Harry Potter a jeho otec Severus Snape

Kapitola 8.

Ron byl zavřený v místnosti, kde byla trochu tma, byl tam chlad a dveře byly zamčené. Všiml si, že v místnosti jsou ještě jedny dveře a zkusil je otevřít. K jeho údivu byly odemčené a tak nakoukl do místnosti, která byla za dveřmi. Byla tam koupelna. Ron byl překvapený, že mu "dali" takovou místnost i s koupelnou. Byla tam vana, záchod, umyvadlo a nad ním zrcadlo. Ještě tam byla jedna malá skříňka. Ron jí otevřel a byl tam kartáček na zuby, pasta, ručníky a mýdlo. Vše, co potřeboval. Vyšel z místnosti a odhrnul závěs z okna, které bylo nad postelí, která byla obyčejná. 

Z okna byl výhled na obrovskou zahradu a majestátní východ z pozemku, ve kterém byl vězněný. Zkusil otevřít okno, ale nešlo mu to. Bylo zamčené. Zkusil aspoň nakouknout, aby viděl, jak aspoň kousek domu vypadá. Až teď si uvědomil, že není v přízemí, ani v prvním patře, nýbrž ve třetím. Dům byl černý, stejně jako místnost ve které se nacházel a koupelna, která měla jen střídavě černé a bílé kachličky na podlaze. Jinak bylo vše černé. Z okna viděl i pár oken, do kterých však neviděl. 

Sedl si na postel a pemýšlel, kde se nachází. Vzpomněl si, že na Grimmauldově náměstí slyšel Bellatrix a Luciuse a tak usoudil, že bude v Malfoy Manoru. Vzpomněl si, že tam s ním byla i jeho matka a začal mít o ní zase strach. Přitom si vzpomněl i na Harryho a Hermionu. Doufal, že se mají dobře, ale věděl, že bez něj to není v Bradavicích ono (ego up😂). 'Snad mě brzy najdou. Nevím, jak dlouho to tady vydržím.' Pomyslel si. Lehl si a začal pořádně přemýšlet o tom, co se mu stalo a proč to Bellatrix s Luciusem udělali. Nic jiného totiž dělat nemohl.

*** 

,,Harry už musíme na obranu!" Zavolala Hermiona na Harryho. Za chvíli jim totiž obrana začínala a měli jen 5 minut na to, aby přešli asi polovinu hradu do učebny. Hermiona byla nervózní, protože nikdy tak pozdě na hodinu nepřišla. 

,,Vždyť už jdu Hermiono. Nechápu, kam vždycky tak spěcháš. Když přijdem pozdě, nic se nám nestane. Maximálně dostaneme školní trest. V klidu jo?" Na to si Hermiona jen odfrkla a šli do učebny.

Přišli tam asi o 4 minuty později, ale učebna byla zamčená a všichni studenti čekali u dveří. Nejspíš si šeptali, proč tu Umbridgeová není. Harrymu to taky přišlo divné a tak chvíli přemýšlel, kde by mohla Umbridgeová být. Po asi pěti minutách si vzpomněl na to, že má vždy u sebe Pobertův plánek. S Hermionou poodstoupili kousek od ostatních a podívali se na plánek. Hledali tam tečku s nápisem Dolores Jane Umbridgeová, ale po minutě hledání ji nenašli. Podívali se na sebe s otazníky v očích. 

,,Harry? Nevíš, kde by mohla být?" ,,Netuším, ale jediné místo, které mě napadlo je ministerstvo. A když ani tam není, tak už nevím." Chvíli ještě zírali na plánek, když si Hermiona všimla jedné tečky, která se tam najednou objevila. Nad ní bylo napsané Dolores Jane Umbridgeová. ,,Harry podívej. Je tady. Kousek od nás. Najednou se tu zjevila." ,,Jak se tu mohla jen tak zjevit Hermiono?! Určitě jsme ji jen přehlédli." ,,Ne Harry. Jsem si tím stoprocentně jistá." ,,Dobře, ale...... Jak?!" ,,Nevím. Ale určitě se pokusím o rozluštění téhle záhady." Za chvíli přišla Umbridgeová a byla zadýchaná. Harry a Hermiona se na sebe naposledy podívali a pak vkročili do třídy, kde probíhala další příšerná hodina OPČM.

***

,,Harry?Je možné, že Pobertův plánek něco neukazuje?" Zeptala se Hermiona další den u snídaně. ,,Co přesně myslíš?" ,,No... Myslela jsem létání." ,,Je to možné. Nikdy jsem to moc nezkoumal. Ale dává to smysl. Když létáš nedotýkáš se země. Plánek asi nebude ukazovat někoho, kdo se nepohybuje po zemi. Hermiono gratuluju. Právě jsi vyřešila záhadu v rekordním čase. Ale nesedí mi moc Umbridgeová na koštěti." ,,Jak Saxana." Řekla ze srandy Hermiona a s Harrym se tomu začali strašně smát. Ostatním, co seděli u Nebelvírského stolu poblíž téhle dvojice, připadali jak blázni. Harrymu ani Herm to nevadilo a smáli se dál.

***

,,Harry?" Ozvala se Ginny v Nebelvírské společenské místnosti před Harrym, když si pročítal učebnici lektvarů.

,,Ano?" ,,Seamus mi říkal, že dostáváš nějaké informace od Brumbála, jak probíhá hledání Rona." ,,Já toho Seamuse zabiju. Říct mu něco je taky hloupost." Rozčílil se Harry. ,,Víš něco důležitého?" ,,Ginny poslyš. Vím, že se o svého bratra bojíš a chápu to. Ron je můj nejlepší kámoš a taky se o něho bojím, ale žádné informace ti říct nemůžu. Přeci jen, nejsi členkou Fénixova Řádu." ,,To ani ty." Přerušila ho Ginny. ,,Ale to je výjimka." ,,Stejně jako u Seamuse, Deana, Herm a asi ještě někoho. Harry prosím." Škemrala Ginny. ,,Ne Ginny. Je to moje poslední rozhodnutí." ,,Tak díky." Odvětila Ginny a přisedla si k Harrymu na gauč. 

,,Co to čteš?" Zeptala se, když se Harry začal opět věnovat knize, kterou si před tím, než ho Ginny vyrušila, četl. ,,Lektvary." Řekl Harry aniž by se na Ginny podíval. ,,To jsem se toho dozvěděla." Obrátila Ginny oči v sloup. ,,A co si chtěla slyšet?" Tentokrát se už Harry na Ginny otočil. ,,No... To je jedno. Neřeš to." Zakroutila hlavou Ginny a vstala z gauče a chtěla odejít. Harry jí ale odejít ještě nenechal. ,,Ne Ginny. Řekni, co si chtěla slyšet že čtu?" ,,Harry neřeš to jo? Je to ženská logika. Tu bys nepochopil." ,,Třeba jo. Co ty víš. Jsem totiž velice chápavý člověk." ,,No právě. No nic, už budu muset jít." V tu chvíli k Harrymu a Ginny přišla Herm. 

,,Ahoj Harry. Ahoj Ginny. Potřebuješ s něčím poradit?" ,,No jasně. To jsi celá ty. Jakmile si přijdu popovídat s kámošem a přijdeš ty, hned potřebuju s něčím poradit." ,,S kámošem?" Nadzvedla obočí Herm. ,,Jo. S kámošem." ,,Ehm..." Ozval se Harry. ,,O co jde?" ,,Ženská logika Harry. Tu bys nepochopil." Tentokrát to byla Herm, která řekla tuhle větu. ,,Tak já radši už půjdu. Ahoj Harry, ahoj Herm." ,,Ahoj Ginny." ,,Ahoj."

,,Co chtěla?" Zeptala se Herm hned, jak Ginny zmizela na schodech z jejího dohledu. ,,Chtěla vědět, co jsem se dozvěděl od Brumbála ohledně Rona. Samozdřejmě jsem jí to nemohl říct." ,,A jak se o tom dozvěděla?" ,,No tak nějak jsem se Deanovi, Seamusovi a ještě Nevillovi zmínil o tom, že dostávám od Brumbála informace. Nic víc jsem jim ale neřekl." ,,Já jsem si myslela, že jsi to někomu řekl. Ty prostě nedokážeš držet jazyk za zubama." ,,Ono to není tak lehké, když jsi s nima na pokoji a jsou tak dotěrní." ,,Aspoň tohle jsi mohl před nima utajit." ,,Když myslíš."

***

Vítám vás na konci 8. kapitoly. 

Ano Ron má velké ego 😂 A Umbridgeová lítá jak Saxana 😂 Vím, že nejspíš Harry ani Herm neznali Saxanu ale nevadí 😁

No a tady 3 důležité body:

Za 1. bych se vám chtěla omluvit, jak moc nepravidelně vychází kapitoly. Buď totiž nemám náladu, čas nebo nápad. Za tohle se strašně omlouvám.

Za 2. bych prosím chtěla, aby jste mi napsali, jestli tohle všechno má smysl. Sama nad tím totiž přemýšlím.

A za 3. bych vám chtěla straaaašně poděkovat za přes 1k přečtení a skoro 150 liků. Jste strašně super, že tuhle slátaninu čtete. Já bych to sama nečetla.

Ps: Kapitoly od teď budu nazývat jen číslicemi. Netuším, jak bych nazvala tuhle kapitolu.

Pss: Pokud se vám tahle kapitola líbila, nezapomeňte na like 😉

Psss: Omlovám se za chyby.

Pssss: Jo vím, že tohle má dost Ps ale snad vám to nevadí 😁

Mějte se báječně!

EvaK685