Harry Potter a jeho otec Severus Snape

Kapitola 9.

Ron si lehl na postel a zase přemýšlel. Už začínal mít hlad a byl unavený z nicnedělání. Po asi pěti minutách někdo zaklepal na dveře. Ron se trochu lekl, jelikož většinu času byl v pokoji klid. Zvuky byly slyšet jen, když se nějak pohnul Ron, nebo když vítr narážel do zdí domu. Tak se pomalu zvedl, aby se mu nezamotala hlava a došel ke dveřím. Když je otevřel, stála za nimi Narcisa Malfoyová s hůlkou v ruce.

,,Ehm... Ahoj.'' Řekla k Ronovu údivu. ,,Dobrý den. '' ,,Už je večer.'' Opravila ho Narcisa. Jak totiž byl Ron celý den zavřený v pokoji, ztrácel pojem o čase. ,,Tak dobrý večer. Potřebujete něco?'' ,,Přinesla jsem ti jídlo.'' ,,Nikde jídlo nevidím.'' Na to Narcisa ustoupila a vykoukl domácí skřítek (nejspíš náhrada za Dobbyho). V ruce držel tác a na něm byla miska s polévkou, limonáda a další jídlo.

Skřítek vešel do pokoje a dal jídlo na stůl. Pak skřítek vyšel z místnosti a zmizel. Poté vkročila do místnosti Narcisa a také šla ke stolu. Namířila na něj hůlkou a vykouzlila malý obyčejný zvoneček. Ron nejdřív nechápal, ale paní domu mu to hned vysvětlila.

,,To je zvoneček, kterým zazvoníš kdykoliv, když budeš mít hlad nebo žízeň. Domácí skřítek přijde a poté ti přinese i to, co budeš potřebovat. Už bych měla jít. Dobrou chuť.'' Chystala se k odchodu, když se jí Ron ještě na něco zeptal. ,,Proč tu vlastně jsem? Proč se tady o mě tak staráte? K čemu vám budu?'' ,,Až bude čas, tak se všechno dozvíš.'' To už Narcisa opravdu odešla.

Ron si tedy plný nezodpovězených otázek sedl ke stolu a začal jíst. Když dojedl, vzpomněl si, že by nebylo od věci, kdyby si zavolal skřítka a poprosil by ho o nějaký budík nebo hodiny, aby aspoň věděl kolik je hodin. Zazvonil tedy na zvoneček a o pár vteřin později se v jeho pokoji objevil skřítek.

,,Co si přejete pane?'' zeptal se pisklavým hláskem skřítek s velkýma očima a velkýma ušima.

,,Potřeboval bych nějaký budík nebo něco takového.'' ,,Jistě, jak si pán přeje.'' Po těchto slovech skřítek zmizel a po chvíli se znovu objevil, ale tentokrát i s poměrně větším, znovu černým budíkem, na jehož zadní straně bylo vyryto jméno "Malfoyovi", což Rona ani nepřekvapilo. Skřítek podal budík Ronovi a znovu zmizel. Ten si postavil onen budík na stůl a lehl si. Po chvíli usnul.

***

Harry se po celý další týden nedozvěděl nic o Ronovi ani o tom, kde by se aspoň přibližně mohl nacházet. Všiml si, že Brumbál se poslední dobou často vytrácí ze školy. I Umbridgeová začínala z plánku častěji chybět, což bylo ještě divnější. Každý den večer se předtím než usnul díval do plánku, jestli třeba náhodou neuvidí Umbrideovou, kam má namířeno. Pokaždé ji ale na plánku nenašel a zjevila se buď brzo ráno a nebo v noci, kdy Harry spal.

Harry také neustále čekal na nějaký vzkaz od Brumbála, ať se za ním staví, protože doufal, že by se mohl dozvědět něco dalšího o Ronovi. Ten však byl ale stále nezvěstný. Dokonce Harrymu přicházeli i dopisy od paní Weasleyové, jestli jsou on i Hermiona v pořádku. Ostatním členům Weasleyovi rodiny přicházely dopisy samostatně, v nichž bylo to stejné. Jestli jsou všichni v pořádku.

Hermiona zase trávila více času v knihovně, pokud to tedy ještě šlo. Chtěla najít nějaké zmínky o chybách v odhalovacích kouzlech, které pravděpodobně použili tvůrci Pobertova plánku. Harry už od začátku věděl, že v knihovně Herm nic nenajde, jelikož Pobertův plánek zná jen pár lidí. Přesto se ale Hermiona nenechala odradit. Doufala, že v knihovně něco najde, protože ji ona knihovna ještě nikdy nezradila.

Harry po celý týden neměl jedinou chvíli na to, aby si udělal chvíli klidu a nicnedělání. Když zmizel Ron, nastal i problém ve famfrpálovém družstvu. Ron byl totiž brankář a Harry byl kapitán, takže musel udělat malý konkurz na post brankáře. Moc lidí se nepřihlásilo, protoze byl odjakživa největší zájem o střelce. Na konkurz přišli jen 3 kluci. Jeden byl ze třetího ročníku, druhý byl z pátého a třetí a zároveň poslední kluk byl z šestého ročníku.

Jako první je Harry nechal, aby se na chvíli proletěli a házeli si přitom s Camrálem. Pak přišla Katie Bellová, nejlepší střelkyně z Nebelvíru a postupně házela Camrálem na branky. Harry se na uchazeče díval z tribuny, kde seděla Hermiona. Jako nejlepší brankář se ukázal Tom Lewis a tak ho Harry přijmul.

Po skončení konkurzu se Harry odebral do šatny, počkal, až uchazeči o post brankáře odejdou z šatny a pak se v klidu vydal do sprch, kde si hodlal dát dlouhou sprchu.

Když se konečně Harry vysprchoval, oblékl se a vyšel ven, čekala na něj teď už nevrlá Hermiona.

,,Kdes byl proboha tak dlouho?!" utrhla se na Harryho Mia hned, jak si všimla jeho přítomnosti.

,,Hermiono, víš že jsi tady nemusela čekat. A taky co jsi čekala, když to byl tak namáhavý konkurz?" odpověděl Harry své spolužačce. Mia jen zavřela hlavou a pak se společně vydali zpět do hradu, kde si chtěli volný den užít jen seděním ve společenské místnosti u krbu, kde bylo na začátku zimy nejlépe.

Po půl hodině strávené hraním kouzelnických šachů se rozhodli, že půjdou na oběd, protože byl hlavně onen brýlatý kouzelník s uhlově černými vlasy a jizvou na čele hodně hladový.

Herm byla po celý oběd zamlklá. Harry nevěděl proč, ale radši se na nic neptal. Znal už svou nejlepší kamarádku dost dlouho na to, aby věděl, že když Hermiona nechce mluvit, tak ať se jí radši neptá proč.

Mezitím, co jeho kamarádka mlčela, se mohl pořádně zamyslet. Přemýšlel tak nějak o všem. O famfrpálu, Ronovi, Brumbálovi a Umbridgeové. Myšlenky v hlavě se mu honily asi nějak takto: Nevím, jestli další zápas ve famfrpálu vyhrajeme, doufám že to nový brankář zvládne - Ach jo, kde by mohl být Ron? Už mi chybí - Kam se pořád ztrácí Brumbál? - A kam se ztrácí Umbridgeová? A takhle by se Harryho myšlenky mohly ubírat ještě dlouho, pokud by si k němu nepřisedla sestra právě jeho rudovlasého kamaráda.

,,Ahoj Harry." Pozdravila. Chtěla však ještě dodat jméno Mii, ale všimla si že nereaguje a tak to radši nechala být.

Takže. Je tu konec 9. kapitoly. Chtěla bych vám strašně moc poděkovat za 2K přečtení. Neskutečně si toho vážím. Chtěla bych se vám ale zase strašně omluvit za to, jak dlouho nevyšla kapitola.

V příběhu jsem udělala jednu změnu. Budu postavy oslovovat i jinak než jejich pravým jménem, aby tam nebylo jen pořád "Hermiona" nebo "Harry" atd. Podle mě to tak je lepší. Snad vám to nebude vadit 😃.

Doufám že tahle kapitola dávala aspoň trochu smysl. Omlouvám se za chyby. Jsem přece taky jen člověk 😊.

Mějte se krásně!

EvaK685