Anakin & Padmé Across The Stars [CZ]

Kapitola 3.

Konečně jsme přiletěli do Theedu, já jsem opět vzal Padmé kufry a šli jsme. Zrovna jsme vycházeli schody, když mi říkala.

"Nebyla jsem nejmladší královna, která kdy byla zvolena, ale teď když o tom přemýšlím zpětně, nemyslím si, že jsem byla dost stará, na královnu. Nejsem si jistá, že jsem byla připravená."

"Lidé, kteří ti sloužili si mysleli, že jsi udělala dobrou práci. Slyšel jsem, že dokonce chtěli změnit ústavu, takže jsi mohla zůstat v kanclu."

"Ulevilo se mi, když moje dvě podmínky vyšly najevo."

"Ale, když se mě královna zeptala, že bych jí mohla sloužit jako senátorka, nemohla jsem jí odmítnout."

"Souhlasím s ní, Republika tě potřebuje.." Zadívali jsme se sobě do očí. Opět do těch jejích krásných. Čokoládových. "Jsem rád, že jsi si vybrala sloužit."

Vešli jsme do tě obrovské haly, kde už na nás čekali, respektive na Padmé. Usadila se do svěho křesla a probírali tam nějaké důležité věci, okolo politiky. Jak jinak. Moc mě to nezajímalo a tak jsem ani nevnímal, co vlastně říkají. Když se chýlilo ke konci, královna se zvedla, Padmé taky a já jsem pochopil, že je čas odchodu. Šel jsem za těma dvěma jako poslušný pejsek, ale najednou se zvedl jeden ze senátorů a optal se mě.

"Jaký je Váš návrh, na ochranu senátorky Padmé, Mistře Jedi?" A zvedl povýšeně hlavu, jako by byl něco víc. Žádný návrh jsem neměl, prostě když ucítím, že jí hrozí nebezpečí, ochráním ji. Už jsem se připravoval co mu řeknu, když vtom promluvila za mě Padmé.

"Oh, Anakin ještě není Jedi, je pořád padawan, ale myslela jsem, že..." Musel jsem jí vkročit do řeči. Ne jenom, že jsem už starý padawan a připravený na to být Jedi, navíc mě tu ukázala jako úplně neschopného mladíka.

"Počkej minutku.." nasadil jsem naštvaný pohled.

"Omluv mě.." A znovu se otočila na královnu.

"Myslela jsem, že zůstanu na Naboo, jsou tady místa, které jsou velmi izolovaná od ostatních." Vážně už jsem to nevydržel.

"Omluvte mě, mám na starosti, Vás tady udržet, má paní" Dal jsem ruce v bok a klidně bych se tu s ní hádal.

"A tohle je můj domov, znám to tady velmi dobře, to je důvod proč jsme tady. Myslím si, že by bylo rozumné, kdyby jsi využil mých znalostí v tomhle případě." Musel jsem to dost, dost rozdýchávat, nadechnul jsem se hluboce, potom jsem se na ní obrátil, usmál jsem se na ní ironicky, poklonil se a řekl

"Promiňte, má paní." a zahleděl jsem se jí do očí, takovým stylem, jako, že jí to dám někdy sežrat. Ona to ihned pochopila, ale nechtěla tu hrát divadlo, tak se znovu obrátila na královnu a šli jsme dál z této haly.

"Výborně, tak je to vyřízeno." řekla královna.

Vyšli jsme ven z haly, já jsem zase vzal Padmé kufry. Šli jsme někam, vlastně nevím kam, ale ona tady vedla takže já jsem nezmohl nic, protože jsem tuto planetu vůbec neznal. Došli jsme do čtvrti, kde bylo docela klidno a zastavili jsme se u nějakého domu.

"Jsme tady. Tohle je můj domov." Ukázala na něj. Najednou z toho domu vyběhly dvě malé roztomilé dívenky kolem 8 let a Padmé zakřičela.

"Rue!" a okamžitě jednu z nich objala. Musel jsem se tomu zasmát. Bylo to hezké, potom běžely za R2 a šly si s ním hrát. My jsme mezitím vstoupili dovnitř. Bylo to tu takové moderní, takové jak já jsem nikdy neznal. Jelikož jsem byl otrok a přežíval jsem. Líbilo se mi tu.

"Anakine, tohle je můj táta." Řekla a navzájem jsme se seznámili. Řekl mi ať jdu dál a tak jsem taky učinil. Uviděl jsem objímající se Padmé se svou sestrou a matkou. Ještě jsem si to tu prohlížel, ale Padmé už začala.

"Anakine, tohle je má sestra Sola." Přišel jsem k ní, byly si docela podobné, ale Sola byla o něco starší.

"Zdravím, Anakine." podala mi ruku. "Zdravím" odpovědel jsem.

"A tohle je moje mamka." Ukázala na postarší paní.

"Ahoj, přišli jste zrovna v čas, večeře!" A začala pokládat na stůl jídlo.

"Doufám, že máš hlad Anakine" řekla ještě máma Padmé.

"Trochu" Popravdě ani jsem nebyl, ale ze slušnosti mi bylo jasné, že něco budu muset sníst. Už jsem zažil i horší hladovky.

"Byly jsme na dlouhé cestě, mami. Jsem strašně hladová!" řekla Padmé a začala si nabírat jídlo na svůj talíř.

"No, tak to jste přišli na správné místo, ve správný čas" řekl její táta.

"Miláčku, tak rádá tě zase vidím v pořádku, měli jsme o tebe velké starosti" řekla její máma. Ale otec jí hned zastavil, že o tom teď nemá mluvit. A podíval se na mě omluvně. Jenom jsem se tomu zasmál. Ale dělalo mi dobře, že ze mě vyzařovalo, to, že jsem už Jedi a kus chlapa.

"Veděl jsi, že ty jsi první přítel, kterého si kdy má sestra přizvala domů?" namítla Sola.

"On není můj přítel." Ohradila se Padmé. Podíval jsem se na ní tak šibalsky.

"Anakin je jenom kamarád, se kterým se známe už roky, mistr Jedi mi ho přidělil, aby mě chránil."

"Bodyguard, Oh Padmé.. Neřekla jsi nám, že je to tak vážné" Povzdechla si její máma.

"Ne, není mami, slibuju. Nejsem v žádném nebezpečí." Snažila se jí uklidnit Padmé.

"Je v nebezpečí?" zeptal se mě její táta.

"Ano, bojím se, že ano." řekl jsem s povzdechem a Padmé se na mě podívala stylem Děláš si ze mě prdel?

Jakmile jsme dojedli, tatík mě pozval, aby jsme si popovídali na jejich zahradu. "Tak mi řekni synku, v jak velkém nebezpečí je Padmé?"

"No, zatím na ní byly spáchány dva nevydařené útoky, můj mistr ty hajzly chytí, jsem si tím téměř jistý a zjistí kdo jsou. Situace nebude pokračovat dlouho."

"Víš, nechci, aby se jí něco stalo.."

Po tomhle rozhovoru jsme všichni ulehli do našich postelí a vydali se do říše snů.