Anakin & Padmé Across The Stars [CZ]

Kapitola 4.

Anakin pronajmul loď se kterou jsme následně pluli na jeden z mých oblíbených ostrovů na Naboo. Když jsme dojeli, tak Anakin vstal, vystoupil a gentlemansky mi podal ruku

"Děkuji" namítla jsem. Anakin byl celou dobu potichu, ani neodpověděl, zvláštní. Rozhodla jsem se jít nahoru po schodech a abych utnula to podivné ticho mezi námi, začala jsem

"Jezdili jsme sem na školní výlety, vždycky jsme plavali na támhleten menší ostrůvek každý den. Miluji vodu." Ale Anakin stále beze slov, možná čekal až ještě něco povím. Došli jsme ke kamennému zábradlí, z kterého lze vidět ten malý ostrůvek. Pokračovala jsem.

"Vždycky jsme si lehli na písek a nechali slunce ať nás osuší. A snažili jsme se uhodnout název ptačího zpěvu."

"Nemám rád písek." Vážně? To je to jediné co mi za tento den řekne? Že nemá rád písek? Měla jsem sto chutí ho nakopat někam. Ale najednou začal zase mluvit.

"Je hrubý, hrbolatý a nepříjemný a dostává se kamkoli." Po tom co dokončil to poslední slovo jsme se na sebe oba podívali, ale jenom krátce. Přesto mi to stačilo, abych úplně roztála nad jeho nádhernými azurovými oči. Bylo na něm vidět, že je nervózní, že chce udělat tolik věcí, ale ví, že nemůže, že přemýšlí co říct. To bylo roztomilé. Najednou promluvil.

"Ale né jako tady, tady je všechno měkké a hladké." Vtom momentu se kousnul do rtu a taky se dotknul mého zápěstí. Začal ho hladit. Mé tváře nabraly červenou barvu. Chtěla jsem vybuchnout, chtěla jsem utéct, chtěla jsem křičet, chtěla jsem se propadnout kamkoli. Ale zároveň jsem chtěla, aby se mě dotýkal, aby mě políbil, aby udělal cokoli. I přes všechny mé pocity jsem to nedávala najevo a odvrátila zrak. V ten moment přesunul svojí ruku na mé rameno a začal ho hladit, v tu chvíli se ve mně mísilo milion pocitů, Ten dotek ve mně rozproudil neskutečně velkou energii, bylo to jako elektřina. Přesto jsem to ještě vydržela.

Přesunula jsem zrak na něj, v tu chvíli jsme si začali vzájemně dívat do očí. Bylo to už delší dobu, čekala jsem na to co udělá. Najednou se ke mně začal naklánět a stalo se to. Podlehla jsem mu. Políbili jsme se. Začala jsem spolupracovat. Jeho polibky byly jemné a hladké. Potom jsem si ale vlastně uvědomila co to sakra dělám? To přece nejde. Proto jsem se od něj odtrhla.

"Ne, neměla jsem to dělat." řekla jsem. Neustále jsem cítila na mně jeho pohled, do té doby, než

"Promiň" zamumlal. A odrthl ode mě svůj dlouhý pohled. Následně jsem možná až začala litovat toho, co jsem udělala, ale v koutku své duše jsem byla ráda a líbilo se mi to.

Beze slova jsme odcházeli a nastupovali společně do lodi, kde Anakin doplul až zpátky do Theedu, ještě jsem s ním chtěla strávit čas i přes ten polibek, tak jsem navrhla, abychom šli k vodopádům, jenom přikývl. Samozřejmě jsem připravila nějaké jídlo a deku na piknik.

Když jsme tam došli, rozprostřěli jsme si deku a začali si opět povídat. Zrovna se mě ptal na nějakou otázku, že se mám k něčemu přiznat. Znervózněla jsem.

"Já nevím..." zamumlala jsem.

"Samozřejmě, že víš, jenom mi to nechceš říct." Zasmál se.

"Použiješ na mě jeden z tvých Jedi triků?" Zeptala jsem se.

"Fungují jenom na lidech se slabou myslí."

"No dobře. Bylo mi 12, jmenoval se Palo, oba jsme byli v Legislativním programu pro mládež. Byl o pár roků starší než já. Velmi roztomilé. Černé, kudrnaté vlasy, nebeské oči." rozplývala jsem se a přitom jsem přidávala takové šibalské úsměvy, jelikož jsem vnitřně cítila, že to jak tady sním o klukovi jménem Palo ho nějakým způsobem štve a trošilinku žárlí. Chtěla jsem o něm povídat dál, ale přerušil mě.