Jednodílovky

#3 - Kim Jinwoo

,,Pojď se mnou, prosím."

Vkládám svou jemnou ručku do jeho medvědí tlapy.

,,Vezmu tě někam, kam nikoho nevodím," zachraptěl.

Jeho obrovské boty se vydaly po štěrkové cestě vedoucí do lesa. Cítila jsem, jak proudí malé množství jeho energie, rukou do mé. Byl to příjemný pocit, do doby, kdy se zastavil na rozcestí a uvolnil své sevření.

Dlaň mi sklouzla a narazila do drsného textilu mých džínů. Chvíli přemýšlel, kam zamířit, ale nakonec vyběhl ostře do prava.

Pomalu začínalo zapadat slunce, na obloze se vytvořily jemné růžové obláčky a les tmavl. V šeru jsem pomalu neviděla před sebe, ani na své nohy. Tak jsem ho jen slepě následovala.

Celá obloha se zabarvila do směsi červené, oranžové a tmavě žluté. Sem tam byly už k rozpoznání nejsilnější hvězdy.

Pozastavím se nad touhle nádhernou scenérií, ale uvědomím si, že to nebude to nejlepší, co mi chtěl ukázat.

Popoběhnu, když zjistím, že je už několik metrů přede mnou, protože se neohlíží, jestli jdu za ním.

Strachem jsem se zatřásla a proběhla ještě trochu, abych se dostala vedle něj. Když viděl, že nestíhám, zpomalil a znovu mě chytl za ruku. Opět mnou projela příjemná pozitivní energie, která navozovala pocit bezpečí.

Stále mne ale děsilo, že za celou dobu tu dlouhou cestu, ani nepípl.

Druhou rukou mě postrčil před sebe a zakryl mi oči.

Uslyšela jsem plechový zvuk od mýma nohama, značící to, že mě převádí přes můstek nad řekou.
Cítila jsem jeho zrychlený dech na svém krku, když odkrýval mé oči. Párkrát jsem překvapeně zamrkala a rozkoukala se.

Ten výhled mi vyrazil dech. Vysoký sráz, kde stačil jeden krok a zahynuli byste krutou smrtí.

Tráva tam byla tak měkká, až volala o to, zaplout do ní svými dlaněmi. S otevřenou pusou jsem sledovala, jak se slunce snaží schovat a bdít nad malými číňánky. Z transu mě vzbudilo slabé uchichtnutí za mými zády, kterému jsem nedávala velkou váhu a dál hleděla na scenérii přede mnou.

I když nikde nebylo žádné zábradlí, a byla tu šance, že se zřítím, posadila jsem se na kraj a nohy spustila dolů ze  srázu.

,,Jsi blázen," sedl si vedle mě.

,,Jsem, ale do tebe, Jinwoo," opřela jsem si hlavu o jeho rameno, na kterou mě následně políbil.