Když jsem přišla ze školy bylo už půl šesté odpoledne. Pomalu jsem odemykala dveře když v tu chvíli jsem si uvědomila že pořád myslím na tu záhadnou jámu. Když jsem přišla do pokoje hodila jsem tašku na postel a běžela se podívat na "jámu". Když jsem přišla k houpačce jáma tam pořád byla, zkusila jsem do ní hodit kámen ale ten dopadl normálně jako do jakékoliv jámy. Šla jsem tedy domů ale když jsem vešla do dveří do kuchyně všechny Poličky a skříňky byly otevřené dokořán. Nejvíc mně děsilo to že jsem doma sama a nikdo tu není, sebrala jsem odvahu vzala si z rohu tatínkovu sekyru a šla prohlídnout zbytek domu. Obešla jsem všechny místnosti které jsme v domě měli ale nic ani nikoho jsem nenašla. Začala jsem pociťovat strach a bolest v levé noze ta bolest se čím dál tím víc zvětšovala a došla až tak daleko že se mi noha podlomila a já padla k zemi. Koukla jsem se na nohu a ta byla odřená od kolena dolů, v duchu jsem si řekla že se nepamatuji že bych někde spadla nebo se o něco odřela. Uslyšela jsem hlasité zvuky z koupelny a tak jsem se zmohla zvednout ze země a jít se tam podívat. Vzala jsem pevně do ruky tátovu sekyru a šla po schodech nahoru do koupelny. Dveře od koupelny neměli kliku ta ležela o kus dál na zemi a tak jsem se tam ani nemohla dostat. Přiložena jsem ucho na dveře a zaposlouchala jsem se. V tu chvíli jsem ucítila něčí ruku na mém rameni prudce jsem se otočila a uviděla tatínkovo vyděšený výraz když mne viděl se sekyrou v ruce. Upustila jsem sekyru a chytila tátu kolem krku a držela ho. Táta se mě zeptal: ,, Julie, proč posloucháš za dveřmi když víš že se to nedělá? " táta se začal hrozivě a nahlas smát a začali mu černat oči a pak se vydal krokem ke mě já jsem zaječela a zakryla si oči rukama spadla na kolena a začala jako malé dítě brečet. Brečela jsem u dveří u koupelny asi deset minut a pak jsem uslyšela maminčin sladký hlas jak říká : ,, Juli, proboha, co se stalo?" Zvedla jsem hlavu a uviděla maminku jak stojí na schodech a vyděšeně se na mě dívá, rozběhla jsem se k ní a chytila ji kolem krku a chvilku byla v náručí moji milované maminky.
ČTEŠ
Nesmíš spát!
RomanceMyslí si že jsem blázen. Ne já nejsem blázen jen mám rozkaz který nesmím porušit. Pokud ho poruším zabijou moje sny a já se nikdy neprobudím!