Kapitola 8.

241 11 6
                                    

Střela zasáhla naši loď a já se neudržela a začala jsem padat. Poslední co jsem viděla byl Anakinův ustaraný pohled. Potom jsem dopadla na tvrdý písek. Zatemnilo se mi před očima, rozbolela mě hlava a pamatuji si, že jsem se skutálela dolů.

"Haló! Haló! Slečno Amidalo, jste v pořádku?" Oživoval mě někdo, ale bohužel Anakin to nebyl.
Když jsem rozlepila víčka od sebe spatřila jsem nějakého klona.

"Měli bychom jít zpátky na naši základnu." Snažil se mi rozkazovat.

"Ne! Potřebujeme ukončit tuto válku, musíme se dostat so toho hangáru. Sežeň loď. Pospěš si!" Řekla jsem rázně. On s někým začal mluvit a rozeběhl se pryč. Bežela jsem za ním. Za chvíli jsme uviděli loď, tak jsem nastoupila a letěli jsme směrem k tomu hangáru.

Když už jsme přilétali okamžitě jsem vyběhla, ale najednou vedle nás odstartovala loď. Bylo mi hned jasné, že je to Dooku. Já a klani jsme hned stříleli po něm. Jenže byl moc rychlý a měl silné štíty. Ale v tu chvíli mě to trklo. Když odlétá Dooku, musel porazit Obi-Wana a ANAKINA! Pohotově jsem sprintovala dovnitř a zaregistrovala jsem dvě ležící osoby jak se svíjí v bolestech. Dokonce tu byl i mistr Yoda. Přiběhla jsem k nim. Kdyby tady nebyli, s jistotou bych ho políbila. Namísto toho jsem se mu vrhla okolo krku. Byl jiný. Byl divný. Třepal se. Věnovala jsem mu nechápavý pohled. Ale jakmile jsem se podívala na jeho ruku. Uvědomila jsem si to. Přišel o ni. Znova jsem ho objala

"Je mi to strašně líto" pošeptala jsem mu do ucha a letmo ho lípla na rameno. Potom jsem se odtáhla a Obi-Wan zvážil, že je čas leteť na Coruscant vyléčit mé a Kenobiho zranění a nahradit Anakinovu useklou ruku. Nastoupili jsme na loď a vystoupili jsme za pár chvil na místní nemocniční stanici. Anakina odvedli někam pryč a mě taky. Doktor řekl, že to není vážné zranění, ale stejně to samozřejmě musí obvázat. Jenže já mu vysvětlila, že chci ještě před tím vidět přítele. Myslela jsem, že mě nepustí, ale dovolil mi 10 minut. S odůvodněním, že je toho na mě moc. Zavřela jsem za sebou dveře a měla jsem sto chutí skákat radostí, že ho ještě dnes uvidím a budeme sami. Aspoň na chvíli. Vyhledala jsem oddělení a na tabuli bylo napsáno, kdo kde je. Už jsem připravovala svoji ruku k tomu, abych dvakrát zaklepala na dveře. Když vtom se někdo ozval zamnou.

"Padmé? Co tu děláš?!" Zděsil se Obi-Wan a já málem dostala leknutím infarkt.

"Emm, jenom jsem chtěla vědět jestli je Anakin v pořádku..." zalhala jsem.

"Můžeš se ho zeptat kdykoli jindy, teď ho nech prosím být, je toho na něj dnes moc, dostal velkou ránu 'blesky' a potom mu Dooku usekl ruku. To nejlepší, co pro něj teď můžeš udělat je jít pryč od něj." Řekl rázně.

Do očí se mi automaticky nahrnuly slzy. Rány Sirhovskými blesky? Odloučení od Anakina? Dnes už neuslyším jeho sladký hlas? Pomalu jsem se blížila ke svému oddělení, k doktorovi, který mě má obvázat zranění. Otřela jsem si slzy a zaklepala jsem.

"Dále!" Zakřičel.

"Ehh... myslím si, že můžete začít obvazovat teď." Oznámila jsem mu a automaticky jsem si zase sedla na křeslo. Na tváři měl nechápavý výraz, ale nic neřekl. Ještě před tím se mě asi 15 minut ptal na různé otázky. A byl milý. Potom už se rozhodl jít k věci. Vzal do ruky pár obvazů. Stoupl si předemne.

"Slečno, vyhrňte si trochu tričko, prosím." Tak jsem taky učinila a on začal obvazovat. Jeho pohled mi byl nepříjemný, stejně tak jako jeho doteky na mém těle. Byla bych radši kdyby po mém těle putovaly Anakinovy ruce. Dal na mé tělo poslední kus látky. Potom ho zastrčil a řekl, že je vše hotové. Konečně! Pomyslela jsem si. Stoupla jsem si a šla jsem ke dveřím. Už jsem šahala na kliku, ale cítila jsem jeho přítomnost hned zamnou.

"Slečno Amidalo!" Řekl svůdně.

Já vím, že vy si o to přímo říkáte!" A s tím mě k sobě otočil a začal mě surově a tvrdě líbat. Jeho ruce se přemístily na můj zadek a já toho využila. Nevím kde se ve mně vzala ta síla, ale odstrčila jsem ho a silně jsem ho kopla do koulí. Chytil se za ně a v bolestech se svíjel na zemi.

"Dobře ti tak hajzle!" Zařvala jsem.

Okamžitě jsem vyběhla pryč z nemocnice. Běžela jsem přímo k mému apartmánu. Tam jsem si všechno srovnala co se vlastně stalo. Musela jsem to hodně rozdýchávat. Nastoupila jsem do výtahu a zmáčkla jsem patro 112. *Cink* dveře se otevřely. Vyzula jsem se ze svých bot a šla jsem do obýváku. Rozsvítila jsem a málem jsem dostala srdeční zástavu. V MÉM OBÝVÁKU SEDĚLI OBI-WAN A YODA.

"Cco tady děláte?!" Vyjekla jsem na ně.

"My ujišťovat se" promluvil mistr Yoda.

"Padmé, my si prostě myslíme, že něco máš s Anakinem a přišli jsme tě varovat. Vykřikl a vztyčil ukazováček.

"Nebojte se pánové. Já a Anakin jsme JENOM přátelé. Nic mezi námi není." Ujišťovala jsem je.

"Opravdu? Tak proč se o sebe tak moc staráte? Hm? Varuji tě Padmé. Anakin se zavázal řádu Jedi a zavázaný taky bude. A ty moc dobře víš, že je pro něj nepřípustné, aby ho vyhodili. A on je ten vyvolený, takže bych byl opravdu nerad, kdybych mu zabavil lightsaber a jeho oblečení a byl by z něj jednoduše odpadlík! Vysvětlil mi.

"Proč se o sebe tak staráme? Obi... to přátele dělávají, víš? Rozhodla jsem se. Chci odletět na Naboo a pro moji ochranu chci, aby mě Anakin doprovázel, pouze jako doprovod. Tím se ujistíš, že mezi námi nic není." Navrhla jsem.

"Nápad dobrý myslím. My pustit ho s tebou." Usmál se Yoda.

"Ale mistr..." Chtěl něco namítnout Obi-Wan, ale Yoda ho zastavil a vysvětlil, že je vše v pořádku.

"Dobře... poletíte v pátek, ale jestli jen zjistím, že mu pleteš hlavu svým šarmem, tak mi věř, že to s ním nedopadne dobře." Vyhrožoval mi ještě Obi-Wan.

"Fajn, teď prosím běžte, nejste zváni a už je pozdě. Proto bude pro obě strany lepší, když si to srovnají v hlavě." Řekla jsem a vedla jsem je k východu. Kdyz se za nimi zavřely dveře od výtahu hluboce jsem si oddechla. Převlékla jsem se do mého nočního úboru a vyčerpaně ulehla do postele. Sama. Bohužel. Najednou mě to trklo. V pátek je možná jeden z posledních dnů, kdy s ním můžu legálně být. Tak chci, aby to bylo pořádné. Vytáhla jsem přijímač zpráv a napsala jsem Anakinovi zprávu.

Anakine, v pátek mě doprovodíš na mojí cestě na Naboo. A jelikož je to možná jeden z posledních dnů, kdy tě vidím, tak chci, abychom spojily naše duše v jedno a vzali se na Naboo. Jak jsem vždycky snila. Seženu faráře, ale chci, aby jsi se pro mě ráno stavil u mě v apartmánu a vzal mi kufry. Miluju tě. Miluji tak, že to nejde ani vyjádřit slovy. Padmé.

Odeslala jsem zprávu ani jsem nečekala na odpověď a ponořila jsem se do hlubokého spánku.

Anakin & Padmé Across The Stars [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat