Též bylo nalezeno naklepané maso z lidského bicepsu a šťáva ze steaku v nádobce, připravená ke konzumaci, při níž měl údajně onanovat do rozlámaných lidských žeber a ověšovat se přitom krvavými vnitřnostmi. Dahmer uváděl, že tvá přibližně hodinu, než se uvaří lidská hlava a vzápětí nezapomněl dodat, že řadu let usiloval o potlačení svých vražedných impulsů. Tvrdil, že po své první vraždě v sedmnácti letech, nezabil nikoho po celých devět let.
Jeho předsevzetí však vzalo za své během jedné noci v hotelu Ambasador, vyplněné pitím a sexem, v září roku 1987. Údajně prý na přechodnou dobu ztratil vědomí, a když přišel k sobě, nacházel se v jeho pokoji mrtvý muž. Tato další oběť, jíž byl čtyřiadvacetiletý Steven Tuomi, krvácel z úst a měl úplně rozdrcenou hruď, jak do ní Dahmer v zběsilosti mlátil.
Jen co padly zábrany, následovaly vraždy rychle za sebou. Svoje oběti si vybíral v barech pro homosexuály, po nočních klubech, v nákupních střediscích nebo na autobusových zastávkách, lákal je k sobě pod záminkou, že je bude za úplatu fotografovat nebo že spolu budou trávit čas sledováním filmů a popíjením, za což jim měl vždycky údajně zaplatit.
Jenže jen co se dotyčný ocitl uvnitř bytu, Jeffrey se najednou změnil a začal se chovat jako deviant. Jeho byt byl vybaven elektronickými dveřními západkami. To aby oběť nemohla z bytu utéct. Jen náhodou se to Tracymu Edwardovi povedlo.
Dahmerův typický postup se skládal z omámení dotyčného člověka do bezvědomí, uskutečnění „lehkého sexu", jak to sám nazýval (zahrnovalo to obecné laskání, felaci a masturbování uspaného partnera), pak přišlo zardoušení a odříznutí hlavy, oddělení všech končetin. Nakonec na sebe nechal odřezané části zmrzačeného těla sexuálně působit. Pro sebe si nechával památky, jako byly fotografie a jednotlivé části těla.
Detektiv Kennedy podává vysvětlení Dahmerovy metodiky: „ Dahmer ležel s těmi muži a poslouchal , jak jim tluče srdce. Naučil se už rozeznat okamžik, kdy se po útlumu, způsobeného sedativy, dostaví bezvědomí. Tehdy věděl, že nadešel čas je zabít."
Zatímco policisté objevovali další a další hrůzné nálezy, naprosto klidný Dahmer podával krutě podrobný výčet všeho, co stihl provést za posledních několik let. Když skončil byl obviněn z vraždy šestnácti mužů.
V průběhu doplňování výčtu svých činů šel Dahmer do příšerných podrobností, když líčil,co všechno prováděl s těly. Následuje záznam detektiva Patricka Kennedyho: „Zakoupil si speciálně upravený rošt, který položil na plynový sporák. Ten byl nalezen. Tvrdil, že na něm opékal maso zavražděných lidí po obou stranách. Uvedl, že k tomu přidával koření..., zeleninu, hříbky a cibuli..., prý v tom měsíci , něž jsme ho dopadli, stačil sníst velké množství lidského masa."
Dahmer ochotně vysvětloval detektivu Patricku Kennedymu, jak podřízl hrdlo jedné z obětí, ale jelikož mu tento způsob likvidace připadal dost špinavý ( a přinášel „příliš mnoho bolesti" umírajícímu), změnil ho. Další oběti nejdříve uspal lékem Halcion a následně uškrtil. Samotný akt vraždy Dahmera příliš nevzrušoval, teprve to, co následovalo, mu přinášelo pravé vzrušení.
„Jeho zločiny se množily a podnět sílil," líčí situaci detektiv Kennedy."Silný chtíč ho nutil hledat dokonalý orgasmus, nutil ho provádět nové a nové věci, aby dosáhl ještě většího uspokojení. Začalo to u pornografie, pak následoval homosexuální styk s lidmi v lázních a po něm začal vraždit. Ani to mu však nestačilo, proto zkusil sex s mrtvými, později i s jejich vnitřnostmi, až posléze začal lidi i jíst, což pro něj byla ještě vyšší forma sexuálního uspokojení."
Dahmer nebyl sexuální sadista, tedy přinejmenším v běžném smyslu. Prohlašoval, že svým obětem nechtěl nikdy působit utrpení a že všechny ukrutnosti na nich páchal teprve po smrti. Skálopevně se hájil, že jim nechtěl působit bolest. Jenomže na druhé straně sám doznal, že některým živým lidem vyvrtával do lebky otvor a do otvorů potom vléval vařící vodu nebo kyselinu. Důvod k tomu byl naprosto absurdní: měl totiž v plánu vytvořit ze svých obětí jakési tupé roboty, kteří budou naprosto oddaně sloužit sexuálním požadavků svého pána. Slovy plukovníka Roberta Resslera: „ Začal snít o tom, že je schopen učinit věci pro sebe lepší tím, že stvoří sexuální Zombie, a s ní pak napořád zůstane, takže už nebude muset nikoho zabíjet."
Další otázkou bylo zda vraždy nebyly rasově orientované, neboť většina ze 17ti zavražděných mužů byly černoši či hispánci. To Dahmer odmítl a naopak řekl, že pro něj byli přitažlivější a že měli vesměs holou hlavu, což ho vzrušovalo.
Jednou z obětí byl čtrnáctiletý laoský chlapec Konerak Sinthasomphone(měl bratra, jehož Dahmer krutým řízením osudu před lety hrubě napadl).V ranních hodinách 30. května 1990 byl 14- letý Konerak objeven na ulici, jak jde nahý, pod vlivem drog a s krvácejícím konečníkem. Dvě mladé ženy ze sousedství zmateného chlapce uviděly a zavovaly na policii.Dahmer svoji oběť dohnal a chtěl ji opět odvést zpět k sobě, ale ženy jej zastavily. Když přijela policie Dahmer jim řekl, že chlapec je jeho 19 letý přítel a zrovna měli hádku, protože pije. Dahmer policisty přesvědčil .Konerakův případ byl velmi tragický neboť sami policisté vrátili nahého mladíka, jemuž se podařilo z Dahmerova bytu uprchnout, nazpět do vrahova brlohu. Mrtvola chlapce byla pak nalezena mezi páchnoucími zbytky mrtvých těl. Po bližším ohledání vyšlo najevo, že mládenec měl v lebce vyvrtanou díru.
Před zahájením procesu měl soud problémy s výběrem porotců. Řada z nich účast v porotě odmítla s odůvodněním, že na to "nemá žaludek"...Nakonec však porota dospěla k závěru, že Jeffrey Dahmer je zcela způsobilý po duševní stránce a uznala ho vinným v patnácti případech vraždy. V polovině února 1992 byl vynesen rozsudek odnětí svobody v délce trvání patnácti doživotních trestů , neboli k odnětí svobody na souhrnou dobu "minimálně" 936 let ( trest smrti nemohl být vynesen, protože ve státě Wisconsin je zrušen). Po vynesení rozsudku se ozvaly výkřiky radosti a spontánní potlesk příbuzných obětí. Jeffrey Dahmer v závěrečné řeči projevil lítost nad jeho činy a řekl, že si přeje vlastní smrt.
Dahmer si odseděl pouhý zlomek trestu: Ve vězení byl několikrát napaden spoluvězni. Naposled dne 28. listopadu 1994 když ho při úklidu umlátil násadou od koštěte jeho spoluvězeň a odsouzený vrah Christopher Scarver ve věznici v Portage.Dahmerův mozek byl konzervován ve formaldehydu pro budoucí studium.

Oběť:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
