Spacetime |Gerard Way

Kapitola 2.

S kupkou úkolů z dnešního dne, které nám nadělil profesor biologie pan Hardwick, jsem se vracela domů.
Byla jsem unavená, moc jsem toho v noci nenaspala, jelikož jsem si mezi díváním na anime, četla knihu, která byla určená jako povinná četba na tyto dva měsíce. Na dva měsíce jsme měli určeny tři knihy ke čtení, ovšem já jsem je měla přečtené do dvou týdnů.
Sluchátka jsem měla opět v uších. Hudba, která mi hrála byla plná energie. Obvykle se tam střídal metalcore s rockem. Ano správně poslouchám něco co má v názvu metal a i přesto jsem pořád ta tichá dívka co o přestávkách chodí s knihou v ruce a nosí barevné oblečení, přesně takhle mě popisuje moje dlouholetá kamarádka Lesia.

Procházela jsem stejným parkem jako včera. Ovšem teď vypadal úplně jinak. Ze stromů nepadaly kapky deště, keře se nezdály tak tmavé a květiny byly ještě prozářenější a nádhernější než předtím.
Mezi stromy se prodíraly teplé paprsky slunce, které dopadaly na moji bílou pleť.
Tentokrát jsem se dívala na cestu přede mnou, aby to náhodou neskončilo tak jako včera. Kolem mě procházeli studenti z naší školy, kteří se vraceli na odpolední vyučování. Na sytě zelených paloučcích byly položené deky na kterých seděli další obyvatelé této části města.

Pohled jsem opět přesunula na cestu, přede mnou mezi skupinkami lidí procházel kluk oblečený v tmavém dlouhém kabátu. Byl celkem vysoký, ikdyž oproti mně jsou všichni vysocí. Jeho sytě červené vlasy byly rozházené do všech stran, i přes jejich neobvyklou barvu se za ním, ale nikdo neotáčel.
Snažila jsem se, aby nebylo tolik nápadné, že se na něj dívám, ale on byl natolik zaneprázdněn rozhlížením se po okolí, že by si toho ani nikdo nevšimnul.
Když se skupinky studentů rozešli s myšlenkou, že se buď vrátí do školy nebo půjdou domů, neznámí si stoupl na kraj cesty, aby uvolnil cestu.
Choval se divně, vypadal divně. Dobře v tomto městě se nachází hodně divných lidí, ale on tu musel být asi nový, jelikož jsem ho tu nikdy předtím neviděla. Nesnažím se tím říct, že znám všechny, ale popravdě, kdyby jste viděli muže s červenými vlasy s podivným chováním určitě by se vám to vrylo do paměti.
Ani jsem si to neuvědomila, ale stála jsem uprostřed cesty a celou dobu se dívala na něj stál přesně tam, kde jsem včera našla tu dětskou hračku.
Rychle jsem zakývala hlavou, abych vyhnala všechny myšlenky na neznámého muže pryč.

Znovu jsem se rozešla, jelikož mi došlo, že kromě úkolů musím udělat ještě pár domácích prací.
Papíry, které mi pomalu vypadávaly z rukou jsem se snažila co nejvíc dát znovu na kupku, aby jsem je cestou neztratila. Ovšem jen za tuto chvilku co jsem se nedívala na cestu, mému ramenu někdo uštědřil ránu.
Otočila jsem se a viděla červenovlasého jak si spokojeně jde svojí cestou.

,,Neumíš dávat pozor, že tu narážíš do lidí." rozmáchla jsem rukama přičemž jsem v jedné držela celý štos a v druhé jen nějaké papíry které jsem nestihla zařadit.
Podíval se na mě do široka otevřenýma očima. Potom jen svráštil obočí k sobě a rychlým krokem odešel.
S povzdechem jsem si srovnala papíry a otočila se. Babička, která v ruce nesla idelitovou tašku jen pokroutila hlavou a svým pomalým tempem se vydala svojí cestou. Pomalu jsem vytahovala mobil z kapsy u kalhot myšlenkou přepnout písničku. Ovšem všimla jsem si odrazu v zhasnuté obrazovce. Povzdechla jsem si a natáhla se pro onu věc.

***
'Konečně mám vše hotové' pomyslela jsem si a padla do postele.
Po chvíli dívání se do stropu jsem se prudce vyšvihla do sedu. Nazula si svoje papučky a vběhla do předsíně tam jsem si rychle vzala batoh a utíkala zpátky,tak rychle, aby se mě máma nemohla na nic zeptat.
S výdechem jsem dosedla na židli a z batohu vytáhla zlatou kuličku. Pomalu jsem jí začala otáčet v rukou dokud jsem neuslyšela tiché škrábání na skle.

Hello friends.
Přeskočíme trapné vymlouvání stylu měla jsem toho moc atd.
Prostě žiju to je hlavní btw přišla jsem na pár iluminátských věcí ohledně Gerarda. Ale neřeknu vám to protože to je přísně střeženo FBI, CIA a mým tučňákem a surikatou.
Idk jestli se vám tato kapitola líbila. Svoje názory mi dejte vědět do komentů. Pokud jste jedni z těch typu lidí kteří jsou všímavější a mají mozek tak jste si určitě všimli, že se v tomto dílu už objevil Gerard. Pokud jste si toho nevšimli, prodejte mi svoji duši, jelikož jsem satan a běžte se zabít.
Mám vás rada.
♥SATAN♥