,, Tak jak si spala?" ptá se mě maminka ráno u snídaně ,, Dobře" odpovídám a přitom vím že to není pravda. Před pěti lety kdy jsme bydleli v malém domě u Kanady jsem se jako malá ráda houpávala na houpačce za domem, však jednou jsem tam natěšeně přišla a houpačka nikde, byla asi 2m od místa kde bývala a to mne dost vyděsilo. Šla jsem pomalu k houpačce a uviděla velkou jámu, ze zvědavosti jsem chtěla vědět co v ní je ale když jsem přistoupila jáma mě vcucla a najednou jsem viděla jen tmu a nic víc. V tu chvíli kdy jsem cítila že padám mně někdo chytil za ruku a já v tu chvíli omdlela, když jsem se probudila uviděla jsem v dálce malé světýlko chtěla jsem se k němu dostat ale zjistila jsem že jsem svázaná a nemohla jsem se ani hnout. Po chvíli lomcování provazem jsem ze zadu ucítila na vlasech dotek studené ruky v tu chvíli jsem stuhla a začala jsem se strašně bát. Ta záhadná ruka mě jemně hladila po vlasech a já se čím dál tím víc bála, pak ten muž či žena promluvili a řekli zvláštním hlasem jen jednu větu: ,, Nesmíš spát! " Než jsem si stihla uvědomit slova ucítila jsem zápach a najednou se mi chtělo strašně spát a když už jsem měla rozmazané vidění uviděla jsem před sebou postavu může pak jsem ale bohužel usnula.
ČTEŠ
Nesmíš spát!
Storie d'amoreMyslí si že jsem blázen. Ne já nejsem blázen jen mám rozkaz který nesmím porušit. Pokud ho poruším zabijou moje sny a já se nikdy neprobudím!