..."
J: ,,Radku, pokud mi  řekneš že to byl jen nějakej 'úžasnej' prank. Tak přísahám že tě zabiju..." Řekla jsem vážně.
R:,, No... Jako jsi na dobrý cestě.."
J: ,,Nesnáším vás všechny! Jinak hodně povedený, protože jsem mu chtěla i odpustit... Ale má smůlu a ty už mi nevolej nazdar." Položila jsem to. Jsem naštvaná? Hodně! Kdo by taky nebyl že? Ach jo... A kde mám teď spát? U kluků? Vyloučeno za ten jejich úžasnej prank. U Dušana? Takovou dálku už nejedu... Jedinej kdo mi zbývá je Vláďa... Zavolala jsem mu.
J: ,,Ahoj Vláďo, víš jak si mluvil o tom že by jsme mohli zajít na panáka? No tak jsem si o rozmyslela."
V: ,,Čus, jo v pohodě tak za půl hodiny u mě? "
J: ,,Okey. Čus " Šla jsem pomalu k němu. Už vycházel z baráku. ,,Čus, tak jdeme ne?" Zeptal se a já jen kývla. ,,Hele, vím že je to dost blbý ale... Nemohla bych u tebe přespat? Kluci na mě udělali 'úžasnej' prank no..." ,,Klidně vždyť jsi, byla..." Z jeho veselého obličeje zmizelo štěstí a radost... Teď mi teprve došlo že jsme spolu měli málem dítě.. Taky to že mě Štěpán zachránil a sám skončil v nemocnici... Já nemůžu, miluju ho až moc... Dám si jednoho panáka a půjdu... za Štěpánem.
V baru se nic nedělo. Dala jsem si jednoho panáka, mluvila s Vláďou a on mě políbil... Odstrčila jsem ho a dala mu facku. ,,Sorry, ale tohle fakt ne..." Řekla jsem a odešla. Ke komu? Ke klukům... Došla jsem před jejich barák... Vážně se mi tam nechce... Zazvonila jsem, otevřel mi Radek. ,,Ahoj...Ehm..Přišla jsem tě zabít za ten prank..." Řekla jsem s úsměvem. ,,Ahoj.. Aha... Tak čau... " Řekl a zavřel dveře. ,,Já to myslela z legrace..." Řekla jsem. ,,No já taky... Ale Štěpán tě nechce vidět..." Řekl. ,,Hele... Já ho taky vidět nechci, ale chci se mu omluvit... I když by se on měl omlouvat mě... Ale to je fuk..." ,,Kdo to je?" Ozval se z kuchyně Štěpán. ,,Nikdo..." Řekl Radek. ,,A je tu Pavel? Potřebovala bych mluvit aspoň s ním...Prosím... "  ,,Pavel je u Míši." ,,Jak sakra nikdo?!" Za Radkem se objevil Štěpán. ,,Tak já zase jdu..." Řekla jsem a chtěla odejít, ale Radek mě zastavil. ,,Tak mu řekni proč jsi přišla... " ,,Co jsi mi chtěla říct?" Zeptal se Štěpán. ,,Nemohli by jsme si promluvit o samotě?" Zeptala jsem se. ,,Jo jasně..." Řekl Radek a odešel. ,,No... Jak to říct... Volal mi Radek že ses prý předávkoval prášky a mě došlo jak moc  tě mám ráda a že bych to bez tebe asi nevydržela... Je mi to líto jak jsem vybouchla a jak se chovala...Odpustíš mi to?" Zeptala jsem se nejistě. ,,Hele..." teď jsem čekala opravdu to nejhorší... ,,To já jsem se neměl vyspat s Karolínou... Nakecala mi že jsi u Vládi a já nemohl... Nechtěl jsem tě stratit jenže... Stratil..." Přistoupil ke mě blíž a políbil. Odtáhla jsem se od něho. ,,Takže...?" Zeptala jsem se, se smíchem a on jen kývl na souhlas. ,,Miluju tě a nikdy nepřestanu jsi víc než droga... Jsi MOJE droga a nikomu tě nedám."  Usmál se a šli jsme do domu. ,,Takže zase spolu?" Vyzvídal Radek. Štěpán kývl a já se jen usmála. ,,Už jsi jí to řekl?" Zeptal se Radek Štěpána.,,O čem mi neřekl?" Zeptala jsem se nejistě. ,, No... Já a Radek se budeme stěhovat." ,,A co já s tím? Mám vám vyčarovat barák? Nebo by jste si radši přáli hrad?" Radek se začal smát, já taky a Štěpán se snažil vypadat "vážně"... ,,A Pavel?" Zeptala jsem se. ,,Ten prý bude bydlet s rodiči..." Řekl Radek. ,,Aha..." Někdo zazvonil. Po zádech mi projela husí kůže. Štěpán otevřel, stál tam opilí Vláďa. ,,Co ty tu?" Jediné co ze  mě  vypadlo. ,, Já jsem tě nemohl nechat... Odejít.." No a teď se to provalí, Štěpán se se mnou pohádá a každý půjde vlastní cestou... Ne! ,,Co?" Zeptal se nechápavě Štěpán. ,,No..." Mám mu říct pravdu? ,, Vláďa mě pozval na panáka... A taky mě políbil, ale v tu chvíli byl opilí jako teď. A já mu jednu vlepila."  ,,Cože?!" Začal na mě řvát... ,,Hele, byla to jen pusa nic víc!" vybuchla jsem vzteky...,,Nejsem jako ty ze mě podvedeš a zlomíš mi srdce..." Řekla jsem klidněji.

Takže zase po dlouhé době další kapitola...😅
Jak by to mělo podle vás dopadnout??
Díky za 300 přečtení!! Jste neuskuteční!!! Díky Leík.😁